Článek
Na konci prvního týdne povolebních vyjednávání vynesl vítěz voleb, předseda ANO Andrej Babiš, nečekaný závěr.
Novinářům serveru iDnes patřícího do jeho bývalého mediálního domu, který musel převést do svěřenského fondu, Babiš řekl, že složí menšinovou vládu. Bude pro ni hledat podporu a počítá do ní s nestranickými odborníky.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy pak uvedl, že jména odborníků, jež chce do vlády přizvat, zatím neprozradí.
Podle serveru Neovlivní.cz se ale počítá například s exministry Miroslavem Tomanem a Martinem Pecinou.
Podle volebního lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka není možné, aby sociální demokraté menšinovou vládu podpořili. „Znamenalo by to mít jako jediná země v Evropě premiéra vydaného k trestnímu stíhání. To je nepřijatelné. Navíc se nedá hovořit o nějaké vládě odborníků – byla by to jednobarevná vláda jedné strany, ti lidé by nebyli žádní odborníci, ale loutky. Takže to celé vypadá jako jakýsi podfuk a klam a není možné takovou vládu podpořit,” řekl Zaorálek pro Seznam Zprávy.
Jeho kolega Milan Chovanec napsal na Twitter: „ČSSD míří do opozice. Na pokusné balonky, které hnutí ANO vypouští do médií, reagovat nebudu.“
TOP 09: Vládnout bude Babiš, ostatní jsou stafáž
„TOP 09 nepodpoří žádnou vládu, kterou bude sestavovat hnutí ANO. Vláda je politický orgán a ministři, byť nebudou členy strany, jsou politici a budou dělat politická rozhodnutí. Bude to tedy jednobarevná vláda politiků za hnutí ANO. Říkat tomu ‚vláda s nestranickými odborníky´ je pouze marketingová mlha. Vládnout bude Andrej Babiš a je jedno, kdo mu k tomu bude dělat stafáž. Poslanci TOP 09 takové vládě důvěru nevysloví,” uvedl Miroslav Kalousek, předseda TOP 09.
Také širší vedení lidovců si přeje, aby strana odešla do opozice a neumožnila ani vznik menšinové vlády hnutí ANO. Po jednání celostátního výboru KDU-ČSL to řekl předseda strany Pavel Bělobrádek. Stanovisko musí ještě schválit celostátní konference strany, která zasedá odpoledne. „Přijali jsme usnesení, že celostátní výbor navrhuje celostátní konferenci, aby KDU-ČSL odešla do opozice a aby nepodporovala ani neumožnila vznik menšinové vlády hnutí ANO 2011,“ řekl Bělobrádek. Předpokládá, že nejvyšší lidovecký orgán mezi sjezdy stanovisko širšího vedení strany potvrdí.
Čunek: Vůbec se mi to nelíbí
Vznik menšinové vlády ANO doplněné odborníky, o které dnes mluvil šéf hnutí Andrej Babiš, kritizoval i lidovec Jiří Čunek. „Mně se ta varianta vůbec nelíbí, protože to je pouze taková finta na neznalé, že nějaký odborník může řídit vládu,“ řekl. „Vláda odborníků je taková vějička a úplně chápu Andreje Babiše. Ve vládě odborníků, kde by každý uměl jenom to svoje, tak by vláda dělala jenom to, co chce on. A to nemá příliš demokratickou fazonu,“ řekl.
Čunek na rozdíl od Bělobrádka ale nesouhlasí s tím, aby lidovci rovnou oznámili odchod do opozice. Vláda v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem, pokud by byla jmenována, by čistě teoreticky mohla vládnout dlouhou dobu navzdory tomu, že by nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Zemi by vedla v demisi.
Ani marné vyčerpání všech tří pokusů o sestavení kabinetu s důvěrou poslanců totiž nutně nemusí vést k rozpuštění dolní komory a tím k předčasným volbám. Prezident po třetím neúspěšném pokusu Sněmovnu podle ústavy rozpustit může, ale nemusí. Kabinet v demisi by tedy mohl vydržet i celé volební období. Babiš se během týdne sešel se všemi stranami, většina z nich koalici s ním odmítla. O vládních postech bylo ochotno vyjednávat jen hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamury.
Menšina není ideální ani pro Babiše, míní Starostové
Předseda hnutí STAN Petr Gazdík míní, že Babiš zbytečně spěchá. „Navrhuje fakticky jednobarevnou vládu ANO. Straníci i nestraníci, kterým říká odborníci, budou politicky nominováni hnutím ANO. Bude zajímavé sledovat, zda pro ni sežene aktivní podporu rukama nebo jen nohama tak, že někdo odejde při hlasování,“ uvedl. Babiš však podle něj netrpělivě spěchá, když se k podobnému rozhodnutí uchyluje necelý týden po volbách. „Toto řešení není ani pro něj ideální,“ míní.
Podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa se dal Babišův krok čekat, když se v prvním kole rozhovorů pro spolupráci ostatní strany vymezily. Zda může taková vláda dostat důvěru, je podle něj ve hvězdách. „V tuto chvíli není dokončeno ani jednání ve druhém kole a je otázka, zda je dostatečná podpora na volbu předsedy Poslanecké sněmovny. Pokud bude, teprve potom bude možné, aby nějaká vláda žádala o podporu,“ řekl. Pokud dostanou nabídku, aby menšinovou vládu podpořili, návrh nejprve projednají komunisté v regionech.
Server iDnes připomíná, že by s menšinovou vládou souhlasil prezident Miloš Zeman, který shodou okolností v úterý příštího týdne v Lánech pověří Babiše sestavením kabinetu.
Vstoupí do hry Okamura?
Koalic nebo aliancí na podporu menšinové vlády v počtu tří stran lze za nového složení Sněmovny sestavit čistě teoreticky značný počet. Dostatek hlasů by dali dohromady například i ANO, Piráti a ČSSD (115) nebo ANO, Piráti a KDU-ČSL (110). Další možnou formaci by představovala po vzoru nové vlády ve Středočeském kraji koalice ANO a ČSSD podporovaná KSČM (108 hlasů).
Do hry by ale nějakým způsobem mohla vstoupit i SPD, která má 22 poslanců a s Babišem by dala dohromady 100 hlasů. Důležité je, že o důvěře vládě rozhoduje nadpoloviční většina poslanců přítomných při hlasování. Podporu Babišovi lze tedy vyjádřit i tím, že poslanci některé strany před hlasováním opustí sál.
Dosavadní ohlasy ze stran ve Sněmovně jsou však vůči Babišovi nevstřícné. „ODS takovou menšinovou vládu Andreje Babiše nepodpoří,“ řekl Seznamu místopředseda ODS Martin Kupka.
Také šéf Pirátů Ivan Bartoš vyloučil, že by Česká pirátská strana takovou vládu podpořila. „Dle naší povolební strategie, která byla nedílnou součástí pirátské kampaně a naši voliči s ní byli seznámeni, je faktická podpora s dominantním postavením ANO vyloučena. A to jak přímá, tak i tichá,“ uvedl pro Seznam Zprávy Bartoš.
První a druhý pokus má prezident
První a druhý pokus jmenovat premiéra, jenž vládu skládá, má hlava státu. Před Milošem Zemanem je po nynějších volbách první z nich. Už ohlásil, že Babiše pověří příští úterý jednáním o sestavení nové vlády, což je zvyklost, nikoli ústavní krok. Ústava hovoří jen o jmenování premiéra a ostatních členů kabinetu. Vláda pak musí do měsíce předstoupit před Sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry.
Pokud by ji kabinet nezískal, podá demisi a postup se podle ústavy opakuje. Prezident žádnou lhůtu nemá, může jmenovat totožného premiéra i další členy kabinetu. Pokud ani druhý kabinet nezíská důvěru, rovněž podá demisi a vládne dál. Další postup závisí na předsedovi nové Sněmovny, v jehož rukou je pokus třetí.
Do čela dolní komory by mohli poslanci zvolit na ustavující schůzi zatím favorizovaného Radka Vondráčka za ANO. Jeho protikandidátem bude předseda ODS Petr Fiala. I šéf dolní komory může navrhnout prezidentovi ke jmenování stejného premiéra a případně i ostatní členy kabinetu. Do jeho čela by tedy mohl opět nominovat Babiše.
Pokud by ani tento kabinet nenašel v dolní komoře dostatečnou podporu, musel by podat demisi. V tomto případě už ústava zmiňuje rozpuštění Sněmovny prezidentem, což je krok k novým volbám. Uvádí ale, že hlava státu po třetím neúspěšném pokusu o vládu s důvěrou rozpustit dolní komoru „může“. Povinnost mu tedy neukládá. Sněmovnu prezident musí rozpustit pouze tehdy, když se o tom usnese ústavní většina poslanců, tedy nejméně 120 ze 200.
Předčasné volby? Podle Zemana pitomost
Prezident Miloš Zeman mluvil ve čtvrtek o předčasných volbách jako o absolutní pitomosti. „Mám právo (po třetím pokusu) rozpustit Sněmovnu, ale pozor, toto právo nemusím využít. To znamená, že Sněmovna může fungovat dál a může dál fungovat i vláda v demisi,“ řekl v TV Barrandov.
Do celého procesu ale mohou zasáhnout i lednové prezidentské volby. Vzejde z nich hlava státu, jíž začne pětileté funkční období v březnu. Zeman místo na Hradě obhajuje. Může však uspět některý z dalších kandidátů s odlišným pohledem na postup ohledně vlády a Sněmovny.
Důvěru v minulosti nezískala menšinová vláda Mirka Topolánka (ODS), která vládla čtyři měsíce mezi zářím 2006 a lednem 2007. Topolánek pak sestavil jiný kabinet, jenž ve Sněmovně důvěru získal. Déle než půl roku působil v demisi mezi červencem 2013 a lednem 2014 úřednický kabinet Jiřího Rusnoka. Tehdy se ale, měsíc po jmenování Rusnokovy vlády, Sněmovna usnesla na svém rozpuštění a v říjnu se uskutečnily předčasné volby.
