Hlavní obsah

„Naději vidím v přírodních zákonech. Zeman bude zapomenut stejně jako Klaus,“ prorokuje režisér Marhoul

„Všechno má svůj konec. I prezidentování pana Zemana,” říká v ukázce z Výzvy Václav Marhoul. (Video: Jiří Kubík, Seznam.cz)

11. 8. 7:00

Režisér Václav Marhoul, který chce novým filmem Nabarvené ptáče ukázat, jakých zvěrstev proti člověku jsou lidé schopni, když se bojí jakékoliv odlišnosti, mluví o tom, že v „posledních čtyřech letech se svět mění, a to tak, že rudne a hnědne“.

Článek

K výčtu autokratů z různých částí světa, za jaké Marhoul označuje například Madura, Lukašenka, Orbána či Putina, režisér přidává i jméno českého prezidenta Miloše Zemana.

„To všechno dohromady je určitá skupina lidí, kteří by nejraději sami ovládali svět. Oni vytvářejí podhoubí pro nenávist a intoleranci, svými slovy a chováním v lidech vzbuzují pocit, že oni také můžou být zlí, že se to může.“

Václav Marhoul ve Výzvě navázal na svá předchozí vyjádření, že Zeman v lidech vyvolal panický strach z uprchlíků, ačkoliv tady skoro žádný není, a že řada lidí je najednou schopna se dopouštět různých agresivních výpadů vůči nim na sociálních sítích.

Celý pořad Výzva si můžete pustit zde:

O novém filmu Nabarvené ptáče i krutostech, kterých je člověk schopen, mluví režisér Václav Marhoul. (Video: Seznam.cz)

„Přišla éra sociálních sítí a ty narušily sociální vazby. Stalo se něco, co obrátilo svět vzhůru nohama,“ soudí Václav Marhoul. „Mnoho lidí se v tom absolutně ztrácí, nevyzná se v tom, co se kolem nich děje. A pak přijde nějaký člověk a řekne: Je to takhle a takhle, je to jednoduché, prostě mi věřte, já to do zítřka vyřeším.“

Marhoul říká, že ještě před třemi lety se dokázal hádat s lidmi, kteří volili Miloše Zemana, teď už si je raději jen vyslechne. Říká, že jejich volbu respektuje, ale s čím není schopen se smířit, je Zemanovo chování.

„Naději vidím v přírodních zákonech. Všechno má svůj konec, i prezidentování pana Zemana. A já si troufám tvrdit, že on bude hluboce zapomenut, stejně jako je Václav Klaus. Ani jeden se nedočká toho, aby měl bustu v americkém Kapitolu,“ říká Marhoul. Bustu v Kapitolu má naopak Václav Havel.

Ve Výzvě režisér Marhoul mluví především o svém novém filmu, jehož přípravám a natáčení věnoval jedenáct let života. Jde o adaptaci mezinárodního bestselleru Jerzyho Kosinského Nabarvené ptáče. Film jde do kin začátkem září, těsně před premiérou se bude ucházet o cenu na festivalech v Benátkách a v Torontu.

Jak složité bylo dostat film na tak prestižní filmové přehlídky (v Benátkách byl naposledy český film před 25 lety)? Proč se rozhodl zfilmovat příběh z druhé světové války o lidské krutosti vůči malému židovskému chlapci? Počítá s tím, že budou lidé odcházet z kina, stejně jako třetina nedokáže kvůli popisu násilí knihu dočíst?