Hlavní obsah

Na Rusko tvrdě, shodla se většina europoslanců. Někteří ale zmiňují Zemana

Foto: Profimedia.cz

Plenární zasedání Evropského parlamentu.

Vrbětice, Ukrajina, Alexej Navalnyj, Rusko. Odpolední téma pro středeční plenární zasedání europarlamentu bylo jasné. Diskutovalo se o návrhu rezoluce, ve které je i výzva ke stopce pro Rosatom nebo Nord Stream 2.

Článek

Největší frakce EP se již dopředu shodly na tom, že odsoudí ruské chování v České republice a že chtějí navrhnout další sankce vůči Rusku. Chtěly také, aby Evropská unie postupovala koordinovaně při vyhoštění ruských diplomatů z členských států EU. Takový krok Unie učinila v roce 2018, kdy Britové oznámili závěry vyšetřování otravy Sergeje Skripala v Salisbury.

Ve středu přišla během plenárního zasedání chvíle na otevřenou diskuzi. Dle očekávání se zástupci téměř všech europarlamentních frakcí postavili na stranu České republiky a vyjádřili solidaritu a podporu rezoluci, o které má plénum hlasovat ve čtvrtek.

„Musíme Putinovi ukázat, že je EU jednotná v odsouzení jeho činů,“ řekl například nizozemský europoslanec Malik Azmani (Renew Europe). Z českých europoslanců vystoupila Dita Charanzová (za ANO/Renew Europe), Mikuláš Peksa (Piráti/ Zelení), Alexandr Vondra (ODS/ECR), Stanislav Polčák (STAN/PPE) nebo Ivan David (SPD/ID).

Právě Ivan David byl společně se slovenským europoslancem Miroslavem Radačovským (nezařazený) v minoritě, která rezoluci nepodporuje. Radačovský si proto vypůjčil slova z projevu českého prezidenta Miloše Zemana: „Nebylo důkazně prokázané, že by se na místě výbuchů v Česku nacházeli ruští agenti,“ citoval europoslanec Zemana a dodal, že diskuze na půdě EP je podle něj „rusofobní hysterií“.

Ve většině případů ale zahraniční i čeští europoslanci vyjadřovali podporu s kroky české vlády, která se v reakci na vyšetřování výbuchu ve Vrběticích rozhodla vyhostit nejdříve 18 ruských diplomatů.

Česko také solidárním vyhoštěním ruských diplomatů podpořily některé státy EU: Slovensko, Rumunsko a země Pobaltí. Na ně už také Rusko reagovalo tím, že vyhostilo jejich diplomaty: tři slovenské diplomaty, dva Litevce a po jednom z Estonska a Lotyšska.

„Jsem ráda, že parlament tento bod na jednání zařadil a že se mi podařilo iniciovat silný text rezoluce, která se věnuje i českému případu Vrbětice. Spojili jsme síly, abychom vyslali světu silný vzkaz ohledně aktivit Ruské federace, jejíž agresivita se stupňuje,“ komentovala ještě před diskuzí česká europoslankyně Dita Charanzová (za ANO /Renew Europe).

„Rusko rozumí jedině síle, snahu o jednání si vykládá jako slabost. Proto se domnívám, že by členské státy EU měly po vzoru kauzy Skripal přistoupit ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů.“ prohlásil český europoslanec Jiří Pospíšil z nejsilnější lidovecké skupiny.

Text rezoluce je podle europoslanců tvrdý a do jeho tvorby se zapojila většina frakcí EP: Renew Europe, EPP, SD, ECR a Greens/EFA. Mimo jiné chtějí i zastavit spolupráci s ruským Rosatomem i dostavbu plynovodu Nord Stream 2. Argumentují tím, že nechtějí, aby EU byla tolik závislá na ruské energii.

Solidaritu vyjádřili Česku ve společném prohlášení již minulý týden šéfové hlavních parlamentních skupin. Europarlament nyní zařadil projednání vrbětické kauzy a následné pře mezi Prahou a Moskvou do širší debaty o současném napětí mezi evropským blokem a Ruskem. V jejím rámci budou dnes poslanci hovořit také o věznění předáka ruské opozice Alexeje Navalného či o nedávných manévrech ruských vojenských sil u hranic s Ukrajinou.

V souvislosti se všemi zmíněnými body požaduje navrhovaná rezoluce přijetí cílených sankcí vůči oligarchům napojeným na Kreml. EP k tomu vyzýval již v minulosti, unijní země však nikdy nenašly potřebnou jednomyslnou shodu. EU tak zatím zákazem cest na své území a zmrazením majetku trestá pouze úředníky a politiky, což je například podle Navalného neúčinné.

Doporučované