Hlavní obsah

Musíme se vzdát hraček, říká senátor. Inspiraci hledá v Německu

Foto: Senat.cz

Senátor David Smoljak dlouhodobě prosazuje změnu způsobu volby členů rad veřejnoprávních médií.

Reklama

13. 8. 2020 16:36

Inspirovat se sousedním Německem nebo k volbě členů rad veřejnoprávních médií přizvat senátory či diváckou radu. Tak by část poslanců a senátorů chtěla do budoucna zajistit větší nezávislost médií veřejné služby na politicích.

Článek

Tým kolem senátora Davida Smoljaka (za STAN) pokračuje v přípravách změny modelu volby členů rad veřejnoprávních médií. Slibuje si od toho větší nezávislost mediálních rad na vládnoucí garnituře, která v současné době o kandidátech jednostranně rozhoduje. „Politici Českou televizi a Český rozhlas považují za svoji hračku. Doufám, že je nás ale čím dál víc, kdo jsme přesvědčeni, že se té hračky musíme vzdát, protože média mají kontrolovat nás,“ říká Smoljak.

Situace kolem Rady České televize se vyhrotila letos na jaře, kdy poslanci v tajné volbě zvolili kontroverzní kandidáty, zejména ekonomku Hanu Lipovskou, která už dopředu veřejně zpochybňovala smysl veřejnoprávních médií a za poradkyni si vzala hlavní aktérku krize v ČT z přelomu roku 2000 a 2001 Janu Bobošíkovou.

Smoljak už několik let navrhuje změnu modelu podle mediálních rad v sousedním Německu, kde členy napřímo jmenují různé společenské skupiny bez vlivu regionálních i národních politických vlád.

„Podle velikosti rady zhruba 20 až 40 zástupců nominují společensky relevantní skupiny - církve, řemeslnické komory a svazy, ženské svazy, sdružení sportu či mládeže a další. Své zástupce jmenují nezávisle na politicích, kteří je nevolí. Politici je také nemohou odvolat,“ vysvětluje německý veřejnoprávní model Heiko Hilker, člen rady německé televize MDR. Jen pro názornou ukázku rozmanitosti tamní rady: kromě Hilkera, který v radě zastupuje nekomerční vysílání, v ní působí třeba zástupce saského sdružení obětí stalinismu, durynského kruhu mládeže, ženské rady spolkové země Sasko-Anhaltsko, dělnického sdružení, regionální obchodní komory či různých církví, včetně židovského sdružení.

Podobný model Smoljak navrhoval už delší dobu, i předtím, než se stal senátorem. Sněmovna však jeho návrh smetla ze stolu. „Já bych o smetení ze stolu nemluvil, zatím jsme se v tom neposunuli,“ říká. Na snahách o změnu však stále pracuje, věří, že na ni dojde čas. „Samozřejmě za současného stavu rozložení sil ve Sněmovně není možné v tomto ohledu prosadit nic, ale jsme přesvědčeni o tom, že tento stav nebude trvat věčně. Jde o to, abychom pak při úspěchu ve volbách nebyli zaskočeni a nevymýšleli to narychlo,“ vysvětluje.

Kromě výše popsaného německého modelu Smoljak zvažuje i další varianty, které by podle něj mohly učinit mediální rady více nezávislými. Nazývá je pracovně „dvojnožka“ a „trojnožka“. Zjednodušeně to znamená, že do volby radních by kromě poslanců, kteří o nich rozhodují nyní, byli zapojeni i senátoři v případě dvojnožky. U trojnožky by radu volili poslanci, senátoři a prezident nebo třeba divácká rada. „To je orgán, který zastupuje hodně spolků a organizací, a mohl by být jednou ze součástí. Variant je víc, žádnou jsme nevyloučili, protože žádný model, ani ten německý, není dokonalý.“

O možnostech, jak učinit rady českých veřejnoprávních médií co nejvíce nezávislé na politické moci, senátoři spolu s některými poslanci a zástupci zahraničních rad či organizací přes dvě hodiny diskutovali u kulatého stolu v Senátu.

Mezinárodní organizace nabídly s vytvářením nového modelu pomoc. „Dnes jsme slyšeli, že 70 procent lidí v Česku věří veřejnoprávním médiím, což je skvělý výsledek a důkaz kvality práce. Klíčovou otázkou teď je hledání politického konsenzu na zlepšení situace a zajištění dostatečné kvalifikace členů rad,“ uvedla Radka Betcheva z Evropské vysílací unie (EBU).

Podle EBU v Česku ohrožují svobodu veřejnoprávních médií zejména paragrafy umožňující odvolání rady jako celku a možnost dvojího neschválení výročních zpráv. Proti způsobům, jakými probíhala volba Lipovské a Lubomíra Veselého, se na jaře ohradilo i evropské novinářské sdružení pro svobodu tisku a médií, jež poslancům adresovalo otevřený dopis, ve kterém projevilo obavu o svobodu a nezávislost českých veřejnoprávních médií.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené