Hlavní obsah

Mutace delta nás zaskočila. Evropa bude mít v září problém, říká vědec

Foto: Exposure Visuals, Shutterstock.com

Varianta delta se rozšířila z Indie, podle německého vědce Moritze Gerstunga se ale dá vystopovat, že vznikla už loni v létě. Nikdo dosud neumí vysvětlit, proč začala být tak agresivní až o mnoho měsíců později.

Reklama

18. 6. 13:25

Delta je nejrychleji se šířící známou variantou viru SARS-CoV-2. Zjistili to vědci v Británii, kde se rychle stala dominantní. „Nikdo to nečekal, protože je překvapivě stará,“ řekl Seznam Zprávám jejich kolega Moritz Gerstung.

Článek

Budeme se bavit hlavně o variantě delta, o tom, co je o ní už bezpečně známo a čím nás ještě může překvapit. Můžete ale nejprve shrnout, co jste zjistili přímo vy ze studia všech 62 variant v Británii?

V rámci monitoringu se sekvenuje asi 10 000 vzorků každý týden, což v zimě tvořilo asi 10 až 20 % všech pozitivních případů a nyní je asi 50 % a víc. To znamená, že máme unikátní možnost porozumět komunitnímu přenosu jednotlivých variant. V rámci naší studie jsme se snažili sledovat extrémní množství variant. Ve skutečnosti jich bylo ještě víc než zmiňovaných 62.

Hned po prázdninách jsme například zaznamenali variantu, která bývá též nazývána EU1. Byla hodně rozšířená ve Španělsku, rozšířila se po Evropě a tvořila značnou část případů i ve Spojeném království. Faktem ale je, že jestli měla o něco vyšší přenositelnost, bylo to jen o málo.

Moritz Gerstung

Foto: Jeff Dowling/EMBL-EBI

Moritz Gerstung.

Moritz Gerstung je vedoucí vědecké skupiny v Evropském bioinformatickém institutu (EMBL-EBI), který spadá pod mezivládní organizaci Evropská laboratoř molekulární biologie (EMBL), sídlící v kampusu Wellcome Genome v Hinxtonu poblíž Cambridge.

Jeho tým ve spolupráci s britskými institucemi nedávno publikoval studii, která detailně shrnuje vývoj dynamiky a chování celkem 62 variant viru SARS-Cov-2 ve Velké Británii od loňského září do letošního dubna.

„Já a moje skupina jsme se původně zabývali studiem genetiky rakoviny, ale protože pracujeme na Wellcome Genome Campus v Cambridge, což je jedno z center britského programu pro genomický monitoring koronaviru, tak jsme se do toho minulý rok zapojili,“ popsal vědec původem z německého Marburgu, jak se dostal ke studiu nových variant covidu-19.

„Bez britského programu, Sanger Institutu a dalších institucí bychom neměli s čím pracovat, dělají skvělou práci,“ zdůraznil Gerstung, že kredit za znalosti z jeho studie patří i britskému vědeckému aparátu.

Pak se nic nedělo, až se objevila alfa neboli tzv. britská mutace, která se rozšířila po Británii a pak i po celém světě, a naše studie ukazuje opravdu velmi detailní rekonstrukci toho, jak se šířila. Mohli jsme studovat data ze všech míst a zjišťovat, jak rychle se varianta šíří v porovnání s jinými, a to je nejvíc informativní. Nicméně o alfě už toho bylo řečeno mnoho… Víme, že se šíří asi o 60 % rychleji než původní verze viru.

Na jaře byli všichni šťastní, rozjela se vakcinace, případů ubývalo. V té době jsme zaznamenali další znepokojivé varianty, jako například betu (jihoafrickou) nebo gamu (brazilskou), a celou řadu dalších. Ale ty se nikdy v Británii pořádně neuchytily, zůstalo u několika lokálních ohnisek. A to byl velmi šťastný obrázek.

Ale pak přišla delta…

S deltou to bylo v březnu a dubnu hodně nejisté. V Indii byl relativně malý a hlavně nesystematický monitoring, data z jednoho regionu se hodně lišila od jiných. Takže se nevědělo, jestli sama varianta je tím faktorem, co způsobuje nárůst případů. To mohlo mít i jiný důvod, mohlo jít prostě o důsledek povolení restrikcí a chování lidí.

Británie později zavedla na cestující z Indie karanténu, ale jak už to bývá, vždycky dojde k nějakému menšímu průniku, stalo se to i u ostatních variant. A jak jsem řekl, delta byla v té době ještě málo známá, restrikce se navíc postupně povolovaly a nové případy, tehdy ještě většinově s variantou alfa, byly konstantní. Takže ani nebyl důvod restrikce přitvrzovat. Ale kvůli tomu se stalo, že delta, která byla víc přenositelná než alfa, padla na úrodnou půdu.

V prvních týdnech dubna tak začal její výskyt růst a začala velká debata. Mohlo jít totiž pouze o důsledek vysokého čísla importací z Indie, protože Británie má jednu z největších komunit s kořeny v Indii, která cestuje tam a zpět, takže určitý nárůst se dal očekávat. Růst se dal vysvětlit i tím, že mu pomáhá také šíření ve specifických podmínkách v indických komunitách, kde je častější vícegenerační bydlení.

Nikdo navíc nejdřív ani nečekal, že se bude delta šířit rychleji, má totiž jednu anomálii – je překvapivě stará. Ona je rozdělená do tří různých poddruhů a její vznik se dá vystopovat až do loňského léta, někdy kolem srpna nebo září. A to je zvláštní. Když je tak stará, proč „nevybuchla“ v Indii už dřív, hned poté, co vznikla?

A na tohle ještě pořád neznáme odpověď?

Definitivní odpověď stále není. Uvažuje se nad tím, že by v Indii byla nejprve konstantní, protože případy tam v té době zhruba od srpna do ledna klesaly. Takže možná už tam mohla být, ale díky restrikcím a chování lidí byla jen konstantní. A jen poté, co se restrikce uvolnily, začala rychle růst. To mohl být jeden faktor, ale definitivně odpověď skutečně neznáme.

Vaše studie už dominanci delty v Británii zachytit nestihla, ale později k tomu došlo… Sanger Institute nejprve vypočítal, že se šíří o 40 % rychleji, novější odhad vládní agentury PHE (Public Health England) odhaduje dokonce 60 %. Proč se odhady liší?

Všechny brzké odhady čelí velké výzvě. Musí odlišit, jaká část případů je způsobená cestováním a jaká je kvůli domácímu přenosu. Ten mohl být navíc vyšší i kvůli specifickým životním podmínkám. A tohle nemůže být stoprocentně rozlišeno.

Takže ten první odhad 40 % byl s nejvyšší pravděpodobností příliš opatrný. Nyní vidíme, že delta činí přes 90 % případů v Británii a rychlost šíření je o něco vyšší, pravděpodobně asi o 50 % nebo 60 % rychlejší než alfa. Ale ono není vůbec jednoduché to nějak kvantifikovat. Velmi přesně se dá změřit rozdíl v denních nárůstech. Ale když chcete vyjádřit přenositelnost, musíte vědět, kolik jeden člověk nakazí dalších, kdy se infikoval a jak dlouho infekce trvala. A to jsou údaje, které nikdy nejsou známé s absolutní přesností.

Může se stát, že za nějakou dobu se zjistí, že je rychlost šíření ještě vyšší?

Nyní už jsme v Británii u delty viděli kompletní a téměř perfektní sigmoidní křivku… Tahle matematická přesnost je mimochodem něco, co mě nepřestává udivovat. A my jsme ji teď mohli pozorovat poměrně dlouhý čas, takže je poměrně jasné, že rychlost šíření by neměla být výrazně vyšší než o 60 % oproti alfě. Taková možnost je extrémně nepravděpodobná.

Z reakce na šíření delty v Británii mám pocit, že je výrazně rychlejší a přesnější, než tomu bylo u alfy. Je to tak, že vědci už dobře vědí, co mají dělat, a nová varianta už je nezaskočí?

Ano, když se objevila alfa, nikdo vlastně moc nečekal, že by mohla přijít varianta s takovým velkým skokem v rychlosti přenosu. Dokonce i když se objevily první zprávy, několik evropských expertů zpochybňovalo, že se to opravdu mohlo stát. Systém byl navíc pomalejší, sekvenování varianty od momentu, kdy máte vzorek, do chvíle, kdy máte sekvenci, trvalo asi 14 dní. Ale opravdu to bylo i tím, že to nikdo nečekal a tolik se na to nesoustředil.

Nyní je systém rychlejší, od vzorku k sekvenci to trvá asi šest dní, alespoň co se týče komunitního sekvenování. Navíc PHE vyvinulo rychlé testy, které nemusí sekvenovat celý virus, ale jen jeho části, které jsou specifické pro různé varianty, což umožňuje mít výsledky do 24 hodin. A to si myslím, že bylo kritické.

A není tohle případ jen Británie a maximálně několika dalších zemí? Zatím to vypadá, že když se chceme dozvědět, jestli je nějaká varianta opravdu nebezpečná, musíme počkat, až přijde právě tam…

Jsou země, které pracují podobně jako Spojené království, například Dánsko. Myslím si, že velmi dobrý dohled mají i další země, jako například USA, kde se sekvenuje už asi 10 % ze všech případů a také je tam vidět, že tam delta roste podobně rychle v různých státech. Island sekvenuje všechny případy. Je to malá země, ale prezentovali nedávno velmi zajímavou studii, kde se jim podařilo osekvenovat všechny případy z poslední vlny loni na podzim (šlo sice o největší vlnu, ale největší počet případů byl jen něco málo přes 100 za den, pozn. red.), dokázali to rekonstruovat v bezprecedentním rozlišení, to je velmi zajímavé.

Řekl bych, že ostatní země už to začínají dohánět. Ale myslím si, že hlavní lekce, která nás v Británii poučila, je technická mezera. Regulérní sekvenování trvá moc dlouho, takže dělat rychlotestování je nezbytné. Další věc je mezera ve znalostech. Nějakou dobu prostě trvá, než se získají informace, co a jak dělat, a dají se dohromady.

My jsme se už naučili, že blízký monitoring a sledování, jak varianta roste ve stejných místních podmínkách oproti ostatním variantám, je přesnější způsob, jak charakterizovat dynamiku jejího růstu než skrze zkoumání její fylogenetické historie.

Mnoho států ale ještě pořád takový monitoring nemá. Jak velká je šance, že někde ve světě už se šíří další nebezpečná varianta, kterou ještě vůbec neznáme?

Myslím si, že takovou možnost musíme brát absolutně v potaz. Viděli jsme už nejméně čtyři velmi znepokojivé varianty a ještě delší seznam těch, u kterých bylo nějaké podezření. A do té doby, co bude ještě v nějaké části světa pandemie řádit, bude tohle určitě pokračovat.

Nejlepší způsob, jak potlačit další evoluci viru, je potlačit nové případy. Když nemáte nové případy, nemáte nové mutace. Stala se z toho už fráze, ale nikdo není v bezpečí, dokud nejsou v bezpečí všichni. To něco říká i o tom, jak by měla vypadat globální očkovací strategie. Potřebujeme se viru zbavit po celé planetě. Ale nyní bychom určitě měli počítat s možností, že právě v tuto chvíli jsou v různých částech světa varianty s ještě rychlejším šířením. Vezměte si, že delta je skoro rok stará a problematickou se stala až teď…

Politici z vyspělejších a proočkovanějších zemí mluví o tom, že už se blíží konec pandemie, občas zazní nějaký hlas volající po podpoře očkování v chudších zemích, ale o prioritizaci monitoringu mutací už se ve světě moc nemluví. Bude očkovaný svět v bezpečí i bez něj?

Ještě pořád zbývá naočkovat hodně lidí a navíc nevíme, jak bude fungovat dlouhodobá imunita. Viry si umí najít cestu a budou nadále infikovat lidi. Nejlepší scénář je takový, že po vakcinaci už nedojde k žádným výrazným nárůstům v přenosu a přetrvávající případy budou relativně konstantní a budou cirkulovat populací, aniž by ohrozily stabilitu zdravotnických systémů.

Ale může to být i jinak. Pokud se přenositelnost ještě zvýší nebo bude vyšší odolnost proti imunitě, může to vést k dalším nemalým vlnám. A to hrozí i teď s deltou v Británii. Bez řádných behaviorálních změn může růst, a když máte třeba i 10 % populace, která zůstává zranitelná, zní to jako málo, ale v zemi, jako je Spojené království, jde o 6 milionů lidí nebo ještě víc, může se z toho rychle stát závažný problém. Jak dramatické to ale bude, je tak nyní velmi nejisté. Nějaká nová varianta navíc může veškeré odhady a kalkulace hodit do koše a situaci v Británii zhoršit.

A nejsem si jistý, jestli si ostatní evropské státy uvědomují, že nejspíš budou začátkem září čelit problému. Většina Evropy je totiž šest týdnů pozadu za Británií (co se týče nástupu delty, pozn. red.), například v Německu už se odhaduje, že delta tvoří 6 nebo 10 % případů. Takže máte deltu, povolující restrikce, lidé pojedou na dovolenou a pak je otázka, jak to v září dopadne. Ale je pravděpodobné, že případy půjdou nahoru, a už teď by se mělo myslet na to, jak to zvládnout.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované