Hlavní obsah

Napsal mi o půlnoci, aby se mi vysmál. Ekonom vzpomíná na střet s Babišem

Foto: Jakub Dospiva, ČTK

Petr Mach na demonstraci proti podpoře biopaliv. Snímek z 27. května 2010.

Reklama

13. 5. 2020 12:13

Ekonom Petr Mach, někdejší předseda Strany svobodných občanů, vzpomíná, jak před deseti lety vedl spor s majitelem Agrofertu Andrejem Babišem kvůli zákonu o biopalivech.

Článek

Nikdy by ho prý nenapadlo, že Andrej Babiš může uspět v politice.

„Opravdu jsem tomu nevěřil, že by lidé volili někoho, kdo zcela zřetelně reprezentuje soukromý průmyslový zájem a je to v podstatě napůl cizinec,“ hodnotí liberálně orientovaný ekonom Petr Mach nynějšího českého premiéra.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy se vrací k tomu, jak s Babišem v roce 2010 vedli spor ohledně státní podpory biopaliv. Mach, pozdější europoslanec, byl zásadně proti. Babiš za schválení novely zákona, která navyšovala povinný objem biosložek v pohonných hmotách, několik měsíců velmi usilovně lobboval.

Nakonec i díky tomu Sněmovna 27. května 2010, pouhý den před volbami, přehlasovala veto prezidenta Václava Klause, a sporná novela tak mohla vstoupit v platnost.

Jak po deseti letech hodnotíte svůj střet s Andrejem Babišem?

Byla to úplně jiná doba. Většina populace tehdy Babiše ještě vůbec neznala. On už sice byl mocný člověk, ale ještě třeba nevlastnil celostátní média. A já jako ekonom s vhledem do politiky jsem se zajímal hlavně o legislativu, která vždy nějakým způsobem někomu nahrává a často spotřebitele poškozuje. Vymezoval jsem se proti podpoře větrné energie, solární a také vůči biopalivům. Proto k našemu střetu došlo.

Zorganizoval jste tehdy demonstraci proti podpoře biopaliv před Sněmovnou. Bylo to v den, kdy se sešla, aby přehlasovala veto prezidenta Klause. Věřil jste, že argumenty odpůrců nakonec zvítězí?

Měli jsme čerstvě založenou Stranu svobodných občanů a tehdy to po prezidentském vetu vypadalo, že šance zde skutečně je. Většinou sice Sněmovna podobné veto snadno přehlasuje, ale tehdy se nám zdálo, že by to nakonec mohlo dopadnout jinak.

Prezident využil patnáctidenní lhůtu, kterou na vrácení zákona má, a jeho veto přišlo až ve chvíli, kdy Sněmovna fakticky končila a žádná další schůze do voleb nebyla svolaná. Byl to tedy velký kumšt pro Babiše a pro lobbisty kolem něj svolat poslance ještě jednou, když už na to nebyli příliš naladěni a zajímali je hlavně volby.

Dnes bych řekl, že to nepochybně byl lobbistický majstrštyk, učebnicový příklad zákulisního ovlivňování politiky.

Schůzka v hotelu Mandarin

Tehdy padaly z úst Andreje Babiše argumenty, že navýšení biosložek v naftě a benzinu po nás chce Evropská unie. Že to vyplývá ze směrnice, v níž se mluví o podílu 5,75 % v roce 2010.

A právě to byla velká mystifikace. Podle oné směrnice členské státy měly, ale nemusely, do roku 2010 zajistit ono minimální procento biopaliv. Nešlo o závazný cíl, ale o referenční hodnotu. Určitě bychom nedostali žádné sankce, kdybychom to nesplnili.

Když Babiš zjistil, že pořádáme u Sněmovny demonstraci, že téma, které do té doby nikoho pořádně nezajímalo, se může snadno dostat do médií, domluvil se s Velebou (tehdejší prezident Agrární komory - pozn. red.) a udělali protidemonstraci. Tak se na Malostranském náměstí v den rozhodujícího hlasování objevily transparenty z naší i jejich strany.

Babiš také tehdy přiznal, že vás už předtím pozval na oběd za účasti předního českého novináře. O co přesně šlo?

To byl István Léko (v té době ještě šéfredaktor ekonomického týdeníku Euro, později vydavatel Babišem sponzorovaného serveru Česká pozice, nyní šéfredaktor Lidových novin spadajících pod koncern Agrofert - pozn. red.). Léko, o němž tehdy ještě nebylo známo, že pro majitele Agrofertu pracuje, mi zavolal, že prý by se se mnou chtěl pan Babiš potkat. A to v luxusním hotelu Mandarin na Kampě. Když jsem tam přišel, Babiš vytáhl z kapsy nějaký zmuchlaný výstřižek z novin s inzerátem mé politické strany, kde byl i jeden z našich programových bodů - zrušení podpory biopaliv.

Co po vás chtěl?

Začal mluvit o tom, proč si to tam vůbec dáváme. Že prý nemůžeme v politice nikdy uspět, že těžko někdy dostaneme nějakou podporu od významných podnikatelů, a ať si to z programu vyškrtneme.

Jak jste na to zareagoval?

Řekl jsem mu, že je to pro nás důležitá součást programu. A tím ta schůzka vlastně skončila. Mně to celé přišlo tehdy velmi zvláštní. A ještě zvláštnější pak bylo, když sněmovní volby na konci května proběhly a my jako čerstvá strana získali jen velmi málo hlasů, necelé procento, a v ten samý den mi někdy kolem půlnoci od Babiše přišla esemeska. Mě šokovalo, že má ještě potřebu mi psát. A v té zprávě se mi posmíval.

Co vám napsal?

Takovým tím svým česko-slovenským jazykem napsal: „Pán Mach, tak máte menej voličov, než mám ja zamestnancov.“

Překvapilo mě, že tak mocný člověk má v sobě takovou zášť a takovou ješitnou potřebu mít poslední slovo, že mu stojí za to trávit noční čas psaním téhle zprávy. Už mu nemohla nic přinést.

Ale pochopil jsem také, jak moc jej štvalo, že se někdo vůbec té jeho věci postavil.

Galerie: Jak se bojovalo před deseti lety za Babiše a také proti němu:

+3

Zaznamenal jste nějakou aktivitu Babišových lidí, kteří ovlivňovali schvalování zákona o biopalivech v Parlamentu? Konkrétně třeba advokátky Radmily Kleslové, která tehdy dělala asistentku poslanci z ČSSD Souškovi a právě ona měla pro Babiše vše organizovat?

Já jsem to z toho úplně technického pohledu, kdo jak ve Sněmovně lobboval, nesledoval. Jen jsem zaznamenal, že Babiš se v médiích přiznal, že asi půl roku kolem toho zákona lobboval a obvolával poslance. Ale úplně přesně nevím, kdo všechno pro něj pracoval a co si zajišťoval sám.

Vy jste byl až do roku 2007 poradcem prezidenta Klause. Co jste říkal na to, když Babiš posléze začal tvrdit, že lidé z okruhu prezidenta po něm chtěli úplatek. Konkrétně mluvil o Václavu Petrovi z tenisového centra Erpet.

To byl nějaký jeho výkřik, já osobně o tom nic nevím.

Dal byste ale ruku do ohně za to, že nikdo z Klausova okruhu podobný korupční požadavek nemohl tehdy vůči Babišovi vznést?

Já o tom dost pochybuji. Když si přečtete odůvodnění prezidenta, proč zákon vetoval, bylo to zcela v souladu s jeho dlouhodobými postoji. To nebyl žádný nečekaný krok. Myslím, že pro prezidenta Klause byly některé věci tak jasně dané, že by nemohl jednat jinak. A to bylo právě u biopaliv.

A kdyby se něco takového opravdu stalo, jak naznačujete, věřím, že Babiš, který si na lidi vždycky vedl složky, si celou tu schůzku nahraje a využije to. A to se, pokud vím, nenastalo.

Petr Mach (45)

- Ekonom, vysokoškolský pedagog a bývalý politik.

- Absolvent pražské VŠE.

- Od roku 1995 do roku 1998 byl členem Mladých konzervativců, v roce 1997 byl jejich předsedou. V letech 1997-2007 byl členem ODS.

- V roce 1998 založil časopis Laissez-Faire a až do roku 2008 byl jeho šéfredaktorem.

- Od založení v roce 1999 působil jako vedoucí Centra pro ekonomiku a politiku, v roce 2003 se stal jeho výkonným ředitelem.

- V letech 2003 až 2007 byl poradcem prezidenta Václava Klause.

- V roce 2009 založil Stranu svobodných občanů, které předsedal do listopadu 2017 (s krátkou pauzou na přelomu let 2016 a 2017).

- V letech 2014 až 2017 byl poslancem Evropského parlamentu.

V roli užitečných idiotů

Jak hodnotíte celý další vývoj kolem biopaliv, kdy Babišův Agrofert domácí výrobu následně téměř monopolizoval. Alespoň co se týče tzv. MEŘO z řepky, který se přidává do nafty.

Já hlavně vnímám, že je tu během let poměrně výrazný názorový posun u různých ekologických skupin. Tehdy v roce 2010 u schvalování zákona asistovala Strana zelených, která byla předtím i ve vládě, a ta to celé velmi vehementně podporovala. Ale později zelené skupiny otočily. Pochopily, že zavádění biopaliv má řadu negativních dopadů. Jak environmentálních, tak i dopadů na chudou část planety.

Když se třeba ve Střední Americe nebo v Asii farmáři přeorientují na biopaliva, osévají to na úkor potravinářských plodin. A to svého času vedlo i k výraznému růstu cen potravin v těchto zemích. Znamená to vždy problém pro ty nejchudší. Když také sledujete ekologickou stopu u výroby biopaliv, a když si uvědomíte, že po polích musí jezdit traktory a kombajny spalující spoustu nafty, jeví se vše rázem v úplně jiném světle. Proto zelené skupiny otočily. Ale v legislativě už to bohužel zůstalo.

Myslíte, že byli zelení aktivisté zneužiti k byznysovým zájmům?

Skoro si říkám, že v tom posloužili v roli užitečných idiotů. Oni to podporovali zadarmo, ale prospěch z toho měli různí podnikatelé. V případě solárů různí solárníci a v případě biopaliv Babiš.

Zemědělci často argumentují tak, že řepka pěstovaná na biopaliva je pro ně finanční jistota. Kdyby tady zůstala ve větší míře živočišná výroba, a mohli tak na větší ploše pěstovat krmné plodiny, tak řepku nebude třeba tolik osévat.

Pro zemědělce je to samozřejmě něco, po čem je poptávka, chovají se v zásadě pragmaticky. Teď už je všude méně pšenice, méně hrášku, méně brambor a je tam řepka.

Když legislativa zavádí povinnost přimíchávat biopaliva, oni se tomu holt přizpůsobí. Kdyby to legislativa nechtěla, budou zase dělat něco jiného a budou třeba zase dostupnější brambory a nebude se toho muset k nám tolik dovážet. Zemědělci se výsledku vždycky přizpůsobí a budou nakonec pokaždé hájit status quo, protože se budou bát jakékoliv nejistoty, jakékoliv změny.

Ono je otázka, jak se bude dále na biopaliva nahlížet, když dnes řešíme sucho a možnou neúrodu. Třeba se ten pohled i u nás výrazně změní.

Teď se mluví sice o suchu, ale to jsou takové ty věčné nářky zemědělců. Pokaždé se na konci léta dozvíme, že úroda byla rekordní.

Žluté Česko. Obrázek aktuální i v těchto dnech. (Video: Šimon Hrazděra, Jan Marek)

Člověk bez ideologie

Ale zpět k Andreji Babišovi. Jak se dnes po těch deseti letech díváte na jeho politickou kariéru?

Kariéra je to bezpochyby úspěšná a její konec je v nedohlednu. Hlavně proto, že jeho konkurenti jsou slabí, nerýsuje se žádný skutečný lídr opozice, který by mu byl schopen čelit. Babiš tady nyní docela neomezeně vládne a může si i vybírat, s kým vládnout bude. Jeho partneři, kteří jej ve vládě doplňují, nemají žádnou sílu, protože jsou nahraditelní, a Babišova popularita je stále vysoká. A je to tak i proto, že je velká nouze o někoho, kdo by byl schopen mu čelit a kdo by byl pro voliče atraktivní.

Kdyby vám někdo před těmi deseti lety řekl, že tento člověk bude premiérem a hegemonem na politické scéně, věřil byste tomu?

Nevěřil. Dlouho jsem tomu nevěřil, že by mohl být úspěšný. Mně přišlo úplně absurdní, když začal mluvit o tom, že půjde do politiky. Když jsem slyšel, jak mluví tím česko-slovenským jazykem a takovým ještě ukňouraným způsobem, myslel jsem si, že lidé někoho takového volit nemohou.

On to v počátku trochu ošidil a zamaskoval, protože se ukazoval spíše jen na billboardech. Spousta lidí, která jej v roce 2013 poprvé volila, to učinila, aniž by ho více znala. Opravdu jsem tomu nevěřil, že by lidé volili někoho, kdo zcela zřetelně reprezentuje soukromý průmyslový zájem a je to v podstatě napůl cizinec.

A nepřipadá vám také divné, že udělal během let velkou politickou otočku? Na začátku se snažil formálně opírat o síly blízké Václavu Havlovi, podporoval třeba Karla Schwarzenberga, vymezoval se právě proti Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi, dnes je úplně jinde.

Že by byl politicky někde jinde, to se říct nedá. To bylo od něj vždycky jen pragmatické, když říkal, koho podporuje. Byla to třeba forma msty proti někomu, nebo pro někoho, u koho tušil, že mu půjde v jeho zájmech více na ruku.

Já bych u něj žádné ideologické otočky neviděl, on se na všechno dívá neideologicky a pragmaticky. To není překvapivé, že jednou bude podporovat toho a podruhé zase onoho. Vždy sleduje jen své vlastní zájmy, nehledejte u něj žádnou ideologii.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované