Hlavní obsah

Mladíkovi v USA lékaři poprvé úspěšně transplantovali obličej a obě ruce

Foto: NYU Langone Health

Američan Joe DiMeo utrpěl během autonehody popáleniny na 80 procentech těla.

Reklama

3. 2. 2021 10:50

Téměř půl roku po transplantaci obličeje a obou rukou, kterou lékaři provedli současně, se mladý Američan Joe DiMeo znovu učí usmívat, mrkat nebo sevřít ruku v pěst. Může jít o první úspěšnou operaci končetin a obličeje zároveň.

Článek

Loni v srpnu, dva roky po vážné automobilové nehodě, podstoupil dvaadvacetiletý Američan Jo DiMeo rozsáhlou operaci, při které mu lékaři transplantovali obličej a obě ruce. Mladík se teď znovu učí základní dovednosti. „Věděl jsem, že budu dělat jen drobné krůčky,“ cituje agentura AP DiMea. „Chce to hodně motivace, trpělivosti a vytrvat,“ dodal mladík.

Rodákovi z New Jersey se život změnil v červenci 2018. Při návratu z noční směny usnul za volantem, havaroval a jeho vozidlo se ocitlo v plamenech. Požár jeho vozu mu způsobil popáleniny na 80 procentech těla. Probudil se až za tři měsíce v nemocnici, a to po dvacítce operací. DiMeo přežil, kvůli těžkým popáleninám mu ale lékaři museli amputovat prsty na rukou, mladík také při nehodě přišel o rty nebo oční víčka. „Udělali pro mě, co bylo v jejich silách,“ řekl DiMeo magazínu People.

Než DiMeo opustil nemocnici, pořídil s ním záběry jeden z plastických chirurgů, kteří ho ošetřovali, a poslal je světoznámému odborníkovi na takzvanou rekonstrukční plastickou chirurgii doktoru Eduardu Rodriguezovi. V březnu 2019 se pak specialista z kliniky NYU Langone Health s mladíkem setkal a probrali spolu možnost transplantace obličeje a rukou v jeden čas. „Líbil se mi jeho přístup. Když jsme se toho dne rozloučili, řekl jsem si: Do toho musím jít,“ řekl DiMeo časopisu People.

Jenže zatímco na světě dosud proběhlo přibližně padesát transplantací obličeje a asi stovka transplantací rukou, nikdy chirurgové úspěšně neprovedli obě operace současně. Dosud proběhly pouze dva pokusy. V roce 2009 ale pařížský pacient měsíc po transplantaci zemřel, o dva roky později se o podobnou operaci pokusili chirurgové bostonské Brigham and Women’s Hospital pod vedením Čecha Bohdana Pomahače. Ani zde ale nebyli lékaři úspěšní. Ženě, kterou napadl šimpanz, museli den po operaci transplantované končetiny znovu odebrat.

Proč jsou podobné operace tak komplikované a s nejistými výsledky? Po opětovném spojení krevních cév se totiž do těla může snadno dostat infekce nebo dojít k srdečnímu selhání. Často se také děje, že pacientovo tělo transplantovaný orgán nebo část těla nepřijme.

„Když jsme hovořili o možnosti transplantovat zároveň obě ruce a obličej, museli jsme si ujasnit, že se o to lékaři ve světě pokusili jen dvakrát a v obou případech selhali, jeden z pacientů navíc zemřel,“ řekl magazínu People Rodriguez. „ Joe rozuměl rizikům, která s tím byla spojena, a věděl, že se jedná o náročnou operaci, která v minulosti nebyla nikdy úspěšná, měl v nás všechny ale pevnou víru,“ dodal lékař.

Dalším krokem tak bylo nalezení dárce. Kvůli mnoha krevním transfuzím, které DiMeo dostal během svého pobytu v nemocnici krátce po nehodě, byla šance na jeho nalezení pode lékařů jen 6 procent. Vše navíc komplikovala pandemie covidu-19, kdy se transplantace staly ještě rizikovějšími. Lékaři ale nakonec 10. srpna 2020 vhodného dárce našli a DiMeo o dva dny později putoval na operační sál.

Na něm během 23hodinové operace, což byl podle Rodrigueze „historicky krátký čas“, mladému Američanovi chirurgové spojili dvě kosti, 21 šlach, pět žil, dvě hlavní tepny a tři hlavní nervy. „Když jsme dokončili tuto operaci a podíval jsem se na Joea s jeho novou tváří a dvěma pažemi, byl jsem tak hrdý na tento tým,“ řekl magazínu Rodriguez. „Z první ruky vím, jak je to obtížné. Je to ohromný úspěch,“ nešetřil pro AFP chválou český transplantační chirurg žijící v USA Bohdan Pomahač.

DiMeo bude muset až do konce života brát léky zabraňující tomu, aby jeho tělo odmítlo transplantované části těla, nadále ho také čekají rehabilitace nebo návštěvy logopeda. Lékařský tým ho bude rovněž stále sledovat, podle Rodrigueze se ale jeho stav lepší každým týdnem.

DiMeo se tak půl roku po operaci zvládne sám najíst, osprchovat, umýt si ruce nebo hrát jeho oblíbený kulečník „Jsem opravdu vděčný. Cítím dotykem srst svého psa, nebo když mi olízne dlaň, dělá mi to radost. Jsou to malé věci, které se dějí každý den, ale nechybí vám, dokud o ně nepřijdete,“ říká DiMeo. Podle lékařů stojí za úspěchem operace DiMeovo odhodlání a vytrvalost. „Má opravdu neskutečnou mentální sílu. To je hlavní prvek, který mu pomohl se uzdravit a vrátit se do normálu,“ vysvětluje Rodriguez.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované