Hlavní obsah

Na Čínu prší další sankce. Peking reaguje vlasteneckými výrobky

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

23. 3. 12:37

Evropská unie poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně. K EU se přidaly i Británie, USA a Kanada. Čína reagovala vlastními sankcemi vůči představitelům Evropské unie.

Článek

Evropská unie, Velká Británie, Spojené státy a Kanada ve společném prohlášení oznámily nové sankce vůči čtyřem čínským představitelům, kteří údajně mají vazby na to, co USA označily za genocidu vůči Ujgurům, píše web Politico.

Sankce EU zamířily na čtyři vyšší úředníky v Sin-ťiangu, kteří kvůli nim budou mít zmrazený majetek v EU a nebudou smět cestovat na její území. Evropským občanům a společnostem nebude povoleno poskytovat jim finanční pomoc.

Mezi evropskými sankcemi postižené úředníky patří šéf bezpečnostního úřadu Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (XPSB) Čchen Ming-kuo, bývalý předák vládnoucí komunistické strany v této oblasti Ču Chaj-lun a dva další přední činitelé provincie Wang Ťün-čeng a Wang Ming-šan. Británie i Kanada podle webu Politico sankcionovaly stejné čtyři osoby.

Potrestána byla i čínská společnost odpovědná za fungování detenčních center, v nichž jsou podle některých západních zemí Ujguři vystavováni mučení, nucené práci a ženy nucené sterilizaci.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab podle BBC uvedl, že opatření byla součástí „intenzivní diplomacie“ ze strany Spojeného království, Spojených států, Kanady a EU, jejichž cílem je snaha o vynucení čínské reakce. O závažném porušování práv ujgurských muslimů totiž podle něj stále přibývají další a další důkazy.

Ujguři

V severozápadní oblasti Číny Sin-ťiang, oficiálně známé jako Ujgurská autonomní oblast, žije asi 12 milionů Ujgurů. Ujgurové mluví svým vlastním jazykem, který se podobá turečtině. Považují se za kulturně a etnicky blízké středoasijským národům. Tvoří téměř polovinu obyvatel Sin-ťiangu.

EU k sankcím sáhla v den, kdy na návštěvu Evropy přiletěl nový americký ministr zahraničí Antony Blinken. Washington chce dlouhodobě sladit svou politiku vůči Číně s Bruselem, některé unijní země však kvůli obchodním zájmům prosazují opatrnější postup.

USA, které protičínské sankce přijaly již dříve a čínský přístup k Ujgurům označují za genocidu, v souvislosti s „otřesnými“ činy v Sin-ťiangu podle CNN vyhlásily sankce proti dvěma ze čtyř výše zmíněných činitelů. Ministr Blinken v prohlášení ocenil kroky Evropské unie a vyzdvihl „jednotnou transatlantickou reakci“.

Americké sankce podle webu Politico padly na dva jednotlivce: Čchena Ming-kuoa a Wanga Ťün-čenga, který je tajemníkem státní organizace Sinťiangský výrobní a stavební sbor (XPCC).

Podle amerického ministerstva financí je XPCC polovojenskou organizací, která „zvyšuje vnitřní kontrolu nad regionem, a to prosazováním čínské vize ekonomického rozvoje, která zdůrazňuje podřízenost centrálnímu plánování a vytěžování místních zdrojů“.

„Minimálně od konce roku 2016 XPSB používá vůči Ujgurům a příslušníkům jiných etnických menšin v regionu represivní taktiky, včetně hromadných zatýkání a sledování,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení podle webu Politico.

Ke krokům EU a USA se formálně přidala i aliance zpravodajských služeb Austrálie, Kanady, Nového Zélandu, Velké Británie a USA s názvem Pět očí. „Jsme jednotní a žádáme spravedlnost pro ty, kdo v Sin-ťiangu trpí,“ citovala agentura Reuters z následného prohlášení šéfů americké, britské a kanadské diplomacie.

Austrálie a Nový Zéland podle webu The Guardian sankce EU a USA vítají, vlastní sankce na čínské představitele země neuvalily. Nemají totiž vlastní verzi Magnitského zákona, tedy možnosti uvalení lidskoprávních sankcí na jednotlivce, kterou EU schválila loni v prosinci.

Čína, jež jakákoli obvinění dlouhodobě popírá, reagovala vlastními sankcemi na evropské úředníky. Zahrnují mimo jiné členy politického a bezpečnostního výboru Rady EU, v nichž mají svého zástupce všechny členské státy. „Čína se rozhodla postihnout deset lidí a čtyři organizace, které vážně poškodily svrchovanost a zájmy země šířením lží a falešných informací,“ citovala agentura ANI prohlášení čínského ministerstva zahraničí.

„Večer 22. března si náměstek ministra zahraničí Čínské lidové republiky Čchin Kang předvolal vedoucího delegace EU v Čínské lidové republice a důrazně odsoudil jednostranné sankce uvalené na Čínu pod záminkou porušování lidských práv v Sin-ťiangu,“ stojí v prohlášení.

Emočně vypjaté dění na mezinárodním poli mezi Číňany vykrystalizovalo v patriotický byznys plán. Na dračku jdou trička, mikiny, hrníčky či deštníky s názorem, nebo tedy citující názor čínského šéfa zahraniční politiky Janga Ťie-čch‘.

Foto: zaobao.com.sg

Mezi nejpopulárnější motivy převážně červených produktů patří citát: „Přestaňte zasahovat do vnitřní politiky Číny.“

„Spojené státy nejsou způsobilé k blahosklonnému tónu, když hovoří s Čínou. Číňané jim to nežerou,“ promlouvá k zákazníkům jiný produkt.

Mnoho nakupujících kromě útraty u prodejců zanechává i vlastní komentář. Podle některých jsou Američané „hrubí“ a „jednají nepřiměřeně“. Jiní jsou zase hrdí na současný přístup Číny ve srovnání s minulostí, kdy byla jejich země ponižovaná nerovnoměrnými smlouvami, které jí vnucoval Západ s Japonskem, a dodnes v mnoha lidech přežívá jako historická křivda.

„Čína už není tím, čím byla dříve,“ napsal jeden z uživatelů. „Jsme dost sebevědomí na to, abychom s USA mluvili agresivně.“ Poslední dny jsou tak na nakupovací platformě Tchao-pao hitem trička, mikiny, hrnky, plátěné tašky, zapalovače, obaly na telefony, kalhoty i piva. Jsou zařazeny do kategorie „vlastenecké výrobky“ a k odeslání jsou připraveny okamžitě. Konkrétně trička doporučující nevměšovat se do vnitřních záležitostí Číny jsou k dostání i v angličtině.

EU naposledy uložila represivní opatření proti Číně za porušování lidských práv po masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. Tehdy při krvavém zákroku proti demokratickému hnutí Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou umíraly stovky lidí. Jejich přesný počet není znám dodnes.

Nevládní organizace Amnesty International (AI) v pátek Čínu vyzvala, aby propustila všechny ujgurské děti, které bez souhlasu rodin drží v sirotčincích, napsal web BBC. Podle případu, který AI popsala, ujgurský pár v roce 2017 ze Sin-ťiangu uprchl do Itálie a v péči prarodičů zanechal čtyři děti. Čínské úřady ale prarodiče ohledně útěku dvojice vyslýchali a jednoho z nich poté poslali do „převýchovného“ tábora.

„Naši další příbuzní se neodvážili starat se o moje děti po tom, co se stalo mým rodičům. Báli se, že budou také posláni do táborů,“ řekl Mihriban Kader AI. V listopadu 2019 pár získal povolení od italské vlády k přivezení svých dětí. Ty ale čínská policie podle AI po cestě zadržela, následně je úřady poslaly do sirotčince.

Za čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se podle agentury AP ujgurské území změnilo. Oblast Sin-ťiang je nyní pokryta všudypřítomným sledováním, od ozbrojených checkpointů v ulicích po systémy bezpečnostních kamer vybavené programem na rozpoznávání obličejů. Ujgurové nyní musí žít ve strachu z vládnoucí komunistické strany i ve svých domovech.

Skupiny pro lidská práva odhadují, že tábory, jež jsou Čínou označovány za reedukační centra, prošel jeden až tři miliony příslušníků etnických menšin. Spojené státy či Nizozemsko označily takové nakládání s lidmi za genocidu. Čína veškerá obvinění odmítá a hovoří o nutných opatřeních na potlačení terorismu a o výchově řádných a ekonomicky soběstačných obyvatel.

Tábory podle důkazů mezinárodního sdružení investigativních novinářů (ICIJ) mají strážní věže a jsou vybaveny kamerovými systémy, které mají zamezit útěkům. Ujguři a další menšiny jsou v zařízeních hodnoceni mimo jiné na základě toho, jak ovládají mandarínštinu, dominantní verzi čínštiny, nebo zda dodržují přísná pravidla týkající se všedního života.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené