Článek
České firmy postupně zlepšují to, jak měří své emise nebo jak pracují s energií. V řadě oblastí ale stále zaostávají, například v daňové transparentnosti nebo obchodní etice. Vyplývá to z nejnovějšího ESG ratingu, který už počtvrté zpracovali odborníci z Fakulty podnikohospodářské VŠE.
Do letošního ročníku se přihlásily velké i menší podniky, které hodnotitelé posuzují odděleně. Výsledkem jsou dvě ocenění – ESG Excellence Expert pro velké firmy a ESG Excellence Basic pro malé a střední podniky.
Co letos rozhodovalo
Nejnáročnější součástí hodnocení byla analýza dvojí materiality. Ta určuje, která ESG témata mohou firmu výrazně finančně ohrozit, nebo kde naopak její provoz zásadně ovlivňuje okolí.
„Kvalitně provedená analýza by včas odhalila například problémy s pracovníky a kvalitou výroby u Boeingu nebo by nedopustila aféru Dieselgate,“ říká Ladislav Tyll, vedoucí Katedry strategie Fakulty podnikohospodářské VŠE. Podle něj jsou právě v této části mezi firmami vidět největší rozdíly. Zatímco některé prý berou proces jako šanci porozumět vlastnímu rizikovému profilu, jiné jej považují jen za nutnou administrativu.
Co je ESG
Soubor faktorů, které ovlivňují investiční rozhodování a dlouhodobou udržitelnost firem. Investoři, zákazníci i regulační orgány stále více sledují, jak společnosti přistupují k těmto principům.
E jako environmentální – ochrana životního prostředí
- Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji
- Snižování emisí CO2 a uhlíkové stopy
- Ochrana biodiverzity a ekosystémů
- Efektivní nakládání s odpady a recyklace
S jako sociální – odpovědnost vůči lidem a společnosti
- Férové pracovní podmínky a dodržování lidských práv
- Diverzita a inkluze na pracovišti
- Zdraví a bezpečnost zaměstnanců
- Vztahy s komunitami a podpora místních projektů
G za správu a řízení (governance) – transparentní vedení firmy
- Etické podnikání a protikorupční opatření
- Rovnováha v rozhodovacích procesech
- Odpovědnost managementu vůči investorům
- Soulad s legislativou a firemními zásadami
Ze statistik ESG ratingu vyplývá, že si zapojené firmy nejlépe vedou v reportování témat spojených s emisemi skleníkových plynů a energetického managementu.
„S každým rokem vidíme vývoj v důkazech, že firmy tyto oblasti umí skutečně dobře řídit a úspěšně zapracovávají lekce z energetické krize z roku 2022. Aktivity se postupně mění z legislativně povinných přes čistě marketingově a performativní na aktivity se skutečným dopadem jak na životní prostředí, tak na prosperitu firmy,“ říká expert na udržitelnost z VŠE.
Příkladem by podle jeho slov mohla být iniciativa zkracování a úprav dodavatelských řetězců. „Jedná se jak o aktivitu snižující emise z dopravy, ale i velmi prozřetelný přístup z hlediska odolnosti a dlouhodobé prosperity firmy v současném nestabilním světě,“ dodává Ladislav Tyll.
Naopak nejtěžší situace je podle odborníků u oblastí, které vyžadují širší pohled na dopady podnikání. Je tím například daňová transparentnost, obchodní etika a u části firem také sociální témata, jako je například práce s komunitami nebo se zaměstnanci.
Kdo už reportovat musí a koho to čeká
- Standardizovaný ESG výkaz měl být součástí výroční zprávy pro vybrané firmy poprvé povinně už letos pro zprávu za rok 2024.
- Konkrétně pro ty považované za „subjekt veřejného zájmu“, což jsou podle zákona o účetnictví banky, pojišťovny, penzijní společnosti nebo firmy s cennými papíry na veřejném trhu, povinnost zůstává.
- ESG výkaz měly letos vypracovat i všechny další firmy od 250 zaměstnanců výš, pokud měly zároveň buď obrat nad miliardu, nebo aktiva nad půl miliardy korun.
- Změna v rámci předpisů Omnibus spočívá v tom, že povinnost úplně odpadá u firem do tisíce zaměstnanců. A pro ty, které mají tisíc zaměstnanců, se posouvá až na výroční zprávu za rok 2027, tedy na rok 2028.
V rámci ESG jsou znatelné rozdíly mezi menšími a většími podniky. Podle Tylla menší firmy sledují a lépe reportují spíše sociální faktor, větší firmy zase environmentální, protože na ně dopadal už v minulosti.
Podle Michala Kuděje z Fakulty podnikohospodářské VŠE jsou v reportech nejotevřenější malé firmy, které mají do devíti zaměstnanců. Větší firmy bývají uzavřenější, mají totiž více interních informací.
„Pro malé firmy je to vůbec to nejjednodušší, co mohou udělat, u velkých firem to také není složité. Často ovšem souvisí s tím, co chtějí a nechtějí říkat, protože se nechtějí dostávat do situací, kdy budou své interní strategie sdílet s veřejností,“ vysvětluje s tím, že rozdíl v otevřenosti podle něj nebude jednoduše odstranitelný, protože u velkých firem je míra tajemství větší.
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem ESG ratingu.
Poradci a poplatky. Kdo nakonec vydělává?
Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi
Lesk a bída finančního poradenství. Jsou provizní poradci ve střetu zájmů? A jak je to s poplatky, na kolik vás takový poradce vlastně vyjde a vyplatí se nakonec?
Obsazení slibuje třaskavou debatu. Hosty speciálu tentokrát budou Petr Borkovec (Partners), investiční bloger a nový expert podcastu Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová.
Těšíme se na vás, vaše dotazy o setkání po natáčení! Vstupenky jsou ke koupi zde.
