Hlavní obsah

Intimní zpovědi: „Nemám sny, jeden si žiju,” říká doma i ve světě oceňovaná oděvní designérka Liběna Rochová

Intimní zpovědi Liběny Rochové. (Video: Seznam.cz)

9. 4. 2019 20:30

Je hrdá na to, z jakého prostředí pochází. Byla vychovávána ve vážnosti k předkům, respektu a kultivovanosti. V tom, že chce žít slušný a poctivý život. ji nicméně utvrdila jedna velmi výjimečná zkušenost, která dala jejímu životu jiný rozměr. Jako dítě měla v jeden moment vykročeno na druhý břeh, ale vrátila se, a dar života bere jako závazek. Dnes říká, že neměla žádné profesní mety, byla ale svou prací posedlá. Získala nejvyšší designérská ocenění a její přehlídky viděla Paříž i New York. Dostala i nabídku na vlastní obchod na slavné newyorské 5. Avenue.

Článek

V 7 letech prodělala těžký zánět mozkových blan. Zatímco upadla do kómatu, lékaři jí nedávali valné naděje. Pokud by se bývala probrala k životu, měla si jím dál nést nejrůznější postižení fyzická i mentální. Nic z toho se ovšem nenaplnilo. Naopak. Liběna žije plodný život plný tvůrčí síly. Jen dodnes nosí v hlavě obraz, kterak na sebe, ležíc v postýlce, shlíží z rohu nemocničního pokoje. To je moment, který jí vždy připomíná, kým je, jaký dar dostala a proč je třeba ho splácet.

„Dávám do každého kousku oděvu kus sebe,” říká doma i ve světě oceňovaná módní designérka Liběna Rochová

Moje místa: Liběna Rochová. (Video: Seznam.cz)

Člověkem, jakým je, by ale nebyla bez vlivu rodičů. „My jsme žili v obrovské důvěře a respektu, ve vážnosti k předkům… Zkrátka v takovém krásném kultivovaném prostředí.“ Maminka byla herečkou, ale v 50. letech odmítla dál účinkovat v budovatelských hrách a zůstala doma se dvěma dětmi – Liběnou a jejím bratrem. Tatínkův osud byl dramatický. Jako vědec – energetik, vstoupil nadšeně do komunistické strany, aby z ní po prohlédnutí reality a v době procesů zase vystoupil. Tím přivolal na sebe a svou rodinu pohromu. Komunistický režim perzekvoval jeho i blízké. Běžně byli sledováni. Tatínka zbavili profesury na vysoké škole a Liběnu, jeho dceru, ke studiu pro jistotu nepustili vůbec. „Ač ta doba byla hnusná a komunisty nenávidím, doma jsem cítila velikou podporu a soudržnost. To bylo krásné.“

Tatínek o mnoho let později emigroval do Rakouska, bylo mu 66 let. Do Čech se vrátil jednou jedinkrát a bohužel naposled. Jako satisfakci za vyhazov z vysoké školy dostal možnost habilitace. Tehdy jeho obor přešel z techniky na vojenskou akademii, kde při své řeči používal rukou psané tabulky. Na neomalenou, hloupou poznámku z úst dvou oponentů právě na adresu rukou psaných výpočtů ještě stačil zareagovat, pak na místě zemřel. „Řekla jsem si, že za nimi hned půjdu a obviním je, že mají na svědomí člověka, ale nakonec jsem nechtěla být nenávistná. Zášť v sobě živit nechci. Zbyl mi jen smutek.“

Když později, po smrti tatínka, sama Liběna získala profesorský titul, věnovala ho pomyslně právě tatínkovi.

Jednou věcí si je od tohoto momentu jista – nebere v potaz lidi, kteří nemají páteř, jsou nezodpovědní k životu a necítí hodnoty.

Po tátovi zdědila Liběna prý svou pověstnou zabejčenost. Touhu jít si za svým cílem stůj co stůj. Těžko by jinak zvládla bitvu o své místo mezi profesionály. Poté, co ji z kádrových důvodů, jak jinak, i když přímé důkazy nemá, nepřijali ke studiu vysněného oboru oděvní výtvarník na UMPRUM, musela jít svou vlastní cestou. Napodruhé udělala zkoušky do Asociace profesních oděvních výtvarníků a od té chvíle mohla vystavovat a oficiálně svou tvorbu předvádět. Na nepřízeň osudu si ale nestěžuje. „Asi jsem si to musela prožít, tu svoji životní cestu se všema eskapádami, včetně prvního manželství. To všechno člověka formuje, nemůže mít život jako procházku růžovým sadem, protože pak nezažije, co by měl.“

O svém prvním manželství se před národem příliš rozpovídat nechce. Má své důvody. Co ale netají, je, že za jeho rozpadem stál alkohol. „Můj první manžel nerespektoval moje přání, že se musí léčit a nakonec se upil, ale to už naštěstí ne v době našeho vztahu.” Kde by ale jistojistě pomohla, jsou případy žen, které se staly oběťmi ve vztahu alkoholem narušeném.

Dnes říká Liběna Rochová, že neměla žádné profesní mety, byla ale, a stále je, svou prací posedlá. Získala nejvyšší designérská ocenění, její přehlídky viděla Paříž i New York. Měla úspěch v Německu na světovém veletrhu módy a psalo se o ní na stránkách The New York Times. Dostala nabídku na vlastní obchod na slavné newyorské 5. Avenue. Finanční skupina podporující Donnu Karan nakonec ale zacílila investice do jiného segmentu. Nelituje. Bere život takový, jaký je.

Nemá sny. Jeden svůj si ale žije. „Jsem šťastný člověk, harmonický, i se všemi problémy, co život nastoluje.“

Celý pořad si pusťte v úvodu článku. Intimní zpověď má televizní premiéru vždy po Mých místech – v úterý ve 20:30 v Televizi Seznam.

Jak naladit Televizi Seznam u vás doma? Praktický návod ZDE.

Sledujte Televizi Seznam i na Facebooku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené