Nečekané. České děti za lockdownu omezily sladkosti a měly víc pohybu

A děti také lépe spaly. K tomu výrazně omezily konzumaci slazených a energetických nápojů. Respondenti také ocenili více času stráveného s rodinou. Na druhou stranu každé páté dítě trpělo osamělostí.

Vyplývá to z výzkumu, který v červnu provedli výzkumníci z olomoucké Univerzity Palackého mezi školáky ve věku 11–15 let na bezmála 150 školách v celé republice.

„Stejně jako na jaře jsou i nyní média plná informací o nárůstu počtu nakažených, o ekonomických dopadech pandemie nebo o technikáliích spojených s uzavřením škol. Ze společenské diskuze jako by ale vypadly problémy dětské populace a otázka, jak školní lockdown prožívá,“ uvedl Petr Baďura, vedoucí badatelského týmu z fakulty tělesné kultury.

Z výsledků studie vyplývá, že se životní styl dětí v době karantény změnil k lepšímu. Mladí Češi se více věnovali pohybovým aktivitám a pozitivně upravili své stravovací návyky. V době, kdy nemuseli vstávat do školy, toho také mnohem víc naspali. Takzvaná spánková doporučení plnilo během jarní vlny bezmála 70 % z nich. Více než polovina dětí (58,4 %) kvitovala více času na společné rodinné aktivity. Skoro dvě třetiny žáků (64,1 %) zapojených do výzkumu pak uvedly, že uzavření škol jim poskytlo prostor naučit se novým věcem, na které dřív neměly čas.

Výzkumníci však narazili také na negativní aspekty lockdownu. Každému pátému dítěti chyběl v období uzavření škol někdo, s kým by si mohlo promluvit. Pocity osamělosti trpěly ve větší míře dívky a na nedostatek kontaktu poukazovali mnohem více patnáctiletí než mladší školáci. Na druhou stranu i přes nutné omezení společenského kontaktu uvedlo 63 % respondentů, že se v období krize cítili osamělí pouze zřídka nebo vůbec.

Jak v nezvyklé situaci děti vnímaly své školní povinnosti? Dvě třetiny z nich (64,6 %) mělo pocit, že jim školních povinností přibylo. Myslí si to především ti starší z celého výzkumného vzorku – sedmáci a deváťáci. Dle vlastních odhadů věnovaly děti plnění školních povinností v průměru 2 a tři čtvrtě hodiny denně – dívky o cca 20 minut více než chlapci.

„Pociťovaný nárůst školních povinností nemusí znamenat, že jich skutečně přibylo. Může to souviset s tím, že děti začaly pracovat z domova více než dřív, a subjektivně tak získaly pocit větších nároků,“ dodal Baďura.

České děti byly během jara 2020 hodně online, a to nejen kvůli plnění školních povinností na dálku. Jejich času za obrazovkami dominovalo také hraní počítačových her. Chlapci se jim věnovali v průměru 3 hodiny denně, děvčata výrazně méně – 1 hodinu a 10 minut denně. Dívky naopak porážely chlapce v času stráveném na sociálních sítích – 2:44 hodiny u dívek a 1:55 hodiny u chlapců. Dost času trávili mladí Češi také sledováním filmů a videí – průměrně 2 a tři čtvrtě hodiny denně, přičemž tento údaj je shodný jak pro skupinu chlapců, tak pro skupinu dívek.

Dobře si školáci vedli z hlediska informovanosti o pandemii. Více než 85 % z nich považovalo informace o zdravotních aspektech šíření koronaviru za dostatečné, což se značně vymyká zjištěním o zdravotní gramotnosti, která je v obecném měřítku spíše špatná, jak zjistil nedávno stejný tým vědců. Analytik výzkumného týmu Petr Baďura to přičítá především silnému vlivu mediálního obsahu: „Pokud více než 85 % dětí říká, že mělo dostatek informací o koronaviru, ještě to neznamená, že měly správné, ověřené informace nebo že s nimi dokázaly aktivně pracovat. Tento údaj patrně poukazuje zejména na to, že veřejný prostor jimi byl zcela nasycený a děti to silně vnímaly.“

Jak vnímaly české děti uzavření škol:

- 59,9 % školáků reportovalo delší spánek,

- 40,9 % dětí se více hýbalo,

- mladí Češi jedli více ovoce (36,3 %) a zeleniny (32,1 %),

- více než polovina (58,4 %) dětí měla více času věnovat se aktivitám s rodinou – u páťáků to bylo 69,9 %, u deváťáků 46,6 %,

- dvě třetiny respondentů (64,1 %) si pochvalovaly, že jim uzavření škol poskytlo prostor naučit se novým věcem,

- každému pátému dítěti (20,9 %) chyběl někdo, s kým by si mohlo promluvit,

- pocity osamělosti trpěly ve větší míře dívky (18,5 %) než chlapci (9,7 %),

- 1 z 5 žáků se během koronakrize cítil doma stísněně