Hlavní obsah

Glosa: Kvůli smrti dítěte nižší důchod. Stát je zase přísný tam, kde nemá

Foto: Nikola Ramešová, Seznam Zprávy

Tragickou událost stát matce nelítostně připomněl tím, že jí po letech vyměřil nižší důchod.

Reklama

Stát postupuje jako chladnokrevný účetní. Zároveň ovšem ministerstvo nemá tušení, kolik se necitlivým, tvrdým zpřísněním ušetří, glosuje Lucie Stuchlíková.

Článek

Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Seznam Zprávy popsaly případ ženy, která těsně před důchodem zjistila, že penzi bude mít později a také nižší, než předpokládala. Stát jí totiž „neuzná“ rodičovství dcery, která tragicky zemřela ve věku čtyř let.

Šokovaná žena se dozvěděla, že stát od roku 2023 zpřísnil pravidla pro to, co se počítá jako vychované dítě. Hranice bývala šest měsíců, podle nových pravidel – schválených ještě před nástupem tohoto kabinetu – ale dítě začne být pro sociálku „započitatelné“ až od věku pěti let.

Kdo se roky doma staral o dítě, které mu tragicky zemřelo, si pomoc v důchodu od státu nezaslouží. To je nelidská úředničina, kterou navíc nedokáže Ministerstvo práce a sociálních věcí nijak uspokojivě vysvětlit.

Pokud pomineme morální rozměr celé věci, nedává to totiž smysl ani logicky.

Takzvané výchovné bylo zavedeno proto, že rodiče (v Česku v drtivé většině ženy), kteří zůstanou několik let s dětmi doma na „rodičáku“, mají později nižší platy. Protože vypadli z pracovního procesu, nezvyšovali si praxi a kvalifikaci, nedostávali přidáno a tak dále.

Ministerstvo ovšem tento vliv několikaleté rodičovské „dovolené“ popírá. „Z analýz vyplynulo, že pracovní kariéru mohla znatelně ovlivnit pouze taková péče, která trvala delší dobu, tedy alespoň pět let,“ říká mluvčí ministerstva.

Tu analýzu bych upřímně ráda viděla. Každá žena mající za sebou návrat do práce po několika letech měnění plínek si musí při čtení takové věty klepat na čelo.

Ano, hendikep na pracovním trhu se v dalších letech dále prohlubuje, protože ženy i po návratu z rodičáku často pracují na částečné úvazky a jsou to často také ony, kdo zůstává doma s nemocnými dětmi. Což jejich pracovní příležitosti nadále zhoršuje.

Ale hlavní znevýhodnění zcela jistě vzniká první roky bezprostředně po narození dítěte, kdy vyžaduje nejvíce péče a možnost skloubení s prací je nejsložitější.

Matka z našeho příběhu tedy strávila péčí o dceru klíčové roky a poté rodinu postihla tragédie, která ji jistě do budoucna poznamenala. Ale podle státu to její možnosti vydělávat „nemohlo znatelně ovlivnit“.

V této souvislosti opravdu vyniknou slova všech politiků, kteří se neustále ohánějí „našimi maminkami“, mateřstvím jako „nejdůležitějším zaměstnáním na světě“ a tím, jak je potřeba péči kompenzovat.

Ale možná stát prostě jen postupuje jako chladnokrevný účetní: Za co byste chtěli výchovné z veřejných peněz, když jste nedodali protiplnění – v tomto případě nového daňového poplatníka.

Zároveň ovšem ministerstvo nemá tušení, kolik se zpřísněním ušetří. Podle propočtu Seznam Zpráv to na výchovném může být třeba milion nebo dva miliony korun ročně. Neboli z hlediska rozpočtu směšná částka.

Stát zase jednou ukazuje tvrdost tam, kde je to úplně zbytečné. Bude se vozit po matkách v důchodu s tragickým osudem, z nějž se pravděpodobně celý život úplně nevzpamatovaly. A to všechno pro pár korun.

Ale ono je to samozřejmě jednodušší než začít pořádně šetřit na všemožných dotacích, podívat se, kde státu utíkají daně, nebo začít řešit švarcsystém a další neduhy českých veřejných financí.

Vyjádření Mariana Jurečky

K případu se vyjádřil současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu Ptám se já:

„Maminku chápu, ať podá žádost na zmírnění tvrdosti zákona. Zákon nemůže pamatovat na všechny životní situace, které mohou nastat.“

Reklama

Doporučované