Hlavní obsah

Národ gurmánů na nohou. Život jen s covid pasem? OK. Do restaurací? Nikdy!

Foto: Profimedia.cz

Francouzi již třetí víkend v řadě protestovali proti covidovému zákonu, demonstrace stále sílí.

Reklama

5. 8. 12:00
Článek

Posledních několik týdnů Francouzi hlasitě ukazovali, že nechtějí povinné očkování nebo výhody a nevýhody s ním spojené. O protestech, ale i dopadech v politické sféře v Checkpointu mluví reportér Českého rozhlasu Martin Balucha.

„Nedemonstruje se jen v Paříži, ale i v dalších městech, ve Štrasburku, Marseille, Nantes a dalších. Silné protesty jsou opravdu všude ve Francii,“ vyjmenovává Balucha. Minulý víkend vyšlo do ulic až 200 tisíc Francouzů. Protestovalo se už třetí sobotu v řadě a nevole stále sílí. Na několika místech, zejména v hlavním městě, došlo i ke střetům s policií.

Jen v Paříži se konaly čtyři různé demonstrace. Každou z nich svolalo jiné uskupení. Jedním z nich je například nová krajně pravicová strana Patrioti Floriana Philippota, bývalého poslance Národního shromáždění z tábora Marine Le Penové. V ulicích se ale daly poznat i další známé tváře.

„Tři demonstrace pořádalo hnutí žluté vesty,“ připomíná reportér Českého rozhlasu a dodává, že organizace byla opravdu v celé šíři politického spektra, mířila z ultrapravice i ultralevice.

Proč ale Francouzi vycházejí do ulic právě nyní? Vláda v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem totiž ve zrychleném jednání schválila tzv. covidový zákon. Ten má lidem nařídit očkovat se, testovat nebo se prokázat bezinfekčností například při návštěvě akcí nad padesát lidí. Stále se ale jedná také o rozšíření zákona, podle kterého by bylo nutné se prokázat covid pasem i při vstupu do restaurací a barů. „Francouzi jsou národ gurmánů, tento krok se jim opravdu nelíbí,“ komentuje Martin Balucha.

Foto: Profimedia.cz

Ke střetům s policií došlo i ve francouzském městě Toulouse.

Protesty se ale ve Francii především rozpoutaly v politicky velmi napjatém období. Před několika týdny se konaly regionální volby a za necelý rok si budou Francouzi volit prezidenta.

Přestože se již dlouho mluví o tom, že nejpravděpodobnější varianta druhého kola prezidentských voleb je scénář z roku 2017, kdy proti sobě stáli Emmanuel Macron a Marine Le Penová, s pandemií koronaviru se ale karty zamíchaly. Do hry se nyní dostávají další tváře, například brexitový vyjednavač Michel Barnier, politik Laurent Wauquiez nebo bývalá ministryně a poradkyně v minulých vládách Valérie Pécresseová.

„V ulicích vidíme jasná hesla jako liberté (svoboda), ale také karikatury prezidenta Macrona nebo premiéra Castexe. Slyšíme velmi podobné popěvky jako na demonstracích žlutých vest,“ připomíná Balucha tyto kritiky vlády Emmanuela Macrona.

Ve zvládání pandemie si Francie ve srovnání s ostatními zeměmi, včetně České republiky, celkově nevedla špatně. Ze začátku měla ale velké problémy a celkově překonala hranici 100 tisíc úmrtí. „Tohoto čísla politicky využívají ultrapravicové i ultralevicové hlasy, kritizují vládu a říkají, že Macron krizovou fázi pandemie nezvládl,“ dodává Martin Balucha.

Co ještě Francouzům vadí a proč vycházejí do ulic? Jak vypadala reakce Emmanuela Macrona a jeho politické strany na statisícové demonstrace? Poslouchejte novou epizodu podcastu Checkpoint nad článkem nebo ve všech podcastových aplikacích.

Checkpoint

O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H), Evou Soukeníkovou (@eva_souk) a jejich kolegy ze zahraniční redakce.

Poslouchejte každý čtvrtek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.

O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované