Článek
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
„O čem budou letošní volby?“ slyšíme každou chvíli. Tak určitě, asi o tom, co bude potom. Fráze, že je něco o něčem, anebo o něčem jiném, znovu zažívá konjunkturu. A o tom bude i dnešní Šuplík.
Nejde o žádný žhavě nový trend. Otomování se tu úspěšně a velmi produktivně zabydluje už léta. Už nám ani nepřijde, že původcem je otrocká přejímka z angličtiny („it’s about…“). Kromě výrazu „otomování“ je v češtině doložen i „otomista“, tedy člověk se sklony k využívání této fráze.
Volby 2025 byly podle Fialy „o penězích pro Babiše“, kdežto podle Babiše „o jejich lžích“. Zaplaťpámbu za navedení na správnou ranvej, protože spousta kandidátů si vystačí s klíčovou informací, že je to o lidech, je to o diskusi a o dohodě, je to o projektech, je to o analýze a je to o penězích - bez upřesnění, čích.
Trochu si zasvěceně zaplkat - a o tom to všechno je!
Primární zónou otomování je mluvená řeč (takže zhusta „vo tom“). Tam se svižné shrnutí, co je o čem, uplatní nejlíp. Zaprvé, odpovídá požadavkům jazykové ekonomie, zhušťuje mluvnici i obsah. Až na dřeň. Zadruhé, když někdo prohlásí, že něco je o něčem, anebo o něčem jiném, zatímco o něčem dalším to vůbec není, zní to hrozně důležitě, sebevědomě, prostě tak, že ten člověk „ví“. O čem to je. Vypadá nachytřeně. A zatřetí, otomistická fráze je tekutá a univerzální, dá se přilepit prakticky k čemukoli. V projevech politiků před nebo za každou druhou větu (bohužel i to se může stát).
Také Ústav pro jazyk český dosvědčuje, že význam fráze je „prakticky bezbřehý“ a „cokoli by mohlo být o čemkoli“. Například spojení život je o práci a zábavě může znamenat v životě je třeba (hlavně) pracovat a bavit se, (hlavní) náplní života jsou práce a zábava, nic než zábava a práce v životě není důležité a podobně.
Přesně tak, v krajních příkladech to nabývá statutu ultimátního moudra: Život je o, mládí je o, stáří je o, láska je o, bůh je o a tak dále. V redakci Šuplíku i o tomhle neúspěšně přemítáme, ale zásadně tiše, takovou nepokojnou agendu doporučujeme přenechat klasikům nebo rozpravám v restauračních zařízeních.
Kdežto když hygienici zahlásí, že „komáři už dávno nejsou jen o protivném bzučení a svědivém štípanci“, jsme z filozofie zpátky na pevné půdě a s důvěrou se necháme poučit, o čem jiném ještě komáři jsou. Tentokrát písemně.
Jsme příliš líní na vymýšlení lepších špeků, a tak tu z internetů kopírujeme pár svých oblíbených ukázek: Velikonoce nejsou jen o pomlázce, ale i o duchovních hodnotách. - Není to o důvěře nebo nedůvěře. (Takže co teda jako, vymáčkněte se, pls!) - Umění je hlavně o komunikaci. - Je to o tom, že policista, operativec, vyšetřovatel musí mít přístup k analytickým dovednostem. (Souhlasíme!) - Parma není jen o romantické lásce, ale taky o šunce. (Nesouhlasíme!) - Není to o tom, že bychom nechtěli podporovat zelenou energetiku, ale je to o tom, že chceme, aby co nejméně vadila občanům. (Tomu se říká otomistické bruslení.) - Tenhle podnik není o tom, aby vyvezl všechny své výrobky za hranice. - Není to o tom, že bychom dávali koryta. - Bude to o tom, kdo dá první gól.
A ze všeho nejvíc je to o tom, nevylít s vaničkou i dítě 6. pádu. Vždyť filmy, reportáže, romány jsou dost často opravdu o něčem, a to téma jim rádi přiznáváme. Dalo by se říct, že Babička je o… babičce. Jenže bohužel taky o tom, aby ji žáci opravdu četli, jinak jsou všechny ty čtenářské deníky o ničem. Vážně? Neříkal tu někdo, že cokoli může být o čemkoli?
Hamlet, princ dánský, je pravděpodobně o Hamletovi. A určitě není jen o monologu s Yorickovou lebkou v ruce. Ale taky o tom, kdo dostal hlavní roli a kolik lidí si koupí lístek. Překlad aktualizujme: „Být, nebo nebýt - o tom to je.“ Pak diváci přijdou a pan profesor Hilský promine. Protože holt musí.
