Článek
Ministr školství Robert Plaga (ANO) zažívá krušné momenty koaličního soužití už od chvíle, kdy se po čtyřleté pauze opětovně ujal křesla. Před časem se k nim ovšem přidaly zádrhely i na úrovni stranické. Poté, co odrazil prázdninové řádění svého šéfa v problematice zákazu mobilů ve školách, nadělili mu nyní kolegové další nemilou – tentokrát věcně daleko vážnější – překážku.
Šéfka financí Alena Schillerová (ANO) Plagovi v návrhu státního rozpočtu upřela minimálně šest miliard korun, které ale podle jeho slov resort nutně potřebuje k pokrytí závazků. Konkrétně jde dle „ožebračeného“ ministra o tři miliardy na zákonné výdaje pro soukromé školy, dvě a půl miliardy na dofinancování platů v regionálním a vysokém školství a 600 milionů na svazkové školy v přetížených regionech.
Ministryně financí zřejmě jen zapomněla, co se píše v půl roku starém programovém prohlášení vlády, jíž hrdě místopředsedá.
„Naše školy – od mateřských až po vysoké – jsou pro nás prioritou. Investice do vzdělávání nejsou pouhým výdajem, ale klíčovou investicí do budoucnosti České republiky,“ stojí v líbivém dokumentu. Školství jako priorita. Fráze, která by bezkonkurenčně vyhrála soutěž o nejklamavější slib každé nastoupivší vlády. Člověk by skoro věřil, že opakování tohoto klišé předepisuje ústava pod hrozbou velezrady.
Vláda v pasáži o programu pro vzdělávání nešetřila superlativy, vábila mimo jiné i na dorovnání výdajů na průměr zemí OECD. Díra mezi ním a Českem nyní zeje na úrovni více než 50 miliard. Na dotahování vyspělého světa tak s jistotou už další volební období v řadě nedojde. Meziroční nárůst do školství delegovaných financí o 1,5 procenta v situaci, kdy kabinet vyrukoval se schodkem 389 miliard, nevypovídá o možnostech státní kasy, ale o skutečných zájmech vlády.
Předchozí Fialův kabinet si, byť složen z velké části z učitelů, počínal na poli (samozřejmě taktéž prioritního) školství navýsost hrozně. Po skutečně nepřesvědčivém výkonu tria Gazdík–Balaš–Bek z hnutí STAN na MŠMT se proto na Plagův comeback těšili i leckteří nejzarytější odpůrci Andreje Babiše.
Očividně naivní představa
Věřili, že přesně takovému škrcení financí a odklonu školství na druhou kolej superambiciózní Plaga zabrání. Že když už Babišovi svojí agilností podruhé posloužil jako lákadlo třeba pro zklamané voliče pětikoalice a ve jménu školství pohřbil svou důstojnost hlasováním pro Okamuru do čela Sněmovny, vyjedná si pro svůj resort silnější pozici a nenechá se odbýt.
Tahle představa byla očividně naivní. Všem fanouškům kvalitnějšího vzdělávání nezbývá než doufat, že se mu do 30. září, než návrh zákona poputuje k poslancům, podaří z ministryně financí pár miliard navrch vymámit.
Od začátku se přitom nabízelo primitivní řešení. Stačilo Babišovi vnuknout myšlenku, aby do rodinného portfolia zařadil vlastní síť středních zemědělek či zdravotnických lyceí. To by se teď zostuzený Plaga nestačil divit, jak snadno do resortní kasičky dokážou přitéct schodkové miliardy i bez handrkování se Schillerovou.
