Hlavní obsah

Nečas: Šlachta po mně šel od chvíle, kdy se nestal policejním prezidentem

Foto: ČTK/Krumphanzl Michal, ČTK

Petr Nečas.

aktualizováno •

Bývalý premiér Petr Nečas v rozhovoru pro Českou justici promluvil o jeho vztahu k Robertu Šlachtovi i o okolnostech, které vedly k policejnímu zásahu na Úřadu vlády.

Článek

Bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta začal podle někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) pracovat na případech spojených s Nečasem poté, co ho v roce 2010 odmítl dosadit do funkce policejního prezidenta. Nečas to řekl v dnešním rozhovoru pro server ceska-justice.cz. Podle Nečase měl navíc Šlachta v případech kolem jeho tehdejší šéfky kabinetu a nynější manželky Jany Nečasové (Nagyové) informace z odposlechů ještě dříve, než je oficiálně povolil soud. Šlachta ČTK řekl, že všechna tato tvrzení odmítá. Považuje je za mstu bývalého premiéra za to, jaké informace zveřejnil ve své knize.

Nečas v rozhovoru uvedl, že ho Šlachta jako premiéra na podzim 2010 požádal o schůzku. „Šlachta si tam řekl o pozici policejního prezidenta. (…) Že to má domluvené, má podporu tehdejšího nepsaného šéfa Věcí veřejných Víta Bárty,“ řekl Nečas. Šlachta podle něj předjímal, že pomáhá odstranit tehdejšího policejního prezidenta Oldřicha Martinů. „Na té schůzce se zřejmě zrodila nějaká silná averze. Protože pak už ke mně putovaly jen signály, že je od něj zájem na mně takzvaně pracovat,“ uvedl expremiér.

Ještě před případy, které vedly v červnu 2013 k zásahu na Úřadu vlády a pádu Nečasova kabinetu, se podle Nečase snažil Šlachta tehdejšího premiéra spojit například s kauzou kolem ministra obrany Martina Bartáka. V roce 2012 pak měl Nečas informace o tom, že je jeho okolí odposloucháváno. „To bylo navíc ještě před 5. zářím 2012, kdy bylo vydáno oficiální povolení k odposlechu,“ řekl.

„Je to nehorázná lež,“ uvedl Šlachta. Podle něj se Nečas již podobně vyjadřoval u soudu, kde se jeho tvrzení nepotvrdila. Bývalý premiér nikdy nebyl v zájmu ÚOOZ, uvedl jeho někdejší šéf. „Nikdy na něj nebyl nasazen odposlech. Vždy šlo o paní Nagyovou,“ prohlásil. Odmítl jakékoli tvrzení o tom, že by se jeho tehdejší útvar snažil spojit Nečase s jakoukoli kauzou.

Bývalý předseda vlády podle Šlachty také vždy jeho práci dobře hodnotil. Celé jeho tvrzení ohledně odmítnutí dosadit ho do funkce policejního prezidenta označil za výmysl. Dodal, že se nebude vyjadřovat ke všem jednotlivým obviněním, která vznesl Nečas.

Podle Nečase ÚOOZ k případům kradených aut a falšovaných cenin přidával telefonní čísla zájmových osob, které byly dlouhodobě odposlouchávány. „Ve skutečnosti žádné informátory neměli a pracovali výhradně a jen na odposleších. Teprve na základě těchto operativních odposlechů bylo shledáno, že je někdo zajímavý, že stojí za to, mít na něj i oficiální odposlech,“ řekl. Kriminalisté pak podle něj vytvořili umělý případ s trestní sazbou, u které bylo možné nasadit odposlech oficiálně. „Prostě se poslouchalo do té doby, než z toho půjde něco uplést. Nakonec z toho tedy něco upletli a je to ta naše kauza vlekoucí se už sedm let,“ řekl Nečas.

Jeho pohled na začátky vyšetřování kauzy Nagygate tehdejší velitelé zásahu nesdílejí. Jeden z hlavních vyšetřovatelů případu a Šlachtova pravá ruka Tomáš Sochr v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že k prověřování Nagyové se policisté dostali de facto náhodou.

„Kauzu známou jako Nagygate jsme začali tak, že ponořením do případu vynesení informací v kauze Pandur jsme narazili na to, jak lidé z justice de facto pečují o část politické scény a státem vlastněné podniky řízené politiky vládnoucí garnitury. To se psal začátek roku 2012. Až o několik měsíců později přišla na scénu paní Nagyová a v červnu 2013 pak došlo k zásahu na Úřadu vlády,“ popsal Sochr.

Šlachta, který loni odešel do civilu, se ve čtvrtek chystá pokřtít knihu Třicet let pod přísahou. Nečas k tomu poznamenal, že Šlachta je stále vázán mlčenlivostí. „Jedna z největších hanebností, kterou bývalý policejní důstojník může udělat, je, že obchoduje věci a informace, jež se dozvěděl ve službě,“ uvedl. Kritizuje i jeho působení v čele ÚOOZ. Šlachta se podle Nečase zaměřil na případy s mediální publicitou. „Nástupem Roberta Šlachty začal – především pro cizojazyčné mafie – v ČR pozemský ráj,“ dodal.

Šlachta měl podle Nečase dlouhodobé a systematické kontakty s nynějším premiérem Andrejem Babišem (ANO). „To je skutečnost. A ani jeden z nich to nemůže popírat. A podle mě to ani popírat nebudou,“ uvedl. Babiš se podle Nečase zastal Šlachty, když z ÚOOZ odcházel. Šlachta se však například v loňském rozhovoru pro Lidové noviny na Babišovu adresu vyjádřil kriticky. „Stál na jeho straně, akorát ho zase neudělal tím policejním prezidentem,“ míní Nečas.

Nečas kvůli vyšetřování své partnerky v kauze kolem možného zneužívání Vojenského zpravodajství (VZ) a údajného podplacení exposlanců ODS podal 17. června 2013 demisi. Nečasová dostala za zneužití VZ tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. V kauze zneužití VZ podali všichni čtyři aktéři odsouzení k podmíněným trestům dovolání. Pokračují i další případy. Minulý týden uznal soud Nečase vinným z křivé výpovědi ve prospěch manželky. Rozhodnutí není pravomocné. Nečasův advokát sdělil ČTK, že se jeho klient bude bránit.

Bývalý šéf protimafiánského útvaru Robert Šlachta odešel od policie před necelými čtyřmi lety. Mezitím působil ve vedení Celní správy, od loňského prosince je ale mimo státní službu. S novinářem Josefem Klímou teď sepsal knižní rozhovor Třicet let pod přísahou, který před několika dny zamířil do knihkupectví.

Kniha je průřezem Šlachtovy kariéry u bezpečnostních sborů, do nichž nastoupil po změně režimu. Kniha je informačně unikátní z důvodu, že dosud se žádný takto vysoce postavený – byť dnes již bývalý – detektiv nepustil veřejně do vyprávění o způsobech vyšetřování a pozadí velkých případů, z nichž se některé výrazně propsaly do politického dění.

Související témata:

Doporučované