Hlavní obsah

Nejnovější záběry lesní katastrofy. Vysočina téměř zničena, nejvíc zatím odolávají Brdy

Letecké záběry na zničené lesy v Čechách. (Video: Jan Marek, PEFC Česká republika a Lesnická práce)

Kůrovcová kalamita a sucho způsobí, že se v příštích desítkách let budou muset zcela obměnit prakticky veškeré jehličnany. Jih Vysočiny je napaden už z osmdesáti procent.

Článek

Krizový scénář se naplňuje a nejviditelnější je to z nových leteckých záběrů, které redakci Seznam Zprávy poskytl odborný časopis Lesnická práce a PEFC ČRy. Záběry jsou staré pouze několik dní, pořízeny byly v červnu.

Odborníci zmapovali poškození lesů ve velkém okruhu mezi Prahou, Příbramí, Vysočinou a Poděbrady. Letecký monitoring ukazuje, že lesníci bojují s dopady sucha a kůrovcovou kalamitou téměř na celém tomto území. Aktuálně jediné rozsáhlejší území bez významnějšího napadení kůrovci lze pozorovat v Brdech, ale i zde je podle zbarvení korun patrné oslabení stromů suchem.

Extrémně postižené jsou často oblasti podél řek, u Vltavy například mezi Milevskem a Pískem, Na Sázavě u vodní nádrže Švihov nebo kolem Ratají nad Sázavou. Ve většině porostů se zastoupením smrku jsou vidět kůrovcové souše.

„Není reálné očekávat, že by šíření kůrovcové kalamity ve středoevropském prostoru v letošním roce nějak polevilo. Populace lýkožrouta smrkového je tak velká, že dosavadní vývoj jarního počasí neměl na nebezpečí dalšího šíření téměř žádný vliv a kroky státu zásadní zefektivnění tohoto boje také nepřinesly,“ popsal Jan Příhoda, šéfredaktor časopisu Lesnická práce.

Půl milionu zničených hektarů

Vláda očekává, že ve finále kůrovcové kalamity může brouk napadnout polovinu smrkových porostů, tedy lesy o rozloze půl milionu hektarů. Lesníci podle ní nyní čelí největší kůrovcové kalamitě v historii českých zemí.

Za Marie Terezie bylo v českých lesích jen 11 procent smrků, nyní jich jsou dvě třetiny, na Vysočině dokonce ještě víc.

„Situace je opravdu vážná, ale je to zároveň výzva, abychom se podívali na to, jak by lesy měly vypadat v budoucnu,“ řekl před časem ministr životního prostředí Richard Brabec. Předchozí generace podle něj takovou možnost neměly 300 let, současníci stojí na prahu zcela nové tvářnosti české krajiny.

Jih Vysočiny už je napaden z 80 procent a brouk nalétává odtud do dalších oblastí. „Extrémní rozvoj kůrovcové kalamity lze vidět na jihu Vysočiny, kde má již kůrovcová kalamita celoplošný charakter. I zde je ovšem z leteckých snímků patrné, že se v některých místech daří rozvoj kalamity zpomalovat, což mimo jiné často znamená i to, že se na pomaleji vytěžených plochám začíná objevovat přirozená obnova,“ uvedl pro Seznam Jan Příhoda. Podle webu Kůrovcové info v současné době probíhá takzvané sesterské rojení, což znamená, že ohniska vznikají uvnitř porostů a často nenavazují na původní. Druhé rojení lýkožrouta odborníci předpokládají na první dekádu července.

Kalamita se už nedá zastavit, pouze zpomalit.

Rada Národního parku Šumava rozhodla o rozšíření bezzásahových zón v přesvědčení, že se kalamita zcela vymkne kontrole. Řešení kůrovcové kalamity v posledních měsících rozděluje politiky i odbornou veřejnost. Spory se týkají rozdílných názorů, zda k rychlému uzdravení lesních ekosystémů dojde odstraněním kůrovcového dřeva nebo nezasahováním s nadějí, že lesy dokážou rychleji regenerovat samy.

Těžba dřeva v lesích je enormní, Státní lesy České republiky už zkoumaly možnost vyvážet kulatinu v kontejnerech určených pro přepravu textilu z Číny do Evropy opačným směrem – do Asie. Čína je hladový trh a české dřevo podle zkušeností soukromých lesníků za dobrých cenových podmínek přijímá.

Komplikací, která se může v příštích letech nebo desetiletích ukázat jako ještě horší pohroma, je ale sucho. Z leteckého monitoringu je patrné, že v Polabí akutně usychá více než polovina porostů s dominantním zastoupením borovice.

Skauti bez lesů a zničené cesty

Kalamita má ale i další dopady. Například ve Valdíkově na Třebíčsku, kam jezdí skauti z brněnského střediska Ignis už 15 let, škůdce zlikvidoval téměř všechny smrky v okruhu deseti kilometrů od tábora. „Musíme stromy odkupovat a těžit sami, abychom zajistili základní bezpečí dětí na táboře,“ řekl vedoucí střediska Ignis Martin Kyselák.

Zničené jsou i lesní cesty, po kterých musí mnohem častěji jezdit těžká technika odvážející pokácené stromy. Například Lesy města Olomouce kvůli likvidaci rozsáhlých polomů způsobených kůrovcovou kalamitou a vichřicemi musely za posledních šest let investovat tři desítky milionů korun do oprav lesních cest a mostků.

Bez ohledu na kůrovcovou kalamitu a sucho, které ničí lesy, vláda počítá v rozpočtu na příští rok s menším přísunem peněz pro Ministerstvo zemědělství, které má tuto oblast za stát v gesci. Výdaje ministerstva by měly příští rok proti letošku klesnout o 5,7 procenta, tedy o 1,38 miliardy korun na 23 miliard korun.

Doporučujeme