Článek
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
Řešit, jak se jmenuje ta která ulice nebo stanice metra? To je o ničem. Byly doby, kdy se pracovalo ve velkém. A pojmenovávala se rovnou celá města. Dějiny jsou takových akcí plné. Jejich pamětníci stále žijí mezi námi.
Havířov je u nás za posledních několik století největším urbanistickým celkem, který bylo potřeba po někom nebo po něčem nazvat zgruntu. Města-pevnosti Terezín a Josefov se s ním nemohou měřit. Ano, a taky se přejmenovávalo, ale Havlíčkův (dříve Německý) Brod už tou dobou dávno stál a Gottwaldov se po čtyřicetileté epizodě stal zase starým dobrým Zlínem. Kdežto nové slovo Havířov vzešlo z tvůrčí dílny lidu a KSČ.
Zatímco na Letné se vztyčil Stalinův pomník, o 300 kilometrů vzdušnou čarou východněji byli občané vyzváni, aby zasílali své návrhy, jak hornickému městu říkat. Podle dobových pramenů, které prozkoumal historik Jaroslav David z Ostravské univerzity, přinesla anketa bohatou žeň nápadů. Nad kterými může zůstat rozum stát jen v případě, když zapomene, že kult generalissimovy osobnosti byl odhalen teprve o rok později.
V anketě se mimo jiné sešly návrhy: Vděčín. Lidotín. Budomír. Vítězov. Šťastnov. Kahanov. Pokrokov. Fučíkov. Stalinov. Stachanov. Čestmírov. Brigádov. Dolovany. Uhloruby. Jeřábovice. Průmyslany.
Oficiální internetové stránky města Havířova (časy se globálně mění, je to havirov-city.cz) uvádějí také Lidobudovatelov, Budovatelnice, Budosociokolektivov, Rudohvězdov, Zápotockýgrad, Ostravský Mírumilov nebo Rudozář.
Zlatým hřebem byl návrh Melsgottwaldov, který dnes nikdo nepochopí, ale tehdy se asi běžně vědělo, že akronym „Mels“ znamená Marx-Engels-Lenin-Stalin. No toto!
Z jedné strany je to samozřejmě hrůza, ale zároveň se těžko ubránit tichému uznání, co všechno lidi nebo politruci dokázali vymyslet a vytřískat z českého, případně z ruského jazyka.
Nejvíc hlasů získal v anketě Bezručov, nicméně Krajský národní výbor vybral z došlé korespondence (Jaroslav David uvádí číslo 2350 návrhů!) kandidáty Šachtín, Havířov a Cingrov. Do Prahy jako jednička putoval Šachtín, ale ministerstvo vnitra řeklo ne - a přidělilo název Havířov.
Uznejte, že to mohlo dopadnout hůř. Krásně jsme si zvykli, skoro to ani nezní budovatelsky.
Více ze Šuplíku:
Příběh Havířova zároveň připomíná, že názvosloví měst a obcí je u nás v posledních osmdesáti letech dost stabilní. Měnilo se toho relativně málo a méně významná místa. Třeba Meziboří u Litvínova (1956, údajně padly i návrhy jako Přemyslov, Rozmach nebo Hornické Mladé).
Na rozdíl od naprosté většiny zemí východního bloku se tu žádné město nepojmenovalo po Stalinovi. A nemohly to být jen nějaké výspy - stalo se to i polským Katovicím (1953-1956 Stalinogród) a bulharské Varně (1949-1956 Stalin). Tohle nás zaplaťpámbu minulo.
I název Brežněves (okres Beroun) zůstal jen přezdívkou a ukázkou lidové tvořivosti po srpnu 1968: obec Zaječov, která se vyznačovala harmonickým vztahem části obyvatel a příslušníků okupačních vojsk, si ponechala své původní jméno.
Šampionem pojmenovávání měst po lidech je odjakživa Sovětský svaz, respektive Rusko. To se tak nějak ví. Už méně známé je, že tahle rituální tradice se udržela do posledních let komunistického impéria.
Takže po smrti dotyčného potentáta se objevila města jménem Brežněv (1982-1988), Andropov (1984-1989) a dokonce Ustinov (1984-1987, Dmitrij Ustinov byl ministrem obrany SSSR). Původní názvy Naberežnyje Čelny, Rybinsk a Iževsk vrátila na cedule ještě perestrojka - kdo ví, jak by to dopadlo dneska.
Světový rekord v přejmenovávání hlavního města ale drží Kazachstán, kde metropole - momentálně Astana - od roku 1961 změnila své jméno už pětkrát. Přepište atlasy, vizitky milionů! A my se tu trápíme nad tím, jak přejmenování jedné ulice místním zkomplikuje život, protože si budou muset vyměnit doklady…
Možná si ani neuvědomujeme, jak rušno bylo v posledních desetiletích v adresářích na Slovensku. Přitom názvy, které se zdají samozřejmé, jsou utvořené teprve nedávno, zhusta v roce 1948 a na územích zabraných za války Maďarskem. Viz Štúrovo, Hurbanovo, Bernolákovo, Sládkovičovo, a tak dále. Anebo se tím připomínal protifašistický odboj. Viz Partizánske, Nálepkovo, Gabčíkovo, Švermovo. Které se od roku 1990 už zase jmenuje Telgárt, stejně jako se k dřívějšímu názvu vrátily Veľký Meder (Čalovo), Tornaľa (předtím Šafárikovo) a další.
To na českých mapách už dlouho panuje vzácná pohoda a klid. I ten Havířov spokojeně zůstal Havířovem. Snad trefíme.
