Hlavní obsah

Mluvící trubka na Brňany promlouvá hlasem básnických legend. Poeziomat odrecituje Friče i Kunderu

Přístroj funguje jednoduše – je v něm nahráno dvacet různých básní, mezi kterými si posluchači vybírají jediným tlačítkem.Video: Eliška Hypšmanová, Filip Kříž, Seznam Zprávy

 

Reklama

Prostory brněnské Otevřené zahrady pod Špilberkem nyní oživil automat na básničky. Poeziomat, jak přístroj nazývají autoři, umí přehrát dvacet různých děl, která mají s Brnem spojitost. Namluvily je legendy jako Ludvík Kundera nebo Jaroslav Frič. Projekt stál sto tisíc korun a na jeho financování se podílelo i město. Veřejnosti je přístupný ve všední dny od deseti do sedmnácti hodin.

Článek

Brňané si mohou nechat přednést básně od dvaceti autorů, kteří jsou s jihomoravskou metropolí spjatí. Poeziomat, jak mluvící plechové trubce říká jeho zakladatel Ondřej Kobza, najdou návštěvníci pod hradem Špilberk v Otevřené zahradě. Přístroj funguje jednoduše – je v něm nahráno dvacet různých básní, mezi kterými si posluchači vybírají jediným tlačítkem. Mezi autory, jejichž hlasy návštěvníci uslyší, jsou zesnulé legendy jako Ludvík Kundera a Oldřich Mikulášek, doplňují je současní básníci.

Podobné poeziomaty nejsou ve světě ani v Česku úplnou neznámou. Několik let projekt funguje například v Praze či Olomouci, za hranicemi na něj narazí lidé v Paříži, Berlíně nebo Bruselu. „Od příštího týdne bude poeziomat v New Yorku,“ pochlubil se Kobza. Výhodou přístroje je jeho snadná mobilita. „Dá se snadno přenést, potřebuje pouze elektřinu,“ dodal Martin Stöhr z časopisu Host, který se v Brně na zřízení jukeboxu podílel.

Podle autorů má poeziomat lidem poskytnout chvilku klidu v dnešní uspěchané době. „Město původně chtělo, abychom ho umístili do centra, ale sem zapadne mnohem lépe,“ řekl Stöhr. Nakonec tak lidé pro básně, které promlouvají hlasem jejich autorů, musí zamířit ke Špilberku. Mimo mluvící trubky v místní Otevřené zahradě najdou návštěvníci ovce, králíky či slepice, bistro a mnoho místa k posezení a rozjímání. „Budu rád, když tu lidé o poezii ‚zabrknou‘ nenásilně,“ rozzářil se Kobza.

V jiných městech si poeziomat pochvalují. „Máme veskrze pozitivní ohlasy, ale víme, že to není pro každého,“ řekl Kobza. Na otevření toho brněnského dorazily za slunného odpoledne desítky zvědavců. „Někomu dává smysl sport nebo alkohol, jiným poezie. Mně se to líbí,“ sdělil jeden z návštěvníků. A autoři nevylučují, že v Brně vznikne podobných přístrojů více. „Zájem mají na Špilberku, kam chodí trošku jiní lidé,“ uvedl Stöhr. Přístroj by tak mohl mluvit jinou řečí a obsahovat další známé i zapomenuté básně. Ostatně i v Otevřené zahradě by se měla poetická díla střídat každý půlrok.

Hlavním autorem nápadu je pražský kavárník Ondřej Kobza, který stojí též za klavíry v ulicích. Na projektu brněnského poeziomatu se mimo něj a časopisu nakladatelství Host podílelo také město Brno, nakladatelství Druhé město a Moravská zemská knihovna. Přípravy trvaly skoro rok a náklady se vyšplhaly na 100 tisíc korun. Veřejnost se na poeziomat může přijít podívat od pondělí do pátku mezi 10. a 17. hodinou, o víkendu je Otevřená zahrada zavřená.

Reklama

Doporučované