Hlavní obsah

„Nejsme v roce 1840, Čínu nebudete šikanovat,“ vzkázal Peking Západu

Foto: Profimedia.cz

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien.

Reklama

29. 3. 18:35

V pondělí vystoupilo čínské ministerstvo zahraničí s jasným vzkazem: Dost bylo šikanování Číny ze strany Západu. Navázalo tak na eskalující sankční pnutí kvůli Ujgurům v Sin-ťiangu.

Článek

Čínská média se v posledních dnech hemží texty vyvracejícími či zpochybňujícími tvrzení o nucených pracích Ujgurů na bavlníkových plantážích v autonomní oblasti Sin-ťiang. Na pondělní tiskové konferenci čínského ministerstva zahraničí mluvčí vlády v Sin-ťiangu Sü Kuej-sien varoval, že Čína má „éry šikany“ ze strany Západu dost.

„Čína již není tou zemí z roku 1840, období, kdy Číňané trpěli velkou mocenskou hegemonií. Tato šikana se už nikdy nevrátí,“ uvedl s odkazem na takzvané „století ponížení“, kdy Čína uzavírala nerovnoměrné smlouvy se západními mocnostmi. „Doufáme, že podniky jako H&M jasně uvidí, co je správné a co špatné.“

Minulý týden se rozjel kontroverzní sankční kolotoč mezi Čínou na jedné straně a Evropskou unií, Spojenými státy, Kanadou a Velkou Británií na straně druhé. Západní blok se rozhodl Čínu potrestat za represe vůči etnickým menšinám v severozápadním regionu Sin-ťiang, což si Čína líbit nenechala a uvalila sankce vlastní.

Vedle samotné existence detenčních táborů věznících více než milion lidí existují obavy ze způsobu, jak je s těmito lidmi zacházeno. Čínská strana existenci nucených prací v textilních továrnách popisuje jako „školy odborného výcviku“, ve kterých lidé pracují dobrovolně s cílem „vymýtit chudobu“ v zemi. Jakoukoli dobrovolnost rozhodnutí více než půl milionu ročně naverbovaných Ujgurů ke sběru bavlny však existence nových důkazů popírá.

Pracují stroje, ne lidé

„Už jsme zmínili několikrát, že v Sin-ťiangu nic jako takzvaná ‚nucená práce‘ není,“ uvedl dále mluvčí ministerstva zahraničí Čao Li-ťien na tiskové konferenci. Čao poznamenal, že sběr bavlny přináší vysoké zisky a sběrači bavlny v Sin-ťiangu podepsali „pracovní smlouvu s pěstiteli bavlny na základě principu rovnosti, konsensu a vyjednávání, což cokoli jako nucené práce vylučuje.“

Čao představil také vlastní zemědělské statistiky dokazující, že míra mechanizace sklizně bavlny v regionu dosáhla v roce 2020 70 procent. Dle něj si pěstitelé bavlny mohou řídit sběr prostřednictvím mobilní aplikace. „V současné době pár zemí a jednotlivců vytváří příběh o takzvaných nucených pracích. Znamená to, že nutíme pracovat stroje?“

Čínská produkce bavlny představuje pětinu světové nabídky. Otázka porušování lidských práv Ujgurů v Sin-ťiangu se tak stala problémem celého světového módního průmyslu. V rámci rozpoutané řetězové reakce se minulý týden ocitla na pranýři nejen švédská společnost H&M, ale také Adidas či Nike za svá mnohdy měsíce stará prohlášení vyjadřující obavy z existence nucených prací v Sin-ťiangu. Mezi čínskými uživateli se rozrostl bojkot značek zahrnující i akty jako pálení tenisek.

Sinťiangský mluvčí Sü Kuej-siang na pondělní konferenci uvedl, že nadnárodní společnosti by měly pochopit, že balík sankcí poškodí jen podniky samotné, a doporučil jim „nepolitizovat ekonomiku“.

Screenshoty prohlášení H&M sdílela například Komunistická liga mládeže. „Šířit zvěsti o bojkotu bavlny ze Sin-ťiangu a zároveň chtít vydělat peníze v Číně? Zbožné přání!“ uvedla Liga v populárním postu na Weibo, čínské obdobě Twitteru, ve středu ráno.

Ve čtvrtek se pak na sociálních sítích People’s Daily, hlásné trouby čínské komunistické strany, objevila kritická zpráva směřující k britské luxusní značce Burberry, americkým sportovním značkám Nike a New Balance a německému Adidasu. „Spousta zahraničních společností za poslední dva roky vydává prohlášení, že se ‚odřízly‘ od zdrojů sinťiangské bavlny,“ uvedlo médium na Weibo. „Online uživatelé ale vědí, že čínský trh tyhle škodné opravdu nevítá.“

Od značek se pak začaly distancovat čínské celebrity, mezi Číňany propukly výzvy k bojkotu. Zboží H&M zmizelo z hlavních e-shopových platforem, zavřely i některé kamenné pobočky v zemi. Telekomunikační gigant Huawei v pondělí pozastavil stahování aplikací souvisejících s Nikem a Adidasem. Výsledky vyhledávání jsou od ráda zšedivělé, zboží těchto dvou značek je však dál k dostání na největších e-shopech jako jsou Taobao, JD.com a Pinduoduo.

Čínské ministerstvo zahraničí odmítlo obvinění, že by byl bojkot „řízen státem“.

Proti lžím pravdou

Sin-ťiang je už roky politicky citlivým tématem. Zahraničním novinářům ani diplomatům nebylo dovoleno svobodně region navštívit. V březnu 2019 přitom mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing do Sin-ťiangu zvala všechny „nezaujaté cizince“. Takových návštěv regionu údajně proběhlo v roce 2019 více než 200 milionů. „Vítáme jakékoli nezaujaté cizince, aby navštívili Sin-ťiang, ale důrazně se stavíme proti jakémukoli takzvanému ‚vyšetřování'‚ které předpokládá vinu, a postavíme se proti tomu, aby ji kdokoli používal jako politický manévr k nátlaku na Čínu,“ uvedla.

Po objevení dalších důkazů o poměrech v Sin-ťiangu Washington obvinil Peking z páchání „genocidy a zločinů proti lidskosti“, o nichž čínské ministerstvo zahraničí tvrdí, že jsou jen řeči založené na lžích určených k poškození Číny a narušení bezpečnosti a stability regionu.

Čínská státní televize CCTV po konferenci odvysílala i výzvu zástupcům regionu, aby „využili sílu pravdy k odvrácení vymyšlených lží a nepřiměřených obvinění ze Západu“. Na konferenci byl citován i jeden ze zaměstnanců bavlníkových farem v Sin-ťiangu. Dle jeho slov, později přebíraných i státními médii, lidé na Západě před uvalením sankcí na Čínu neprovedli jedinou inspekci a jejich cílem je jen „rozbít obživu pracovníků v Sin-ťiangu“.

Opičí paralela

Čínská státní média dále připomínají, že to není poprvé, co Západ „šíří dezinformace o zneužívání práv v Číně“. Své tvrzení opírají o vyjádření několika Thajců, podle kterých je „Západ obvinil ze zneužívání opic pro sklizeň kokosových ořechů v zemi“.

„Vymýšlení lží o situaci v oblasti lidských práv nebo práv zvířat v jiných zemích je typickou metodou, kterou používají západní země k vytvoření politického a ekonomického tlaku na země pro jejich vlastní zájmy,“ píší Global Times.

Nejmenovaní Thajci dle textu s bojkotem západního zboží v Číně soucítí. „Tak by se mělo zacházet s tyrany!“ uvedl thajský uživatel Facebooku, který vyjádřil podporu bojkotu v Číně, a uvedl, že Thajci za obviňování ze zneužívání opic s obviňováním Západu ještě neskončili.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované