Hlavní obsah

Některé diváky můj snímek i rozplakal. Každý se v tom příběhu může najít, doufá vítězka studentského Oscara

Výzva s režisérkou Dariou Kashcheevou o mimořádném úspěchu filmu Dcera i náročné práci animátorky. (Video: Martina Spěváčková, Seznam.cz)

Snímek Dcera vznikal jako moje osobní terapie, vysvětluje studentka pražské FAMU a režisérka Daria Kashcheeva. Její animovaný film uspěl mezi 1 600 konkurenty a získal prestižního studentského Oscara.

Článek

Když studentce pražské FAMU před dvěma týdny volali z americké filmové akademie, že získala prestižního Oscara, učila se zrovna na státnice.

„S manželem jsme nemohli pochopit, jak se to mohlo stát, bylo to hrozné překvapení,“ popisuje Daria Kashcheeva první pocity. „Druhý den jsem dělala zkoušky a nemohla jsem vůbec spát. Spala jsem dvě hodiny, ale vlastně mi to pomohlo, protože jsem se do rána učila,“ vzpomíná animátorka, která na FAMU právě úspěšně ukončila bakalářské studium.

Patnáctiminutový loutkový snímek o vztahu otce s dcerou, dávné křivdě a vzájemném nepochopení vznikal rok a půl. Jen výroba kulis a loutek trvala čtyři měsíce a Kashcheeva do filmu zapracovala vlastní vzpomínky na dětství.

„To, co se stane v dětství, hodně ovlivní celý náš život. Přemýšlela jsem, co se stalo mně, a našla okamžiky, kdy mi rodiče třeba nevěnovali tolik pozornosti, kolik jsem zrovna potřebovala. Každý člověk má nějakou křivdu z dětství, která ovlivnila jeho vztah s rodiči. Doufám, že je to univerzální téma a že každý divák v tom příběhu najde něco svého,“ říká.

Snímek s rozpočtem 750 tisíc korun posbíral i několik dalších ocenění. Zvítězil na francouzském festivalu v Annecy a dostal také cenu za nejlepší film na festivalu Fantoche ve Švýcarsku.

„Na Fantoche mi jeden starší pán po promítání řekl, že plakal kvůli svému tátovi. Dojímá mě, když mi lidé řeknou, že to tak cítí, že ten film může pro někoho být takovou terapií,“ líčí mladá animátorka.

Film Dcera je unikátní i způsobem, jakým byl natočen. Loutkovou animaci režisérka spojila s dokumentaristicky roztřesenou ruční kamerou, která filmu dává dynamiku.

„Ruční kamera pomáhá divákovi ponořit se do toho příběhu. Dává mu pocit, že je uvnitř děje. Chtěla jsem vytvořit dojem dokumentárnosti, aby měl divák pocit, že se to děje právě teď,“ říká Kashcheeva (na ukázku z filmu Dcera se můžete podívat v rozhovoru v úvodním videu).

Ve Výzvě také prozradila, jaký bude její magisterský film, na kterém začíná pracovat. „Využiji i herce. Bude to příběh dospělé ženy, hledání vlastní identity, sexuality a její boj se společenským tlakem na to, jaká by žena měla být, jak by se měla chovat.“

Studentského Oscara za film Dcera oficiálně převezme 17. října na slavnostním vyhlášení v Los Angeles. Tato cena se tak po 30 letech vrací na pražskou FAMU. V roce 1989 ji získal Jan Svěrák se snímkem Ropáci, před dvěma lety pak Marie Dvořáková s filmem Kdo je kdo v mykologii.

Proč Kashcheeva při výrobě snímku Dcera nevyužila digitální animaci? Proč nechce pracovat jako animátorka pro velká filmová studia, jako jsou Disney nebo Pixar? A jak těžké je v Česku sehnat peníze na animovaný film?

Podívejte se na celý rozhovor v úvodním videu.

Doporučujeme