Hlavní obsah

Nejohroženější profese. Na tyto lidi dopadl covid-19 nejvíce

Foto: Profimedia.cz

Aktuální data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky přinesly údaje také o nakažených zdravotnících. V Česku se jich covid-19 nakazilo téměř 600.

Reklama

Musíme ochránit ty, kteří bojují v první linii, slibovala vláda. Přesto je v Česku ze zhruba 6000 nakažených 10 procent zdravotníků. Nejhůř jsou na tom sestry, z nichž i dvě zemřely.

Článek

Byl konec února a to, že se nový koronavirus Česku nevyhne, začínalo být jasné i největším optimistům. Okolní státy hlásily první nakažené, v Itálii už se situace vymykala kontrole. Tuzemské nemocnice i zdravotnické profesní organizace už delší dobu upozorňovaly, že lékaři a sestry nejsou vybaveni respirátory ani rouškami. Ministerstvo ujišťovalo, že jsou objednávky na cestě, situaci ale komplikuje celosvětová masivní poptávka.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek žádal 27. února tehdejší hlavní hygieničku Evu Gottvaldovou o informace, kde mají zdravotníci doporučené pomůcky získat. Odpověď nedostal. Posléze ze scény zmizela i sama hygienička, když ji vláda odvolala. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) opakoval, že je situace složitá a že se nemocnice měly předzásobit. Ty oponovaly tím, že pokyn přišel v době, kdy už trh kolaboval.

Ze státních rezerv se mezitím rozvezlo 10 tisíc respirátorů - víc na skladě nebylo. Situaci proto zachraňovala alespoň v rámci možností veřejnost, která rozpohybovala výrobu podomácku šitých roušek. Další pomoc proudila od akademiků včetně vývojářů z ČVUT nebo od 3D tiskáren. Objemné zásobení materiálem se nakonec během března podařilo zajistit i přes vládní mechanismy.

To jen pro připomenutí. Vrátíme-li se ale k původnímu vládnímu slibu, tedy ochránit pracovníky v první linii - minimálně v počátku dodržen nebyl. Některé zkušenosti zdravotníků Seznam Zprávy už dříve přinesly. Jak vyplývá ze svědectví oslovených - někteří se navíc o situaci bojí mluvit.

Dění posledních týdnů nicméně do určité míry dodává kontext k aktuálním číslům z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), která tento týden prezentovala i Česká lékařská komora.

Z více než 6000 případů covid-19 tvoří zhruba deset procent nakažení zdravotníci. Onemocnělo 243 zdravotních sester, 135 lékařů, 14 laborantů a 192 dalších zdravotníků. První případy byly v Česku známé 1. března, první lékař onemocněl 5. března. Těsně za lékaři jsou učitelé a s odstupem pak profesionální řidiči.

Dohromady tedy bylo ke 14. dubnu 584 nakažených zdravotníků. Ze 135 lékařů se 20 vyléčilo. Z 243 zdravotních sester se vyléčilo 12 a dvě jsou mezi oběťmi nákazy.

Přímo v zaměstnání se podle ÚZIS nakazilo 12 procent z infikovaných lékařů, 28 procent sester a 23 procent otatních pracovníků ve zdravotnictví.

Mezi ostatními profesemi jsou v počtu nakažených covid-19 zdravotníci na špici společně s pedagogy a řidiči. Nejrizikovějším povoláním je potom z tohoto hlediska zdravotní sestra.

Foto: MZČR, ÚZIS

Počty nakažených covid-19 podle vybraných profesí.

Zatím ministerstvo zdravotníkům distribuovalo přes 18 milionů kusů ochranných pomůcek. Podle mluvčí Gabriely Štěpanyové dělá resort pro jejich ochranu maximum.

„Ministersvo průběžně zásobuje své přímo řízené nemocnice, krajské hygienické stanice a laboratoře a je v úzké komunikaci s řediteli nemocnic,“ uvedla mluvčí. Zdravotníky také Státní zdravotní ústav školí, jak pomůcky používat.

Kvůli častému kontaktu s nakaženými mají zdravotníci používat kompletní arzenál ochranných pomůcek, včetně respirátorů minimálně střední třídy FFP2. Nejvyšší třída ochrany FFP3 je třeba tam, kde vzniká aerosol, například při zavádění dýchací podpory. Měli by je používat také pracovníci infekčních klinik, urgentních příjmů nebo zdravotnické záchranné služby.

Tak to alespoň určilo ve svých materiálech ministerstvo.

Nejistá karanténa

Směrem k pracovníkům ve zdravotnictví vydalo celou řadu mimořádných pokynů. Včetně těch, které je z hlediska karanténních nařízení řadí na druhou kolej. Zatímco běžný občan po rizikovém kontaktu musí automaticky do karantény, u zdravotníků takové pravidlo platit nemusí.

„V případě, že poskytovatel zdravotních služeb zjistí, že zdravotnický pracovník, který v jeho rámci poskytuje zdravotní služby, měl rizikový kontakt, tak rozhodne, zda je výkon práce daným zdravotnickým pracovníkem nezbytný pro zajištění poskytování zdravotních služeb tímto poskytovatelem,“ stojí v opatření.

Podle resortu se má krok týkat jen mimořádných situací, přesto si vysloužil ostrou kritiku od profesních organizací.

Nově jedno z opatření upravuje karanténu i v oblasti sociálních služeb. Pokud zaměstnavatel rozhodne, že se bez pracovníka neobejde, do karantény nejde. Resort mu ale nařizuje nošení FFP3 respirátoru bez výdechového ventilu nebo třídy FFP2 v případě nedostupnosti třídy FFP3 po dobu 14 dnů. Zároveň jediný takový respirátor nesmí používat déle než 6 hodin.

Ochranných pomůcek přitom stále zdravotníci hlásí nedostatek. Naposledy se ozvalo například Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Minulý týden upozornilo, že lékaři mají pouze jeden respirátor na den - množství, které zdaleka nestačí. Chybí také brýle a štíty.

Nutno navíc dodat, že pravidlo na webu ministerstva vyšlo 14. dubna odůvodněno „nepříznivým vývojem epidemiologické situace ve výskytu onemocnění covid-19“. Ačkoliv v posledních dnech resort oznamuje naopak příznivý vývoj situace a pozitivní trend potvrdil následující den - tedy 15. dubna - i šéf ÚZIS Ladislav Dušek na tiskové konferenci ministerstva.

„Pandemie nás všechny zastihla více či méně nepřipravené. Situaci bohužel podcenili i ti, kdo přípravu na podobné mimořádné situace mají přímo v náplni své práce,“ shrnul dění prezident České lékařské komory Kubek.

Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška je třeba statistiky nakažených zdravotníků sledovat, kapacity péče podle něj ale aktuální čísla neohrožují.

Poučení z pandemie potom ve středu naznačil premiér Andrej Babiš (ANO). Zdravotnictví je podle něj třeba podpořit masivními investicemi a zajištěním dobrých podmínek pro pracovníky. Vládě chce navrhnout zvýšit od června platby za státní pojištěnce o 500 korun.

Dopad na medicínskou oblast měl koronavirus i mimo Česko - počty nakažených v této profesi v řadě dalších zemí stále stoupají. Španělsko na konci března ohlásilo 12 298 pozitivně testovaných zdravotnických pracovníků. Celkem tak z 85 195 tehdy nakažených představovali asi 14 procent. Za necelé dva týdny - 13. dubna - už podíl stoupl na 18, 5 procenta.

Vysoké procento nakažených pracovníků ve zdravotnictví má také Itálie - začátkem dubna jich bylo přes 11 tisíc, víc než 100 lékařů už se stalo oběťmi nákazy. Infekce mezi zdravotníky komplikuje situaci také v Německu. Podle berlínského Ústavu Roberta Kocha se přímo v nemocnicích nakazilo 2300 lékařů a sester.

Reklama

Doporučované