Hlavní obsah

Naděje pro diabetiky? Touto léčbou je chtějí lékaři zachránit

Foto: Pixabay

Moderní léčba může pomoci tisícům lidí, jen málokdo na ni ale dosáhne.

29. 12. 2019 19:30

Slepota, syndrom diabetické nohy nebo selhání ledvin. Cukrovka II. typu si na pacientech často vybírá krutou daň. Komplikace může oddálit moderní léčba – ta ale není samozřejmostí.

Článek

Stejně jako je tomu u mnoha jiných problémů v českém zdravotnictví, i tenhle se točí kolem peněz. Pojišťovny diabetikům moderní léčbu proplácí – ale až poté, co se jejich stav dostatečně zhorší. V praxi to znamená, že jim musí hladina průměrné hladiny cukru v krvi stoupnout alespoň na hodnotu 60 mmol/mol a více.

Léky přitom podle odborníků nejlépe fungují, když se k pacientům dostanou co nejdříve. Tomu odpovídá i mezinárodní doporučení, které mluví o nutnosti nasazení moderní léčby už při naměřených hodnotách 53 mmol/mol. Kdyby byla kvóta pro proplacení nastavena níž i v Česku, dostalo by se k ní o 20 tisíc pacientů více, než je tomu nyní.

„Postupnému zhoršování stavu pacientů s cukrovkou se bohužel nevyhneme, protože se jedná o trvale progredující onemocnění. U pacientů, kterým zvládneme nasadit moderní léky včas, dokážeme oddálit možné komplikace o 10 i více let. Pokud léky nasadíme až ve chvíli, kdy už hůř funguje slinivka, jejímž úkolem je vylučovat inzulin a snižovat hladinu cukru v krvi, nejsou tak efektivní,” vysvětluje Jitka Homolová, lékařka Diabetologického centra Městské nemocnice Ostrava.

„Čekání na to, až se pacientovi dostatečně zhorší hodnoty glykovaného hemoglobinu, proto nepovažuji za šťastné,“ dodává lékařka.

Hra o čas

Průměrnou hladinu cukru v krvi měří diabetologové pacientům přibližně dvakrát až čtyřikrát do roka. Do výsledku se přitom promítá životospráva i užívání léků. Nedá se ale ošálit tak, že nemocní lidé jen dočasně zlepší stravu pár dní před odběrem. Hodnota odráží průměrné množství cukru v krvi po dobu asi tří měsíců.

Jen pokud lékař naměří 60 mmol/mol, má pacient nárok na moderní léky, které nejen pozitivně ovlivňují hladinu cukru v krvi a šetří slinivku, ale také mají minimum nežádoucích účinků.

„Důvodem, proč existuje toto omezení, je především vysoká cena nových léků a dalšího vybavení,“ dodává doktorka Homolová. Lékaři odhadují, že ročně stojí léčba pacienta využívajícího moderní přípravky a pomůcky pro domácí kontroly glykemie kolem 20 000 korun.

Poškození slinivky

V Česku se nyní s diabetem léčí asi milion lidí. Necelých sedm procent trpí onemocněním I. typu, jehož příčinou bývá selhání imunitního systému. Ten reaguje proti buňkám, ve kterých se tvoří inzulin. Postupně tak dochází k úplnému zničení buněk slinivky břišní, která inzulin vytváří. Léčba proto vyžaduje nejen pravidelnou kontrolu glykemií, ale i doživotní dietu a podávání inzulinu.

Za cukrovkou II. typu je buď genetická predispozice nebo nezdravý životní styl. Nemoc se projevuje nedostatečnou citlivostí tkání k účinkům inzulinu, který produkuje slinivka břišní. Inzulin má přitom za úkol redukovat množství cukru v krvi, a pokud se tak neděje, cukr, který zůstává v krvi a koluje organismem, poškozuje stěny cév, vede k jejich ucpávání a špatnému prokrvení tkání.

To všechno může vyústit v poruchy zraku, selhání ledvin, mozkovou mrtvici, srdeční infarkt či poškození nervů.

Ve vyspělých zemích je cukrovka dokonce nejčastější příčinou, kvůli které končí pacienti na dialýze. Zároveň je i nejčastějším důvodem slepoty. K amputaci kvůli syndromu diabetické nohy potom ročně dochází u 1,3 procenta pacientů.

„Léčba pacientů s komplikacemi je pak pro zdravotní systém mnohem dražší než při včasném podávání moderních přípravků,“ vysvětluje lékař Jan Škrha, předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP. Kromě léků je základem léčby i zvýšení pohybové aktivity, dieta a snížení hmotnosti.

„Moderní léky přizpůsobujeme na míru pacientovi. Na rozdíl od inzulinu se nemusí obávat, že u nich dojde ke kritickému snížení množství cukru v krvi – hypoglykemii. Kvůli ní mohou pacienti až ztrácet vědomí a v nejtěžších případech mohou být i v ohrožení života. Dlouhodobě proto usilujeme o to, aby pojišťovna hradila moderní léky pacientům už od hodnoty 53 mmol/mol,“ doplňuje Škrha.

Lepší časy?

Ačkoliv současné nastavení pravidel pro proplácení léčby není podle odborníků ideální, podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) by se poměry přece jen mohly trochu zlepšit.

„Vzhledem k tomu, že se VZP podařilo uzavřít s jednou z farmaceutických firem smlouvu o úhradě, která snižuje cenu Gliptinu o 30 procent, budou moci v průběhu příštího roku tyto moderní léčiva předepisovat našim pojištěncům rovněž praktičtí lékaři. Pro naše klienty to bude znamenat vyšší dostupnost a větší pohodlí,” říká mluvčí pojišťovny Vlastimil Sršeň.

Pokud jde o změnu preskripčních pravidel, VZP podle něj intenzivně jedná s Českou odbornou diabetologickou společností ČLS JEP. „Samozřejmě, že by případné změně velmi pomohlo, kdyby farmaceutické firmy v této oblasti zvážily snížení cen léčivých přípravků,” dodává.

Zatímco dříve byl diabetes II. typu považován za nemoc starších lidí, dnes se běžně objevuje už u náctiletých. Příčiny se dají najít v genech i špatném životním stylu. Narůstá také počet lidí, kteří trpí obezitou a jejich pohybové aktivity jsou téměř na nule.

Pro boj s cukrovkou je přitom pohyb velmi důležitý. „Pacienti, kterým to dovolí zdravotní stav, by měli ujít alespoň tři kilometry denně,“ uzavírá lékař Škrha.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené