Hlavní obsah

Musíme vědět, proč něco děláme. Nový ministr nastínil svou strategii

Foto: Seznam Zprávy

„Když něco řeknu v pátek a v pondělí to změním, tak mně nebude nikdo věřit,“ pronesl nový ministr zdravotnictví Jan Blatný s premiérem Babišem po boku.

Reklama

29. 10. 17:28

Novopečený ministr Blatný se vymezil proti dosavadnímu chaosu v přijímání opatření proti šíření covidu-19: „Chci slíbit, že další rozhodování budou založená na datech, která budou sdílená, všem srozumitelná a diskutována napříč.“

Článek

Padesátiletý hematolog a dosavadní náměstek ředitele Fakultní nemocnice v Brně Jan Blatný přijal páteční nabídku premiéra, aby vystřídal „měsíčního“ ministra Prymulu poté, co se diskreditoval nočním setkáním s šéfem poslanců ANO v zavřené restauraci a byl zachycen na snímcích bez povinné roušky. Blatný v uplynulých šesti dnech držel „bobříka mlčení“. Jeho vůbec první názory, jak chce řídit veledůležitý resort v době vážné koronavirové krize, tak zazněly až ve středu dvě hodiny po jmenování ministrem.

Hlavní úkol: změnit náladu ve společnosti

Zde vám nabízíme písemný záznam z Blatného tiskové konference, která je zatím jeho jediným mediálním výstupem. Další přijde až v pátek.

„Dámy a pánové, když byste se mě zeptali, co v současné době vidím jako hlavní úkol pro sebe a pro celý resort, tak se domnívám, že je to potřeba změny vnímání celé situace, potřeba změny nálady ve společnosti. A k tomu potřebuji vás, média, novináře. Pojďme prosím společně změnit pocit strachu v respekt. Strach nás paralyzuje a co je ještě daleko horší - rozděluje. Nemluvím jenom o strachu z koronaviru, mluvím i o strachu řady z nás o živobytí, o budoucnost, o výchovu dětí. Každý z těch strachů je stejně závažný. Změníme-li ho v respekt, můžeme získat sílu.

V žádném případě neschvaluji to, co se stalo nedávno na konci jedné z demonstrací na Staroměstském náměstí, ale i to vnímám jako jakýsi extrémní nebo extremistický projev strachu a odmítání.

Já vám teď několik minut po uvedení do funkce nebudu slibovat, co udělám, nebo co neudělám. Ale chci vám slíbit, že další rozhodování, která bude ministerstvo provádět v souvislosti s touto složitou situací, budou vždy založená na datech, která budou sdílená, která budou všem srozumitelná a která budou diskutována napříč odborníky, politickým spektrem a profesními organizacemi.

Musíme všichni táhnout za jeden provaz a jestli to máme udělat, musíme vědět proč. Konkrétní data, o kterých jsem před chvílí hovořil, bych rád sdělil spolu se svými spolupracovníky na tiskové konferenci, kterou Ministerstvo zdravotnictví svolá na zítřek.

Chci abyste věděli, že to, že jsem s vámi doposud nekomunikoval, není v žádném případě neúcta ani k vám, ani k občanům této země, ale je to proto, že jsem dal slib, že dokud se pan premiér a pan prezident nerozhodnou o tom, co bude dál, tak mně nepřísluší se k tomu jakkoliv vyjadřovat. A z tohoto důvodu také jen okomentuji, že různé Twittery, které se objevily a ve kterých je psáno, že budu zavírat výtahy a vypínat světla, vezměte prosím velmi s rezervou. Nebyl jsem to já, kdo je zřídil. Děkuji.“

Opatření není třeba zpřísňovat

V další části odpovídal ministr Blatný na otázky novinářů. Konkrétních odpovědí mnoho nenabídl, nicméně z jeho slov je zřejmé, jak v této krizi hodlá k práci ministra přistupovat, aby velmi rychle nepozbyl důvěru veřejnosti.

Chápu, že jste říkal, že chcete představit konkrétnější pohled až zítra, nicméně nastupujete v situaci, která je velmi dramatická. Mohl byste říct, co v tuto chvíli vnímáte jako největší výzvu, co by se podle vás mělo zlepšit i v souvislosti v komunikaci s veřejností?

Já si myslím, že současná opatření tak, jak jsou nastavena, s největší pravděpodobností není třeba zásadně zpřísňovat, pakliže se budou dodržovat. Je to, jako když jedete ve vlaku a zatáhnete za záchrannou brzdu. Vlak ještě chvíli pojede. Ale to je právě to, co si musíme přesně ověřit, to je právě to, na co potřebujeme modely, které máme a musíme jim rozumět. A musíme být schopni sofistikovaně modelovat, co se stane, když začneme jednotlivá opatření třeba i uvolňovat. Z mých úst prosím neuslyšíte slovo přitvrdit, to není hezké slovo. Společně se musíme snažit celou tuto zemi ochránit. Děkuji.

Neznáme moc vaše názory a postoje, zeptám se proto konkrétně: Můžete vyloučit plošný nebo tvrdší lockdown, jak o něm mluví třeba prezident lékařské komory pan Kubek?

Nevím, co je to úplný a částečný lockdown. Jedna věc se dá nazvat desítkami různých jmen. Proto mně prosím promiňte, k tomuto já se teď vyjádřit nechci.

Rychlost testů je důležitější než úplná přesnost

Přicházíte v době, kdy je tady rozpracována celá řada projektů. Jsou to projekty, ve kterých budete pokračovat? Budete na ně navazovat, nebo od něčeho chcete upustit? Například pokud jde o plošné testování: podle studie 2. lékařské fakulty jsou ty antigenní testy, které k tomu mají být použity, až ve třetině případů neprůkazné, přestože jsou případy příznakové. Je tedy tohle správná cesta?

Ve chvíli, kdy, jak je vidět z procenta pozitivity testů, se jedná už o takzvané komunitní šíření, to znamená šíření v celé společnosti, tak potřeba plošného celospolečenského testování zřejmě není. Daleko důležitější je zaměřit se na rizikové skupiny. Když bych to chtěl vymyslet nějak honosně, klidně vymyslet nějakou národní strategii ochrany rizikových skupin, kde primární jsou senioři, ale těchto rizikových skupin lze nadefinovat více, a tam se zaměřit. Používání antigenních testů je dle mého soudu a dle informací, které jsou dostupné i z ostatních zemí, ve kterých proběhla i první vlna daleko hůř, velice dobrou variantou. A chci prosazovat tento způsob testování, který je rychlý, efektivní, a dostáváme se do situace, kdy rychlost je mnohdy důležitější než úplná přesnost. Což vůbec nevylučuje používání PCR testů jako konfirmačních.

V tuto chvíli už máme polní nemocnici v Praze v Letňanech, na další se pracuje. Jsou to dostatečné kapacity, nebo plánujete ještě další?

Je velice dobře, že se budují obě dvě polní nemocnice, pracuje se na zprovoznění centrálního dispečinku, který na dotaz zdravotnického zařízení, které má problém s umístěním toho či onoho pacienta, případně seniora, poskytne informaci, co s takovým člověkem udělat, kam má být posunut. Zatím se nezdá, že by bylo potřeba budovat další kapacity typu polních nemocnic. Ale berte mě prosím s rezervou, protože se situace vyvíjí, a já se znovu vrátím k tomu, co řekl i pan premiér: Záleží to na nás. Když se budeme chovat zodpovědně, nebudeme muset stavět další polní nemocnice.

Nevyužít profesora Prymulu by byla chyba

Jaká bude role končícího pana ministra Prymuly? Je to tak, že vy budete tím hlavním koordinátorem všech opatření, anebo bude on trochu v pozadí a bude tím důležitým mužem, kterého vy budete poslouchat?

Tak, jak jsem řekl i před chvílí na schůzi vedení ministerstva, pan profesor Prymula je skvělý odborník a perfektní epidemiolog a byl bych bláhový, kdybych nechtěl jeho expertizy využít.

Takže nám neřeknete, jakou bude mít roli v tom vašem týmu nebo jak blízko vám bude?

Já jsem tady čtvrt hodiny, takže jedna z věcí, kterou teď udělám, že půjdu zpátky nahoru (do pracovny ministra, pozn. red.), budu mluvit s panem profesorem Prymulou a s ostatními lidmi a domluvíme se na tom, jakým způsobem to bude dále fungovat.

Plánujete jako ministr pro případ, že by skutečně přetékaly kapacity ve většině nemocnic, dát jim nějaká pravidla, jak rozhodnout? Kterého ze dvou pacientů umístit na intenzivní lůžko?

To je nesmírně důležitá otázka, děkuji za ni. V současné době není Česká republika ve stavu, kdy by bylo potřeba rozhodovat, jestli někoho napojím na ventilátor, nebo nenapojím na ventilátor. A myslím si, že máme dostatek mechanismů k tomu, aby k tomu nedošlo. Když jsem před chvílí řekl, že zatím se neplánuje další navyšování externích kapacit mimo tyto nemocnice, potom to říkám s vědomím, že kdyby to v budoucnu bylo potřeba, určitě to udělám. Takže z tohoto pohledu se nejedná o stav, kdybychom si museli hrát na pánaboha a rozhodovat, kdo přežije a kdo ne. Tak to není. Co se týká rozhodnutí o elektivních výkonech, tak protože jsem sám lékař s téměř třicetiletou praxí, tak vím, že tohle rozhodnutí je vždy na ošetřujících lékařích a měli, mají a budou mít moji plnou důvěru. Takže nařízení nebo doporučení ministerstva, které bylo vydáno nedávno, že je potřeba omezit elektivní péči, má za cíl zachovat kapacity pro pacienty, kteří to teď potřebují kvůli koronaviru, ale neohrozit léčbu těch ostatních, kteří to také potřebují. Všichni to víme, covid je závažná nemoc, ale není jediná.

Jedna z prvních věcí: kdy otevřít školy

Pan ministr Prymula avizoval, že tento pátek Ministerstvo zdravotnictví představí harmonogram otevírání škol. Už jste o tom spolu mluvili? Druhá otázka: Jaký je váš názor na to, že v jiných zemích, kde jsou podobné nárůsty počtu nakažených, přistupují k podobným opatřením jako tady, ale školy jsou tam přesto otevřené?

Děkuji za tuto velmi důležitou otázku. Tak, jak jsem řekl, že do té doby, než byl jmenován nový ministr, by neměl komunikovat, tak odpovídám i na vaši otázku, jestli jsem komunikoval s panem ministrem Plagou - nekomunikoval. Nicméně je to jedna z prvních a velice důležitých věcí, které budeme společně řešit. A jsem si jistý, že Ministerstvo školství a Ministerstvo zdravotnictví v tom musí mít jednotný postup. Máte pravdu, že jsme jednou z mála zemí, která uzavřela i školy, a je potřeba opět na základě dat, která máme, zjistit, jestli to tak má zůstat, nebo jestli se to má změnit. Vím, že bylo řečeno, že informace bude dána tento pátek. Já vám to teď neumím ani potvrdit, ani vyjádřit, protože bych popřel to, co jsem řekl před chvílí. Když něco řeknu v pátek a v pondělí to změním, tak mně nebude nikdo věřit. Takže si chci poslechnout, jakým způsobem se situace vyvíjí. Konkrétně i ve věkových skupinách, a to konkrétně i ve věkových skupinách prvního stupně. A na základě toho v kooperaci s Ministerstvem školství doporučit vládě nějaké rozhodnutí.

Představíte dlouhodobé strategie, které sliboval váš předchůdce? Aby například restauratéři věděli, že mohou otevřít, až počet nových případů klesne pod nějaké konkrétní číslo, nebo že obchody otevřou, až bude R méně než 1.

Toto je nesmírně podstatná záležitost, protože jedna věc je uzavřít a druhá věc je povolovat. A to všechno musí být adekvátně koordinováno, abychom se nepohybovali ode zdi ke zdi. Já si myslím, že je potřeba výrazně oprášit, když to řeknu velmi eufemisticky, pandemický plán této země. Protože koronavirová krize se - nebo v jiné formě - může vrátit, může se stát cokoliv. Už si asi nejsme nikdo jisti přesně tím, co bude v budoucnosti. Takovýto plán musíme mít a musíme ho mít velmi, velmi přesný. A na to, abych vám odpověděl na vaši konkrétní otázku, věřím, že mi pomůže dát odpověď například dnešní odpolední jednání s týmy, které připravují modelaci různých rizik, protože jedním z dotazů bude, zda a jak umíme namodelovat „co se stane, když…“ A z tohoto je potom možno vyvodit doporučení, kterými se pak můžeme řídit.

Česká lékařská komora před časem vyzvala lékaře, kteří pracují v zahraničí, aby se vrátili a v této těžké době pomohli České republice. Zajímalo by mě, zda vy jako ministr zdravotnictví budete mít o jejich služby zájem.

Spolupráce s Českou lékařkou komorou jako jednou z profesních organizací je potřebná a důležitá. Já sám mám několikaletou zkušenost z práce v zahraničí, takže vím, že člověk nikdy nezapomene, odkud přišel. Není to otázka, jestli někoho máte nutit, nebo nenutit, ale úplně souhlasím s výzvou pana prezidenta Kubka a věřím, že ti, kteří ji vyslyší, zde pracovat mohou a určitě pomůžou.

Nestraník, bez politické příslušnosti, s chutí pomoct

Můžete nám prozradit, jaká byla vaše motivace přijmout tuto nabídku pana premiéra? Když pan prezident sám přirovnal vaše politické působení k politické sebevraždě.

Ano, slyšel jsem o politické sebevraždě. Já to mám poměrně jednoduché. Já jsem nestraník, já jsem se o tu politickou část této otázky příliš nezajímal, a když jsem zvažoval tuto nabídku, tak jsem ji bral opravdu zcela bez jakékoliv politické příslušnosti, jako něco, co je výzva, jako něco, kdy věřím, že mohu pomoct. A stejně tak jako jsem před zhruba rokem nastupoval do nové funkce ve vedení jedné ze dvou největších nemocnic v republice, tak teď je ta „nemocnice“ ještě o něco větší.

Vyhlásil jste boj proti strachu. Jak se díváte na vyhlášení zákazu vycházení, který platí od středy od 21 hodin do 5 hodin do rána, kdy v České republice je to nařízení drženo takto a naopak na Slovensku je od jedné od rána do pěti do rána povoleno chodit ven? Existuje nějaká studie výskytu a agresivity covidu-19, podle které se někde může chodit venku a někde nemůže? Zdá se mi to na tu geografickou polohu diametrálně odlišné.

Chcete-li studii, pravděpodobně ji nenajdete, ale nemyslím si, že je potřeba. To opatření, které bylo vládou vyhlášeno, bylo vyhlášeno z toho důvodu, aby se nějakým způsobem omezily kontakty, které probíhaly v době, kdy se lidé setkávají, i když byli předtím vyzváni, aby tak na určitou dobu nečinili. Jsem přesvědčen, že to v žádném případě není motivováno vyvoláváním strachu. Že je to jenom snahou dát nějaký mantinel, protože když necháte všechno ve vzduchu, tak nebudete vědět, jestli nařízení dodržujete, nebo nedodržujete. Takže já se nedomnívám, že toto nařízení je něco, co bych považoval za zásadně negativní, a znovu se jenom budu opakovat, když řeknu, že ve chvíli, kdy se i bez nařízení budeme společně chovat zodpovědně, tak tato nařízení brzy pominou.

Pane ministře, budete pokračovat v tradici pátečních tiskových konferencí, kde budete shrnovat aktuální situaci, nebo to možná bude vícekrát týdně? Kdy vás čeká první jednání vlády?

První tisková konference je zítra, takže by se to dalo nazvat třeba pokračováním tradice. A mimořádné jednání vlády je zítra ve 14 hodin, takže tam budu. Předtím ještě, poté co ve Sněmovně vystoupí pan premiér, bych rád Sněmovně představil určitá data a nějakým způsobem nastínil zákonodárcům, o čem se budeme potom bavit i s vámi odpoledne.

Je to vážný typ chřipky, na tom se nic nemění

Vzešel jste jako kandidát z prostředí mimo Ministerstvo zdravotnictví. Takže jste třeba neměl takový přístup k aktuálním datům, k aktuálním predikcím. Cítíte to jako velký handicap?

Řada údajů, které jsou k dispozici a které vlastně jsou vidět z ÚZISu (Ústav zdravotnických informací a statistiky, pozn. red.), přicházejí z nemocnic. Takže já jako člen vedení jedné z velkých nemocnic jsem se na tomto podílel a určitě si myslím, že bylo v mých silách sledovat tuto situaci za poslední dny, od té doby, kdy jsme poprvé osobně mluvili s panem premiérem minulý týden. Takže jsem se tomu samozřejmě začal věnovat daleko více.

V úvodním slově jste mluvil o tom, že chcete změnit náladu veřejnosti od strachu z koronaviru k respektu. Jakým způsobem to chcete provést?

Myslím si, že když něco po někom chci, tak mu musím být schopen vysvětlit, proč to chci. Takže bych rád veškerou tu argumentaci postavil na nějakých transparentních údajích, které budeme sdílet, a opravdu chci, aby se k nim mohli vyjádřit všichni i napříč politickým spektrem i profesními organizacemi, zejména těmi, kterých se to nejvíc týká. Je potřeba s lidmi mluvit a diskutovat a poskytovat jim informace.

V té první vlně koronaviru jste mluvil o této nemoci jako o silnější chřipce. Změnil se váš náhled na tuto nemoc?

Tento můj výrok byl na jedné z pacientských konferencí, jestli se nepletu, a já bych svým způsobem na něm jaksi klidně dál trval, protože virus je ze stejné kategorie jako chřipka a je setsakramentsky závažnější. Takže ano, je to vážný virus typu chřipky a na tom se nic nemění.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené