Hlavní obsah

Na modernizované Zvonařce v Brně funguje zatím polovina peronů

Foto: Getty Images

Ilustrační snímek.

Reklama

28. 12. 2020 21:38

Na zrekonstruovaném autobusovém nádraží Zvonařka v Brně zatím funguje polovina peronů. U zbylých je třeba doladit informační systémy, bez nichž nástupiště nelze spustit.

Článek

Funkční by měly být začátkem ledna. Nepřístupná pro cestující je dosud i nová výpravní budova. Na pohled sice působí hotově, avšak chybí jí vyzkoušený informační systém a potřebná administrativa. ČTK to dnes řekl Antonín Grund, předseda představenstva ČSAD Brno-město holding, které nádraží vlastní.

„Bez informačních systémů nelze spustit všechna nástupiště, protože by cestující byli zmatení. Už nyní mají někteří méně bystří problém najít to správné. Na stávajících informacích se ale dozvědí vše potřebné a poradí jim také všichni pracovníci, kteří chodí po nádraží,“ uvedl Grund. Nádražím dříve ve všední den projelo na 800 spojů, kvůli koronavirové pandemii jejich počet klesl zhruba na 500.

Proměna nádraží z přelomu 70. a 80. let minulého století vyšla na více než 100 milionů korun. Mluvilo se o ní už řadu let, například kvůli nevzhledným stánkům. První etapa prací začala loni v listopadu. Obsahovala převážně očištění a natírání železné konstrukce a celkové prosvětlení nádraží pomocí téměř 400 nových světel. Druhá etapa začala letos v únoru. Zahrnovala změnu a modernizaci nástupišť i stavbu nové výpravní budovy, která je tvořena sklem a hliníkem.

„Nyní je tam již všechno potřebné vybavení, ale ještě nejsou obsazené obchodní jednotky. Odhadujeme, že budou v prvním kvartálu příštího roku,“ dodal Grund.

Na modernizaci nádraží se podíleli architekti ze studia Chybík+Krištof. „Považujeme jej za jeden z nejvýznamnějších veřejných prostorů města, proto je při jeho regeneraci nezbytné brát v úvahu celou řadu faktorů. Zaprvé, architektura reaguje na potřebnou funkčnost objektu, jejíž řešení musí být jasně definované a účelné. Zadruhé, veškerý důraz je kladen na potřeby uživatele prostoru. Třetím a nejdůležitějším principem je, že architekti zasahují do křehkého ekosystému, ve kterém se propojují společensko-politické faktory, ekonomika, historická dědictví a obavy o životní prostředí,“ uvedl jeden z autorů Ondřej Chybík.

Komfort nového nádraží v příštím roce podpoří také dokončené přeložení tramvajové trati z ulice Dornych do Plotní, čímž vznikne u nádraží nová zastávka MHD.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované