Hlavní obsah

Účet za odložené operace. Řada pacientů zemřela dřív, než se dočkala péče

Foto: Profimedia.cz

Odložitelné výkony musely nemocnice přesouvat od konce loňského prosince. Manko se bude dohánět těžko.

Reklama

11. 4. 6:00

Nemocnice už nemusí zcela odkládat plánovanou péči a začínají sčítat nepřímé dopady covidu-19. Návrat k běžnému režimu a odkládaným výkonům ale na řadě míst stále možný není.

Článek

„Odložené zákroky se dotýkaly všech oblastí mimo neodkladné péče. Asi nejzásadnější dopad útlumu elektivy ale pociťujeme v kardiologii. Manko se nedožene nikdy, na to byl útlum příliš dlouhý. Někteří pacienti se elektivní péče bohužel nedožili,“ popsala pro Seznam Zprávy mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Marie Heřmánková.

Podíl odložených zákroků kvůli koronaviru tam podle ní dosahoval až 50 procent, jen v této nemocnici se tak jedná o stovky případů.

Zákaz provádění odložitelných výkonů platil v českých nemocnicích od 30. prosince. Veškeré možné kapacity se upínaly na péči o vzrůstající počet covidových pacientů. Mírná změna přichází až nyní. V jednom ze svých posledních opatření ji podepsal exministr Jan Blatný (za ANO).

Zatímco prosincové opatření obsahovalo formulaci o okamžitém „zastavení příjmu nových pacientů za účelem poskytování plánované péče“, nově už má jít jen o omezení takového příjmu s ohledem na udržování lůžek pro covidové pacienty a epidemickou situaci.

Tiché následky krize

Oslovené nemocnice se shodují v tom, že bylo třeba odložitelné – takzvaně elektivní – operace utlumit o desítky procent. Nařízení přitom platilo už dříve v březnu a v říjnu loňského roku.

„Ani v tuto chvíli zatím nejsme v situaci, kdy bychom mohli uvažovat byť o částečném obnovení plánovaného operačního programu. Počet odložených plánovaných operací už zcela určitě překročil hranici 2000 výkonů. Největší podíl z nich připadá na obory, jako jsou ortopedie, urologie, otorinolaryngologie (ORL), jejichž lůžková oddělení se opakovaně transformovala na covidové stanice, ale i neurochirurgie, stomatochirurgie nebo gynekologie,“ přiblížil Egon Havrlant, mluvčí Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.

Na návrat k elektivní operativě se ještě nechystají ani ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, na intenzivních lůžkách stále zůstává mnoho pacientů, ať už covid pozitivních nebo takzvaně postcovidových. „Každý pacient a jeho výkon je zvažován individuálně. U nás je možné odložit výkony typu operace nosní přepážky, rekonstrukční operace ucha, operace chronických zánětů dutin – bez akutního zhoršení, výkony spánkové medicíny, částečně lze odložit i operace mandlí, nikoliv ale v případě komplikací angín,“ popsala Pavla Urbánková, primářka Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU.

Jen na ortopedickou operaci teď čekají nemocnice stovky pacientů. „Dohnat vzniklý dluh může podle lékařů trvat zhruba dva roky a bude to velmi náročné,“ dodala mluvčí Dana Lipovská.

Útlum prevence nádorů

Část zdravotníků však upozorňuje zejména na zanedbanou prevenci onkologických a kardiovaskulárních chorob. Mnoho potíží se přitom během roku zhoršilo a naplno se odhalí, až pandemie zcela odezní.

„V první vlně na jaře byla screeningová vyšetření pozastavena vládou, proto došlo k jejich poklesu. Nutné je však podotknout, že Češi nabízená a pojišťovnami placená screeningová vyšetření nevyužívají, jak by měli, a část populace prevenci podceňovala již před vznikem pandemie. Pravda je, že nyní pozorujeme agresivnější nádory prsu, a to hlavně ve skupině starších žen, nicméně na jakékoli definitivní vyjádření k tomuto tématu je ještě brzy,“ upozornila Simona Krautová z Fakultní nemocnice Bulovka.

Například v plzeňské fakultní nemocnici si nižšího zájmu o prevenci všímali jen několik týdnů. „V současnosti se počty preventivních vyšetření blíží ke standardním číslům,“ uvedla mluvčí Gabriela Levorová.

Opomenuté infarkty

Kromě útlumu spojeného s nutnou péčí o covidové pacienty však zdravotníci upozorňují na to, že část lidí do nemocnice nepřišla pouze proto, že měli obavy z nákazy. Někteří přitom předběžnou opatrnost zvolili i v případě, kdy jednoznačně patřili do rychlé zdravotní péče.

„Vidíme nemocné, kteří přichází s následky prodělaného infarktu myokardu, který nebyl řádně a včas ošetřen. Nemocní, kteří měli strach, že by se mohli nakazit v nemocnicích covidem, pravděpodobně péči vůbec nevyhledali. Nejenže nebyli řádně ošetřeni v akutním stavu, ale také nedostali následnou léčbu, o které dobře víme, že je schopna výrazně zlepšit prognózu pacientů,“ upozornil už v březnu během konference profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti (ČKS) a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN.

Na zhoršení kondice Čechů se podle něj i do budoucna pandemie podepíše. A to nejen kvůli oddalované prevenci chorob, ale i kvůli nárůstu případů nadváhy a obezity. Problém se přitom týká i dětí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené