Místopředseda ústavního výboru za SPD se snažil získat titul JUDr. Propadl

Ještě než se předseda Svobodných Libor Vondráček stal poslancem za SPD, pokoušel se loni v květnu na Karlově univerzitě získat titul doktora práv. U zkoušky však ztroskotal.

Okamurova SPD ho přesto vyslala do čela sněmovního ústavně-právního výboru a on sám se už stihl podílet na návrzích důležitých zákonů dotýkajících se ústavy či ústavních práv. Například zákona, který chce nařídit neziskovým organizacím registraci do speciální databáze a pod hrozbou až 15 milionů pokuty plnit další administrativní povinnosti, jako je tomu například v Rusku.

Seznam Zprávy mají k dispozici záznam o průběhu zkoušky Libora Vondráčka, a tak se veřejnost může dozvědět, jaké znalosti tento zákonodárce v oboru ústavního práva má a proč titul JUDr. nezískal.

U zkušební komise nejstarší české univerzity Vondráček nepřesvědčil, že má dostatečné znalosti v otázkách typu „vláda jako výkonný orgán výkonné moci“ nebo „princip rovnosti a zákaz diskriminace v judikatuře Ústavního soudu“.

„Neprospěl,“ konstatuje záznam o průběhu rigorózní zkoušky z loňského května.

Liboru Vondráčkovi se navíc nepodařilo ani napodruhé obhájit rigorózní práci, což je další podmínkou získání titulu JUDr. I v tomto případě si vybral téma z ústavní oblasti. Psal o poměrném zastoupení ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Komise dala za pravdu oponentovi práce - citovanému výzkumníkovi v oblasti ústavního práva z Univerzity Karlovy Filipu Horákovi. „Dvě výhrady vypořádány nebyly, proto většina komise hlasovala pro hodnocení neprospěl,“ praví zápis.

Oponent v posudku k Vondráčkovi píše, že „struktura práce je velmi extravagantní“. „Práce obsahuje řadu částí, které pro naplnění jejich cílů vůbec nejsou potřebné, zároveň postrádá řadu klíčových kapitol,“ napsal třeba tento akademik do posudku.

„Téma proporcionality volebních výsledků je především velmi dobře probádané. Přinést v něm cokoli nového či originálního je tedy velice složité. Autorovi se to bohužel přes jeho tvrzení, že ,tato práce je v době svého vzniku zcela unikátním pokusem zmapovat dopady všech variant volebního nastavení na rozdělení mandátů v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR‘, příliš nepovedlo,“ uvedl oponent s tím, že toto „ambiciózní a nepravdivé tvrzení je v práci neustále“.

Podotkl také, že práci Vondáčka už jednou k obhajobě nedoporučil a autor ji vzal zpět k přepracování.

Selhání u rigorózní zkoušky z ústavního práva podle poslance Vondráčka není překážkou, aby formoval zákony ve Sněmovně. „Ne, to myslím, že ne,“ řekl reportérům místopředseda ústavně-právního výboru.

Zkouška prý jeho znalosti neotestovala, protože je u ní dostatečně neprojevil. „Já jsem věřil, že obhájím tu práci. Vzhledem k tomu, že tou druhou částí zkoušky byla ta teoretická rovina, trošku jsem to vzdal. Věděl jsem, že ten den se mi to nepodaří dotáhnout,“ věří si poslanec za SPD.

„Obhajoba trvala přes dvě a půl hodiny. Obvykle to trvá 45 minut. Jsem rád, že si mí oponenti dali záležet, aby byli přísní. Mě rozhodně nikdo nemůže osočit z toho, že bych měl nějakou protekci. Až si ten titul vybojuji, bude to mimořádně zasloužené,“ řekl Vondráček.

„Čím tvrdší na mě budou, tím lepší budu diamant,“ dodal ještě.

Nepodařený pokus o získání titulu JUDr. vysvětluje Libor Vondráček dále tím, že psal o „velmi specifické oblasti“ a že „pan oponent si špatně vyložil jeden vzoreček“.

„On se domníval, že jsem měl špatné výpočty. Já jsem neměl špatné výpočty - vzhledem k tomu, že jsem kdysi dokonce měl v matematické soutěži maximální počet bodů a bylo jenom sedm lidí v republice, kteří dosáhli tohoto výsledku. Ale samozřejmě ty statistické metody jsou něco, co se nevyučuje na běžném gymnáziu,“ uvedl Vondráček.

Statistické metody ale zdaleka nejsou to jediné, co mu oponent Horák v posudku vytkl. Selhání akademického díla podrobně rozebírá hned na deseti stranách. A také poukázal, že Libor Vondráček z velké části vychází ze své předchozí diplomové práce, kterou napsal na Masarykově univerzitě v Brně. A že rozsáhlé pasáže z ní původně nebyly označeny.

Sám poslanec říká, že v bádání pokračuje nadále. „Diplomová práce, která získala cenu, byla dobrá, rigorózní práce byla lepší a to, co dělám teď, bude úplně nejlepší,“ sdělil reportérům.

Když mluví o ocenění, míní cenu F. L. Riegra, kterou mu v roce 2021 udělil tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. „Téma vítězné práce se ukázalo jako aktuální v souvislosti s projednávanými novelami volebního zákona,“ zdůvodnil tehdy na webu Sněmovny výběr vítěze s tím, že rozhodla odborná komise.

Vondráčkova rigorózní práce u komise i oponenta propadla přesto, že ji naopak ocenil její vedoucí - ústavní právník Aleš Gerloch.

„Práce svědčí o potřebných znalostech, rigorozant se nadstandardně orientuje v předmětné problematice, jakož i kreativních schopnostech, včetně schopnosti kritické analýzy. Rigorozant nadstandardně využívá statistické a matematické metody a následná vyjádření poznatků a predikcí v grafické podobě,“ napsal v jednostránkovém hodnocení Gerloch, který byl v minulosti autorem posudků pro Andreje Babiše a Miloše Zemana.

V Babišově případě argumentoval, proč jako premiér není ve střetu zájmů. V Zemanově věci pak například obhajoval, že jako prezident nemusí jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD). Zeman v roce 2019 Gerlocha nominoval na ústavního soudce, ale proti návrhu se postavil Senát.

Libor Vondráček říká, že Aleše Gerlocha oslovil pro rigorózní práci jako dlouholetého vedoucího Katedry ústavního práva na Právnické fakultě UK. Poslanec totiž původně studoval práva na Masarykově univerzitě v Brně, ale pro rigorózní řízení se rozhodl svěřit pražským akademikům.

„Vzhledem k tomu, že můj dědeček kdysi studoval v Praze, jsem si říkal, že tu rigorózní práce bude dobré dělat v Praze,“ vysvětluje Libor Vondráček přesun.

Předseda Svobodných Libor Vondráček se stal poslancem loni na podzim díky partnerství s SPD. Studijní neúspěch ho v legislativní aktivitě nezbrzdil. Právě s bývalým předsedou dolní komory Radkem Vondráčkem píše zákony se zásadním dopadem na fungování státu.

Nejnověji se spojili i s Jindřichem Rajchlem (za SPD) či poradkyní premiéra Natálií Vachatovou k přípravě zákona, který by zasáhl neziskové organizace. „Jsem členem podvýboru pro svobodu slova stejně jako pan poslanec Rajchl. Tak mě pan poslanec Rajchl oslovil,“ zvůvodňuje to Vondráček. Neúspěšný uchazeč o titul JUDr. přitom říká, že „se účastnil tady této diskuze jako právník“.

Návrh zákona, který Seznam Zprávy získaly a zveřejnily, však ztrhala například expertka Veronika Bílková, vedoucí Katedry mezinárodního práva na Právnické fakultě UK a místopředsedkyně takzvané Benátské komise, která je nezávislým poradním orgánem Rady Evropy v ústavních otázkách.

„Když vyjdu čistě z toho, jak je text napsaný, je to nejhůře zpracovaný návrh zákona, se kterým jsem se setkala,“ uvedla mimo jiné Bílková o zákonu, o němž třeba i zmíněný Radek Vondráček z ANO řekl, že je nezpůsobilý k předložení.

Spolu s Radkem Vondráčkem je jeho jmenovec Libor podepsán také pod návrhem zrušit služební zákon, který má experty státu chránit před politicky motivovanými vyhazovy a k jehož přijetí se Česko zavázalo Evropské unii.

O ochranu by přitom přišli například i úředníci, kteří nyní budou rozhodovat o tom, zda Agrofertu uvolní miliardy korun na dotacích.

Do výčtu legislativní aktivity Libora Vondráčka pak patří ještě to, že už také začal prosazovat změnu Ústavy České republiky, která by přinutila hlavu státu jmenovat ministry. Místopředseda ústavně-právního výboru tak reaguje na kauzu motoristy Filipa Turka, kterého Petr Pavel ministrem jmenovat odmítl. Například ministr spravedlnosti Jeroným Tejc je ale proti takové změně.