Hlavní obsah

Naši předci mohli přežívat dlouhé zimy díky hibernaci, tvrdí studie

Foto: Profimedia.cz

Snímek lebky člověka heidelberského (ilustrační fotografie).

Reklama

21. 12. 2020 16:09

Stejně jako medvědi a další savci možná používali zimní spánek k přečkání nehostinného období i předchůdci člověka. Vyplývá to ze studie zkoumající přes 400 000 let staré fosilie.

Článek

K hypotéze o zimním spánku našich předchůdců přivedla vědce analýza kostí nalezených v jeskyni Sima de los Huesos ve španělském pohoří Atapuerca.

Studie publikovaná v odborném žurnálu L’Anthropologie srovnala poškození kostí těchto dávných homininů s kostmi hibernujících zvířat a našla významné podobnosti. Jde zejména o léze, které si zvířata ze zimního spánku odnáší jako újmu způsobenou nemocemi, ke kterým jsou náchylná, když se jim na podzim nepodaří dostatečně vykrmit.

V jámě se nachází pozůstatky zhruba několika desítek homininů, pravděpodobně zástupců člověka heidelberského. Guardian místo popisuje jako jeden z nejvýznamnějších paleontologických pokladů na světě, který vědcům pomohl získat mnoho poznatků o lidské evoluci v Evropě. Nová hypotéza předložená v zatím nerecenzované studii španělského paleontologa Juana-Luise Arsuagy a jeho kolegů by mohla být dalším z nich.

Jeho tým se domnívá, že našel důkazy o existenci hibernace u předchůdců lidí zapsané v poškození jejich kostí. Vědci připouští, že „to sice může znít jako science fiction“, ale namítají, že mnoho savců včetně člověku příbuzných primátů hibernuje. Jmenovitě se zimní spánek vyskytuje například u zástupců čeledi kombovitých nebo lemurů. „Nasvědčuje to tomu, že na genetické a fyziologické bázi by takový hypometabolismus mohl zůstat zachován u mnoha druhů savců včetně lidí,“ řekl Arsuaga.

Vzorce lézí se podle vědců shodují s lézemi nalezenými na kostech jeskynních medvědů, jejichž pozůstatky byly mimochodem nalezeny rovněž v jeskyni Sima.

Autorům studie ještě k přesvědčení ostatních vědců zbývá zodpovědět jisté nejasnosti. Jednou z nich je otázka, proč se hibernace nezachovala u lidí, kteří například dodnes musí přežívat tvrdé zimy, jako jsou například inuité. Jejich argumentace totiž zčásti stojí na tvrzení, že předchůdci lidí prakticky neměli jinou možnost, jak přežít dlouhé zimy, než právě zimním spánkem.

„Budeme potřebovat o hodně víc informací, abychom mohli potvrdit, že předchůdci lidí skutečně hibernovali,“ píše se ve studii s dodatkem, že pokud se to potvrdí, bude potřeba zjistit i to, jak a proč lidé tuto schopnost ztratili.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované