Hlavní obsah

Slovensko vyhlíží nového lídra. Naděje, že padne Fico, voliče mobilizuje, říká expert

Foto: Profimedia.cz

Proč nejspíš po volbách odejde z vlády Směr Roberta Fica, vysvětluje volební expert Daniel Kerekes z Masarykovy univerzity.

29. 2. 8:32

Slovenští voliči si od sobotního rána vybírají své nové poslance. Jak se vůbec na Slovensku volí a co od hlasování očekávat? Na vše podstatné se Seznam Zprávy v Bratislavě zeptaly volebního experta Daniela Kerekese, který píše pro Denník N.

Článek

Jak dopadnou volby? Sledujete trendy, k jakým výsledkům tak volby směřují?

Souhrnně má opozice navrch, co se týká hlavně podpory. Problém může pro opozici nastat, pokud se jedna, dvě, možná i tři politické opoziční strany nedostanou do parlamentu. Stranický systém je na Slovensku rozdrobený a fragmentovaný na mnoho malých stran a některé se pohybují okolo pětiprocentní hranice nutné pro vstup do parlamentu. Bude hodně záležet na tom, kolik stran se tam dostane.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Volební expert Daniel Kerekes z Masarykovy univerzity.

Jaké je to nejvyšší číslo, co vychází z průzkumu? Teď včetně všech statistických odchylek?

Může se nakonec dostat dokonce až 12 stran.

Opravdu až tucet stran?

Za předpokladu, že by to zvládly maďarské strany i všichni ostatní. Je ale málo pravděpodobné, že to obě maďarské strany dají. Ačkoliv voličský potenciál je pro ně něco těsně nad 10 procent, musely by se trefit do volebního výsledku 5 procent a 5 procent. Já tipuji, že v parlamentu může být takových 9 stran.

A nejméně?

Tak 6, myslím, že to vychází kolem 6.

Je nějaká šance, že by Směr byl znovu schopný sestavit po volbách funkční vládu?

Velmi malá, hlavně kvůli tomu, že ztratil podporu, a stejně tak ztratili i jeho koaliční partneři Slovenská národní strana a Most-Híd. Šance na většinovou vládu je velmi malá. Podařit by se jim za příznivých okolností mohla menšinová vláda buď s tichou podporou kotlebovců, nebo s tichou podporou některé z opozičních stran. Vlastně podobně jako funguje Babišova vláda v Česku.

Jak moc Směr za poslední čtyři roky ztratil?

Na vrcholu byl v roce 2012, kdy dosáhl výsledku 44 procent. Tehdy Směr získal absolutní většinu v parlamentu. V přepočtu na mandáty měl, myslím, 55 procent poslanců a tehdy vytvořil jednobarevnou vládu. Od té doby už jenom padají. A dnes jsou na úrovni nějakých 16–17 procent.

A za ty poslední dva roky se ten pád urychlil?

Zrychlila ho vražda novináře Jána Kuciaka. Těsně po ní odešla značná část voličů Směru a od té doby strana padá kontinuálně. Největší propad byl ale po vraždě.

Rozhovor s rodiči Jána Kuciaka a matkou Martiny Kušnírové:

Kam ti voliči odešli? Zůstanou raději doma, nebudou volit nějakou alternativu?

Z průzkumů vyplývá, že část před dvěma lety odešla ke Slovenské národní straně a část odchází k Marianu Kotlebovi.

Slovenská národní strana se teď ale pravděpodobně do parlamentu nedostane, takže těm také odešli voliči.

Ano. K nim přišli voliči Směru, a potom i odešli, a odcházejí vlastně i ti původní voliči. Ti odcházejí k různým stranám, nejen ke Kotlebovi.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Billboard Slovenské národní strany.

Podle některých průzkumů to ještě před několika týdny vypadalo, že by snad Marian Kotleba mohl vyhrát. Teď už to je trošku jinak. Jak to, že byl tehdy tak vysoko? Kde se ti jeho voliči přesně berou?

Geograficky určitě v okolí Spiše a podobně, potom Kysuce. Tam je základna v původních baštách Směru. Dokážou tam mobilizovat svoje voliče a zároveň dokážou mobilizovat i nevoliče, což je velmi zajímavá věc, která se na Slovensku dlouhou dobu neděla.

To fungují ta témata jako sexuální menšiny a Romové? Tohle na nevoliče zabírá?

Myslím, že ano. Kotlebovci dokážou celkem přesně trefit frustraci části obyvatelstva související možná ještě s ekonomickou transformací z 90. let. Při každé transformaci jsou vítězové i poražení. Ne každému přechod z centrálně plánované ekonomiky na tržní přinesl prospěch. Části společnosti ten prospěch nepřinesl a možná došlo k tomu, že část voličů skutečně nevolila z nějaké frustrace, z toho, že tento systém nechtějí podporovat. A teď našli svého partnera v antisystémové straně, která bojuje proti současnému jednak demokratickému, jednak ekonomickému zřízení.

Může se opravdu stát, že Směr skončí až druhý v pořadí? Nebo naopak, může překvapit a být daleko silnější, než vychází v těch průzkumech? Je tam ta šance na takový skok?

Myslím, že je šance, že dojde k výměně volebního lídra, tedy strany, která vyhraje volby. Tím, že Igor Matovič za poslední dobu najednou narostl, může mobilizovat voliče opozičních stran. Část voličů, kteří by Matoviče normálně nevolili, si řekne, že je to fajn, že má šanci, já toho Matoviče nějak strpím a dám mu hlas jenom kvůli tomu, aby vyhrál volby. Abychom prostě porazili Směr.

Co je Matovičova základna? Působí jako takový profesionální opozičník, člověk, co umí dělat show.

Matovič je specifický jednak svou osobností, jednak charismatem, pro někoho to může být i anticharisma. Specifický je hlavně volební strategií. On vlastně vytváří většinový systém uvnitř poměrného systému. Prakticky totiž nemá stranu, formálně ano, ale fakticky to není strana. On otevře volební kandidátku známým nebo populárním lidem nebo nějakým silným osobnostem, a lidem pak řekne: Volte osobnosti na naší kandidátce.

Část podpory, kterou Matovič má, má díky tomu, že lidé věří, že si mohou vybrat, koho chtějí na jeho kandidátce v rámci preferenčního hlasování. Má tam například různé křesťanské aktivisty, již nejsou ani tak národně známí, ale jsou známí v křesťanských kruzích, které na Slovensku nejsou úplně malé.

Zmínil jste preferenční hlasování. Jak se slovenský volební systém liší od českého? Je vůbec možné dostat se do parlamentu z posledního 150. místa? Dělal jsem rozhovor s Erikem Kaliňákem, který kandiduje za Směr z posledního místa. Když jsem se ho ptal na jeho šance, vypadal trochu záhadně.

K tomu, aby kandidát poskočil v pořadí na kandidátce, neboli byl vykroužkován, potřebuje získat minimálně 3 procenta preferenčních hlasů z celkového výsledku strany. Čili čím silnější strana, tak tím menší šance na vykroužkování. Nejvyšší šanci „vykroužkovat“ je ve straně s 5 procenty. To tříprocentní kvórum není nepřekonatelné.

Jak vlastně na Slovensku vypadá volební lístek? Je to obří plachta, nebo máte více lístků? Je třeba vždycky někoho zakroužkovat?

Je hlasovací lístek pro každou stranu. Z nich si volič vybere jednu stranu, kterou chce volit a buď ten lístek vloží do obálky, a tak volí jen stranu, nebo na tom hlasovacím lístku zakroužkuje jména čtyř kandidátů. Na lístku je 150 jmen, je dost nepřehledný, jednostranný a vytištěný malým písmem, což je někdy problém pro starší lidi.

Kdy bude sečteno? V řádu hodin?

Nějaké hrubé výsledky, které nám dají představu o tom, kdo asi vede, bychom mohli mít okolo půlnoci nebo jedné ráno. Ale definitivní počet stran, které se dostanou do parlamentu, možná budeme vědět až někdy nad ránem.

Chystají se i exit polly?

Ano, exit poll bude mít Markíza. U toho je problém v tom, že kolem hranice pěti procent je řada stran. Znamená to, že se bude strašně dlouho čekat, zda opravu do Národní rady prolezou, nebo ne. V roce 2016 se stalo to, že do čtyř ráno to vypadalo tak, že KDH (Křesťanskodemokratické hnutí) projde do parlamentu. Když pak začala nabíhat velká města, KDH se dostalo pod 5 procent, což výrazně změnilo rozložení mandátů v parlamentu.

Jak se sčítají a započítávají hlasy ze zahraničí? Může to nějak zahýbat s celostátními výsledky?

Mírně asi ano. Dá se očekávat, že voliči ze zahraničí budou víc volit opozici a méně vládní strany, ale nemyslím si, že to bude tak, že všichni ze zahraničí budou volit jen opoziční strany. I tam je to rozložení preferencí různé, protože i v zahraničí jsou různí voliči, nejsou to jen studenti na vysokých školách, nejsou to jen lidé pracující v korporátech, ale jsou to i dělníci někde ve Velké Británii. Určitě něco dostane Kotleba i Směr.

Celkový výsledek bude spíše ve prospěch opozice, ale my se nedozvíme, jak se volilo v zahraničí. Většina voličů v zahraničí totiž posílá svůj hlas na obecní úřad do obce, kde mají trvalý pobyt. Tam se to smíchá s dalšími hlasy, takže budeme vědět jen to, jak hlasovali voliči, kteří nemají trvalý pobyt na Slovensku, dlouhodobě žijí v zahraničí, ale ještě stále jsou slovenští občané. Oni jediní totiž posílají svoje hlasy na ministerstvo vnitra na speciální okrsek, kde je přibližně 4000 voličů. Z těch 60 000 voličů, co volí ze zahraničí, budeme vědět jen to, jak volily čtyři tisíce z nich.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené