Článek
Minulý rok poukázal na to, co v pracovním procesu dlouhodobě nefunguje. A vyzkoušel schopnosti firem i zákazníků přizpůsobit se a pružně reagovat na neočekávané.
Přestože se loňský rok považuje obecně za nevydařený, v mnohém posunul naše hranice a zvyky. Odborníci z oblasti managementu a pracovního trhu poukazují na to, že uplynulý rok může být v mnohém i inspirací. Je totiž potřeba uvědomit si jednu zásadní věc. Svět po pandemii onemocnění covid-19 už nikdy nebude stejný.
Co jsme se v posledních dvanácti měsících naučili a co by se nám mohlo hodit i do dalších měsíců a let?
Nejsme závislí na kanceláři
Zjistilo se, že pracovní nasazení není opravdu nutné vázat jen na prostředí kanceláře. Pracovnu si člověk působící v administrativních a manažerských oborech může vytvořit kdekoli, kam umístí počítač a kam přivede internet.
„To rozvázalo dosavadní pořádky a zaměstnavatele donutilo přemýšlet o zavedených formách pracovního procesu jinak, pružněji s větším ohledem k tomu, co si vyžaduje nejen situace lokální, ale také ta každého jednotlivého zaměstnance,“ říká jednatel společnosti J.I.P. pro firmy Jiří Jemelka.
Podle něj se ukazuje, že technologie nám dokážou dopřát nebývalou svobodu v rozhodování v tom, jak bude náš pracovní den vypadat. „To by se jinak tak zřetelně neukázalo, pokud by nás k tomu mimořádná doba nedotlačila,“ dodává.
Čas ušetřený dojížděním investujme do sebe
Eliminace dojíždění lidem rozvázala ruce a dala jim čas na to být spokojenější. „Větší harmonie v pracovním a osobním životě, možnost netrávit hodiny v dopravních kolonách a věnovat čas tomu, čemu chceme, je rozhodně cestou, jíž by se vyplatilo jít i v roce následujícím,“ navrhuje odborník z oblasti managementu.
„Nejsme v takové míře vázáni na kancelář a nemusíme v ní být ani každý den. Proč tedy stále trvat na tom, že budeme pětkrát týdně trávit v dopravě zbytečně tři hodiny denně, když bychom jednu z nich mohli věnovat kvalitnímu spánku, další našim koníčkům či rodině a poslední svému vlastnímu seberozvoji,“ navrhuje Jemelka.
Pochopení a kolegiální podpora
Každý asi za letošní rok zažil konflikt svých životních rolí, pokud trávil své pracovní dny v režimu home office. „Na jednu stranu jste partnerem, rodičem, přítelem, na druhou kolegou, pracovníkem, lídrem týmu. V domácím prostředí se tyto vlivy střetávaly někdy až s nebývalou tvrdostí. Byla to lekce, která nás stála nervy a velké přemáhání. Příčinou bylo kolidování jednotlivých povinností v čase. Měly tendenci se zkrátka nashromáždit v ten samý moment. A mnohým z nás nezbylo nic jiného než přiznat, že jsme jen a jen lidmi. Před kolegy i před šéfy,“ popisuje Jiří Jemelka.
To podle něj paradoxně vedlo ke zlepšení kolegiálních vztahů. Vzhledem k situaci bylo nevyhnutelné ve firmách začít upřímněji a otevřeněji komunikovat nejen o práci, ale také o tom, co nás ovlivňuje souběžně s ní.
Nešlo jen o možnost svěřit se, ale zároveň sdílet mezi sebou zkušenosti a nápady, jak se s novými podmínkami vyrovnat a jak na ně vyzrát.
„I šéfové si v mnohém polepšili, protože dokázali veřejně se svými týmy sdílet ty samé starosti. Takže jsme měli možnost stát se zase více lidmi, k čemuž v korporátním prostředí nebývá vždy nejlepší příležitost,“ dodává pro Seznam Zprávy.
Organizace času na jedničku
Nutnost skloubit povinnosti pracovní, ať už šlo o pozice manažerské, administrativní nebo jiné, například i rodinné, nás donutila přehodnocovat priority a lépe zacházet s časem, který se stal zdrojem ještě o kousek cennějším. „Mnoho z nás bylo také učiteli, pomocníky, pečovateli. Museli jsme se z nouze naučit lépe organizovat časové možnosti, lépe je sladit s ostatními lidmi kolem nás. Stali jsme se flexibilnějšími, a to je dovednost, která bude vždy velmi ceněná,“ potvrzuje Jiří Jemelka.
Efektivnější komunikace
Z všedních dnů se vytratila možnost poklábosit jen tak mezi dveřmi v kuchyňce během pauzy na kávu. Místo toho jsme byli tlačeni do online porad, které si žádaly formulovat myšlenky koncentrovaně, jasně a přesně. To vše navíc v omezeném čase. Přesnější komunikace a lepší vymezení kompetencí představuje skvělý odrazový můstek pro rok 2021.
Spolupráce a umění říct si o pomoc
Protože firemní život byl z velké části realizován mimo mantinely kanceláře, kde se lze spokojit s náznaky, že něco nejde, museli se zaměstnanci jasně naučit být pokorní a přiznat, že jsou na nějaký z úkolů krátcí a potřebují pomoci. „Překonali jsme mentální bariéru, v níž bylo slovo pomoc používáno jako přiznání se k vlastní neschopnosti. A přesunuli jsme se k řešení problémů konstruktivní cestou, kdy si přiznáme, že máme problém a jsme schopni to komunikovat v zájmu vyřešení úkolu či situace. A tím jsme mohli dát také lepší prostor spolupráci, v níž nejde o soupeření, ale o to semknout se a společně běžet k cíli,“ vysvětluje šéf společnosti J.I.P. pro firmy.
Sebereflexe a sebehodnocení
O svých možnostech a limitech jsme se v roce 2020 dozvěděli více než v jiných letech.
„Sebepoznání bylo podle velkých filozofů vždy hodnotou, na níž se vyplatilo stavět. Sebereflexe vám pomáhala v tom, jak si sestavit priority, cíle a jak je průběžně vyhodnocovat tak, aby vaše snaha nesla ovoce. Teď víte, jak pracovat se svými silnými i slabými stránkami. Víte, kde přidat, kde zvolnit, na co se zaměřit, co rozvíjet. A to může být jedna z výzev roku s jedničkou na konci,“ radí v novoročních tipech Jemelka.
Předsevzetí ještě z módy nevyšla
Pokud jde o novoroční předsevzetí, odborníci radí myslet spíš na takové, pro které 1. leden není „tlustou čarou za minulostí“.
„Velmi to láká, ale v praxi se velice obtížně dodržuje a může způsobit více problémů než výhod. Daleko lepší je nastavit si střednědobé cíle (v horizontu řádu měsíců) ke kterým se s novým rokem začneme ubírat. To nám dává prostor pro start a současně brání riziku, že jakmile nás to 3. ledna přestane bavit, na svá přání zapomeneme,“ navrhuje v tipech Seznam Zpráv firemní sociolog Vojtěch Bednář.
„Chceme-li sami na sobě něco změnit, je dobře, když nejen k novému roku, ale kdykoli, doprovodíme nějakou malou změnou toho, jak vypadáme, ve věcech, které máme u sebe a podobně. Máme tak něco, co nám naši změnu symbolizuje, připomíná a také nás k ni zavazuje. Není ale dobře měnit image nebo dělat najednou velké změny, a to nejen kvůli nám samotným, ale také kvůli našemu okolí,“ dodává.
Práce snů začíná právě teď
„Nejsem moc velký příznivce přehnané státní finanční podpory pro firmy, protože ve většině případů vede ke snížení motivace a výkonu. Jestliže se chcete realizovat, nemá smysl čekat, až bude na světě zase bezpečno. Začněte teď. Neodkládejte. Napněte síly a se všemi poznatky, které jsme výše shrnuli, běžte vstříc svému cíli. Není totiž nic horšího než si vyčítat to, že jste zahodili svůj potenciál,“ motivuje odborník.
Jasné ano, nebo jasné ne! Nic mezi tím neexistuje
Pokud si přejete do následujícího roku pracovně vykročit úspěšně, měli byste vědět, za čím opravdu chcete jít, za co vám stojí bojovat.
„Doporučuji vzít si papír a popsat detailně to, do čeho se chystáte naskočit. Napište si všechna pro a napište si všechna proti. Seznam si prohlédněte. A pokud na konci čtení vaše intuice i rozum, vaše emoce, zkrátka celá vaše bytost volá ano, pak jste na správné profesní cestě. Pokud ne, je to skvělý impuls alespoň v nadcházejícím období objevit, kde se vaše jasné ano nalézá,“ připojil další tip Jiří Jemelka.
Zaměřte se na to, co chcete
Často máme velké vize, které nás naplňují pocitem vzrušení. Srdce se rozbuší při představě dosažení vysněné mety. V další chvíli člověka ale začnou stíhat pochyby a ještě, než se dá do díla, raději se stáhne do své komfortní zóny.
„Radím vám, neohlížejte se na názory pochybovačů. Nenechte se ovládnout strachem, zaměřte se na to, co vám přináší radost. Neupínejte se k tomu, že vysněného zaměstnání či povýšení se dá dosáhnout jen jedním způsobem. Kouzlo úspěšných lidí totiž spočívá v tom, že umí využít štěstěny, která jim klade šance do cesty. I když se zprvopočátku mohou jevit spíše jako překážky,“ říká v závěru Jiří Jemelka pro Seznam Zprávy.
„Pamatujte si, že otevřenost je jedním z rysů úspěšných lidí, kteří přispívají k odolnosti své organizace, firmy, instituce i celé společnosti,“ dodává.
