Hlavní obsah

„Neblázní“ jen hvězdy jako Kanye West. Jak běžné jsou duševní poruchy?

Foto: Profimedia.cz

Raper Kanye West během bouřlivého předvolebního setkání.

Reklama

1. 8. 16:48

Snaha Kanyeho Westa o dobytí Bílého domu nebo záchvat zpěvačky Britney Spears, při kterém si oholila hlavu. Nejsou to excesy slavných, ale projevy duševní poruchy, která trápí víc lidí, než zdá. Nejméně 46 milionů po celém světě.

Článek

Není to tak dávno, co americký raper Kanye West oznámil kandidaturu do Bílého domu. První setkání s voliči v jihokarolínském Charlestonu přitáhlo snad ještě větší pozornost, než Westova touha po prezidentském křesle. Věta: „Málem jsem zabil svou dceru“ obletěla celý svět.

Zpěvák, designér a provokatér má pravděpodobně tolik fanoušků, jako lidí, kteří ho nemohou vystát. Rozdělující není jen jeho neobvyklá rétorika a pravděpodobně i dřívější horlivá podpora současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale i psychika. West trpí bipolární afektivní poruchou.

Lékaři mu nemoc diagnostikovali v roce 2016, West o ní často a otevřeně hovoří. I jeho album Ye z roku 2018 má na obalu příznačný nápis - „I hate being Bipolar, It's awesome“ - tedy nesnáším být bipolární, je to skvělé. Nedá se tedy říct, že by jeho diagnóza byla šokem.

Zprávy o tom, že šlo nejspíš o jednu z manických epizod se ale zprvu objevovaly jen výjimečně. Alespoň do té chvíle, než se k situaci vyjádřila raperova manželka Kim Kardashian.

„Jak mnoho z vás ví, Kanye má bipolární poruchu. Každý, kdo touto nemocí trpí, nebo má blízkého člověka, který jí trpí, ví, jak neuvěřitelně náročné a bolestivé je tomu porozumět,“ napsala na svůj Instagram hvězda reality show.

„Nikdy jsem veřejně nemluvila o tom, jak nás to doma ovlivňuje, protože se snažím chránit naše děti a Kanyeho právo na soukromí. Ale dnes mám pocit, že bych se k tomu měla vyjádřit, a to kvůli stigmatu a mylným představám o duševním zdraví.“

Aniž by bylo třeba dále rozebírat strasti rodiny Westových nebo raperovy případné šance na zvolení, případ dobře ukazuje na to, že pokud jde o duševní zdraví, nejsou to jen příbuzní, kdo tápe ve tmě. Kim uhodila stigmatem pověstný hřebíček na hlavičku.

„Nedokážu dostatečně zdůraznit, jak nebezpečná je tato nemoc,“ uvedla v rozhovoru pro CNN známá americká herečka Jenifer Lewisová, která bipolární poruchou také trpí. „Je potřeba, aby k ní lidé začali přistupovat jako k rakovině, ne jako k něčemu, na co si ukazujeme a smějeme se tomu.“

Seznam hollywoodských hvězd, které bojují se stejnou chorobou, pokračuje: americká herečka s českými kořeny Kim Novak, zpěvačky Demi Lovato a Britney Spears nebo třeba režisér Kmotra Francis Ford Coppola. Celá řada dalších se potýká s depresemi, úzkostí, poruchami osobnostmi a dalšími duševními onemocněními.

Přístup některých médií se ale liší. Zatímco zesnulý Kurt Cobain bývá zobrazován jako mučedník a Demi Lovato oslavují, pokud projde odvykací kůrou, Britney Spears je kvůli svým problémům léta zesměšňována. Scéna, při které si nečekaně oholila hlavu a útočila na fotografy, žije na internetu dodnes vlastním životem.

Reakce na případy zpěvačky hitu „Hit me, baby, one more time“ nebo kontroverzního rapera ukazují, že příznaky bipolární poruchy, jako jes ztráta sociálních zábran, riskantní chování, zrychlené myšlenkové pochody, nepřiměřeně vysoké sebevědomí, pláč bez příčiny, výbuchy vzteku či podrážděnost, nejsou pro společnost tak snadno uchopitelné jako třeba smutek a nechuť k jídlu, které provázejí deprese.

Při bipolární afektivní poruše se střídají epizody mánie a deprese. Ty však nejsou nepřetržité, objevuje se mezi nimi období bez příznaků – takzvaná remise, která může zmást ty, jež s nemocí nejsou seznámeni. Bipolární porucha se ale vyléčit nedá, pouze kontrolovat pomocí psychofarmak.

Horký mediální brambor ale zasahuje mnohem víc lidí, než se na první pohled může zdát. Bipolární afektivní poruchou trpí podle studie Institutu pro zdravotní metriku a hodnocení z roku 2017 nejméně 46 milionů lidí po celém světě. Známější depresí pak trpí 264 milionů lidí. Přes 792 milionů lidí má diagnostikovanou nějakou duševní poruchu. Tedy alespoň jeden z deseti.

Poruchy duševního zdraví jsou přitom stále nedostatečně hlášeny, podobně jako například případy znásilnění nebo sexuálního obtěžování. Skutečná čísla tak mohou být ještě vyšší. S právě probíhající pandemií je často zmiňováno, že tato čísla v důsledku zvýšené psychické zátěže ještě porostou.

„Důsledky pro duševní zdraví týkající se toho, co se teď děje, budou velkým problémem,“ říká v rozhovoru pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) lékař Konstantinos Petsanis.

WHO spolu s dalšími organizacemi, lékaři a psychiatry varuje před drastickými důsledky pandemie koronaviru pro duševní zdraví. S výpadky lékařské péče, které koronavirus způsobuje, je ale podle psychiatrů třeba zaměřit se i na využití jiných nástrojů.

Volají po vytvoření komplexních strategií, zahrnující speciální státní programy a změnu stávající péče. Než se jednotlivým zemím podaří něco podobného vytvořit, existuje několik jednoduchých způsobů, jak nemocným ulevit. A ocení je pravděpodobně nehledě na celosvětovou pandemii.

Jedním z nich může být osvěta ze strany slavných jako třeba britského následníka trůnu prince Williama nebo opatrnost v tak medializovaných případech jako je třeba nečekaná kandidatura Kanyeho Westa na post prezidenta. Pomoct může ale i „jen“ stará dobrá empatie.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené