Hlavní obsah

Senioři válcují mladé na internetu. V bankovnictví jsou mnohem obezřetnější

Foto: Shutterstock.com

Skoro třetina mladých přiznala, že u důležitých věcí, jako je například bankovnictví, občas, nebo dokonce často leccos potvrdí, aniž by si přečetli, o co se jedná (ilustrační foto).

Reklama

5. 5. 11:00

Mladí jsou v online světě sebevědomější než senioři, podceňují ale rizika, a jsou tak zranitelnější, ukázal výzkum.

Článek

Postupující digitalizace světa přináší pohodlí, ale také rostou rizika. Zejména riziko odcizení osobních údajů a následně peněz. Kvůli pohodlnosti totiž člověk snadno poleví v ostražitosti.

Koronavirová epidemie a s ní zvýšený pobyt lidí v online prostoru představují pro hackery ideální situaci. Značně se proto navýšil počet útoků na organizace i běžné uživatele. Útoky jsou navíc čím dál sofistikovanější. Zatímco v případě institucí dochází zejména k únikům osobních a obchodních dat, v případě obyčejných lidí se útočníci zaměřují nejčastěji na zcizení finančních prostředků na bankovních účtech nebo citlivých dat, například přihlašovacích údajů.

„Meziročně sledujeme jednoznačný nárůst. Pokud srovnáme data za první čtvrtletí loňského a letošního roku, počet uživatelů, kteří byli cílem těchto aktivit, se v České republice meziročně zvýšil o 92 procent, ale počet pokusů o útok se za stejné období zvedl bezmála devětkrát. Svědčí to o výrazném zvýšení intenzity aktivity útočníků na české uživatele,“ uvedl Ondřej Šafář, mluvčí společnosti ESET.

Kromě phishingových útoků se navíc čím dál častěji objevuje i tzv. vishing, kdy se s uživatelem spojí útočník napřímo telefonicky a vydává se za zástupce banky, varovala Česká bankovní asociace.

Tato podvodná technika je založená na vyvolání strachu a zpanikaření oběti. Klientovi volá v neobvyklý čas útočník vydávající se za bankéře a s pomocí osobních údajů o klientovi, které získal například z ukradených databází či sociálních sítí, si získá jeho důvěru. Ten pak snadno uvěří, že jeho účet byl napaden a jediné, co jeho prostředky „zachrání“, je jejich odeslání na účet, který mu falešný bankéř sdělí.

Obliba digitálních technologií je doménou zejména mladších generací. Jak ale ukázal průzkum agentury STEM/MARK pro mBank, právě jejich příslušníci jsou mnohdy nepozorní, a tím pádem zranitelnější vůči těmto hrozbám. Například téměř jedna třetina z nich přiznala, že u důležitých věcí, jako je například bankovnictví, občas, nebo dokonce často leccos potvrdí, aniž by si přečetli, o co se jedná.

Výsledky potvrdily v posledním roce nárůst využívání moderních technologií u téměř poloviny populace (46 %), přičemž největší nárůst byl zaznamenán u mladých (76 %). Nejčastěji využívané činnosti na internetu (více než 80 %) tvoří komunikační aktivity (komunikace, sociální sítě), nákupy, sledování informací a správa financí a obsluha bankovního účtu (91 %).

Výzkum byl zaměřen zejména na online bezpečnost. Vyplynulo z něj, že mladí se mnohem lépe než ostatní věkové skupiny orientují v online světě a cítí se v něm bezpečně. Jsou to ale spíše senioři, kteří se dle výzkumu snaží rozšiřovat si obzory (89 %) v oblasti bezpečnostních nástrah. Oproti tomu mladí se v ní vzdělávají méně (78 %). Mladí také deklarovali menší strach – nástrah se bojí 52 % oproti 80 % seniorů.

Celostátní výzkum proběhl letos v březnu na 1 000 účastnících. Do mladé generace byli zařazeni respondenti ve věku 15–25 let a za seniory byli považováni respondenti ve věku nad 65 let.

Že je sebejistota mladých až příliš vysoká a v mnohých případech i neoprávněná, ukázaly výsledky týkající se chování na internetu. Mladí jsou ve srovnání se seniory méně obezřetní, takže se pak mohou stát snadnějším terčem útočníků.

Do banky nechoďte z veřejné wifi

Senioři si byli třeba více vědomi, že by se neměli přihlašovat do internetového bankovnictví z veřejné wifi a že by si měli kontrolovat, zda je otevíraná stránka zabezpečená (kontrola ikony zámku před webovou adresou). Tuto kontrolu mladí uváděli v 53 %, zatímco senioři v 80 %.

U mladých bylo překvapivé, že tolik nedbají na bezpečnostní doporučení při nastavování hesel. Jiné heslo pro každý účet má pouze 36 % mladých, zatímco u seniorů je tento podíl více než dvakrát vyšší (74 %).

Nepozornost a nízká míra ostražitosti se v online prostředí nevyplácí, ne vždy totiž byly bezpečnostní útoky odhaleny včas, a dotyční tak utrpěli finanční škody. Při výskytu těchto útoků více než třetina mladé generace (35 %) nevěděla, co má v danou chvíli dělat. Nejčastěji se však obraceli na rodinu (69 %) a pak na svou banku (36 %). Senioři odpověděli, že nevědí, co mají dělat, jen v 19 %.

Banky nabízejí pro klienty různé možnosti, jak podvodům předcházet. „Třeba dočasně si zablokovat kartu či magnetický proužek, který v Evropě většinou vůbec nepotřebujete, ale jeho blokace může výrazně zvýšit vaši ochranu před skimmingem,“ vysvětluje Martin Podolák, ředitel produktové a procesní divize mBank pro Českou republiku a Slovensko.

„Klienti si mohou také dočasně zablokovat celou kartu nebo jen některé typy transakcí – například bezkontaktní nebo zahraniční platby, dále výběry z bankomatů v zahraničí, které si za transakci účtují dodatečný poplatek, či službu DCC, kterou v zahraničí nabízejí provozovatelé bankomatů a terminálů ve snaze znevýhodnit kurz,“ doplnil.

Další užitečnou funkcí je možnost nastavení limitů pro různé typy transakcí. Díky tomu člověk má jistotu, že výběr z bankomatu nebo platba na internetu nepřesáhnou stanovenou částku. Limit se dá navíc jednoduše měnit v mobilní aplikaci i v internetovém bankovnictví.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované