Hlavní obsah

Na smutně vyhlášeném sídlišti padly další paneláky. Majitelé bytů utíkají

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Další domy v Janově opouštějí majitelé. Podle detailní analýzy stále méně vlastníků má na sídlišti nahlášenou trvalou adresu.

Reklama

21. 12. 2019 11:45

Lidé, kteří mají skutečný zájem o záchranu sídliště Janov, lokalitu postupně opouštějí. Z detailní analýzy vyplývá, že se z jedné z nejslavnějších vyloučených lokalit v Česku odstěhovávají majitelé bytů.

Článek

Z litvínovského sídliště Janov, které je jednou z nejznámějších takzvaných sociálně vyloučených lokalit v České republice a před lety vešlo ve známost sociálními nepokoji, postupně mizí obyvatelé.

Další ze zdejších panelových domů jsou prázdné, jedním z důvodů je, že sídliště postupně opouštějí i poslední majitelé bytů, kteří na místě skutečně bydleli a žili.

Byty na sídlišti totiž v minulých letech skupovali ve velkém cizinci vydělávající na tom, že je pronajímají za částky odpovídající tomu, že nájemníci patřili k příjemcům sociálních dávek na bydlení.

To, že se sídliště Janov vyprazdňuje a že ho opouštějí někdejší obyvatelé, zjistil Seznam z vlastní podrobné analýzy údajů z katastru nemovitostí. Na sídlišti má nahlášeno bydliště stále méně skutečných majitelů. Ti tak uvolňují prostor buď svým nájemníkům, nebo zmíněným bytovým spekulantům.

Porovnání počtu majitelů bytů a majitelů s nahlášeným trvalým pobytem na stejné adrese v březnu 2018 a prosinci 2019 si můžete prostudovat na následující interaktivní mapě sídliště.

Jádro janovského sídliště tvoří čtyři bloky panelových domů od Jiřetínské až po Holešickou ulici, které těsně sousedí s areálem mateřské a základní školy.

A právě ony jsou příkladem, jak majitelé lokalitu opouští. Ještě na začátku loňského roku mělo v sedmipodlažním domě v Albrechtické ulici se šesti vchody třináct majitelů nahlášeno na stejné adrese i trvalý pobyt. V prosinci 2019 už tam podle katastru zůstali pouze tři majitelé.

Hned sousední panelový blok v Třebušické je už neobyvatelný. Nejezdí výtahy, je vypnutá elektřina, teplo i voda. Loni v domě mělo nahlášeno pobyt šest majitelů, letos na adrese alespoň papírově bydlí poslední čtyři.

Jde o dům, kde jsou jen těžko představitelné podmínky k bydlení. „Podali jsme podnět na krajskou kriminálku kvůli situaci v Třebušické ulici, kde několikrát hořelo,“ popisuje Ľubomír Lupták, terénní pracovník v Janově z Agentury pro sociální začleňování.

Hned přes cestu stojí další obří panelový dům v Gluckově ulici. Ten byl neobyvatelný už od začátku roku 2018. Stále v něm přesto měl poslední majitel nahlášený trvalý pobyt. Teď už v něm ani papírově nikdo nebydlí.

Právě podíl majitelů, kteří v místě skutečně žijí, je přitom jedním z příznaků toho, jak to v této části sídliště funguje. Byty v pěti menších panelových domech na jihu sídliště totiž v naprosté většině vlastní lidé, kteří v domě i žijí. Domy jsou opravené a zateplené, mají opečovávané i předzahrádky.

Domy, rozdrobené mezi řadu majitelů, kteří často byty dál pronajímají, jsou naopak ve stále horším stavu.

„Rozmohl se tam predátorský typ kapitalismu, který nebyl založený na odpovědnosti,“ hodnotí situaci terénní pracovník Ľubomír Lupták, podle kterého není vyhráno ani v okamžiku, kdy majitelé na adrese bydlí.

„Máme i opačný problém, že tam jsou nahlášené osoby, které tam ve skutečnosti nebydlí,“ dodává Lupták.

Návrat laviček

Další velkou změnou v katastru nemovitostí je, že hned několik panelových domů nově vlastní město Litvínov, které je v minulosti koupilo od společnosti CPI Byty. Jde celkově o čtyři domy, které má město v plánu zbourat.

Město už má připravený projekt na první dům v Gluckově ulici, jehož demolice by měla přijít během příštího roku. Na posledním jednání se zastupitelstvo Litvínova podle informací Seznamu shodlo na bourání dalšího domu, tentokrát v Hamerské ulici.

„Usilujeme o to, aby se v Janově uspořádala velká letní škola architektury, která by se zabývala, jak dál s tímto územím pracovat,“ vysvětluje litvínovský zastupitel za Stranu zelených Petr Globočník. Sám má v plánu se do Janova přestěhovat. V lokalitě si koupil pobořenou vilu.

Právě demolice prvního domu a vzniklé prostranství má podle zastupitele spustit pomalou obrodu sídliště. Prvním pozitivním náznakem podle něj je například to, že se do sociálně vyloučené lokality mají vrátit lavičky.

„Stane se tak po 15 letech, a to v rámci revitalizace lokality,“ dodává Petr Globočník.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované