Hlavní obsah

Nezákonná opatření podepsali ministři. Za škody odpovědní nejsou, říká právník

Foto: vláda.cz

Politickou odpovědnost za nezákonná opatření má vláda v čele s Andrejem Babišem (ANO), tvrdí právníci. (Ilustrační snímek)

Reklama

31. 5. 10:08

Od začátku vláda podceňuje právní rámec boje s pandemií covidu-19, politická odpovědnost jde za ní, tvrdí oslovení experti. Naopak žádost o náhradu škod by měla být adresována na Ministerstvo zdravotnictví.

Článek

Sedm týdnů, od 12. dubna, kdy skončil v zemi nouzový stav, nastavuje nutná pandemická opatření Ministerstvo zdravotnictví pomocí mimořádných opatření.

V pátek ovšem ministr Adam Vojtěch (ANO) na tiskové konferenci připustil, že je nutné rozvolňování uspíšit, protože některé zákazy – například přítomnosti veřejnosti ve vnitřních prostorách restaurací nebo uzavření vnitřních koupališť či solárií – nemají oporu v zákoně. Tento týden o tom v písemném rozhodnutí informoval Nejvyšší správní soud.

Podle oslovených právních expertů jde politická odpovědnost v důsledku za kabinetem Andreje Babiše. Právě vláda totiž dává předchozí souhlas s mimořádnými opatřeními, která Ministerstvo zdravotnictví vydává.

„Vláda ten právní rámec boje s pandemií podceňuje,“ říká Lukáš Kraus, právník z projektu Rekonstrukce státu. „Přijde mi alibistické se odkazovat na rozsudek Nejvyššího správního soudu, protože ministerstvo o tom ví dostatečně dlouho. Byl čas se na to připravit. Třeba přípravou nějaké rychlé úzké novely,“ dodává Kraus s poukazem na to, že ve Sněmovně se aktuálně velmi často schvaluji zákony ve zrychleném režimu.

Vydávali opatření, i když tušili problém

Místo toho, aby se Ministerstvo zdravotnictví pokusilo pandemický zákon opravit v Poslanecké sněmovně, rozhodlo se pro riskantní cestu, kdy „omezovalo tak, že zakazovalo“.

Právě touto právní formulací chtělo obejít pravomoce výslovně uvedené v pandemickém zákoně, tedy že lze pouze omezovat, ovšem nelze zakazovat. Na to, že to tak nelze, kromě Nejvyššího správního soudu upozorňoval v interním dokumentu i úředník Ministerstva zdravotnictví.

„Pokud interně existovala například odborná stanoviska, že opatření jsou protizákonná, a osoby, které rozhodovaly, s nimi byly seznámeny, dostáváme se do trestní roviny, tedy zneužití pravomoci. Eventuálně nedbalostní varianty, maření úkolu úřední osoby,“ myslí si Petr Leyer, ředitel protikorupční organizace Transparency International.

O politické rovině odpovědnosti mluví i bývalý ústavní soudce Stanislav Balík, ovšem s upozorněním, že pod mimořádnými opatřeními podepsaní bývalí ministři zdravotnictví – Jan Blatný a Petr Arenberger – nenesou hmotnou odpovědnost.

„Ministr není ve vztahu jako zaměstnanec, který způsobí škodu. To tady takto nefunguje,“ říká Stanislav Balík.

U koho vymáhat náhradu škody

Podle odborníků je za škody způsobené nezákonnými opařeními odpovědné Ministerstvo zdravotnictví. Právě na něj by se měli žadatelé obracet.

„Pokud by se uplatňoval nárok na náhradu škody, tak je to opatření Ministerstva zdravotnictví, čili asi by se měli poškození obrátit primárně na Ministerstvo zdravotnictví,“ uvádí Stanislav Balík.

Advokát Michal Staněk, který už má konkrétní zkušenosti s vymáháním odškodnění od státu, upozorňuje, že reálně existují tři různé cesty, jakým způsobem škodu vymáhat.

V případě Nejvyšším správním soudem zrušených mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví doporučuje postupovat podle zákona o odpovědnosti státu za nezákonný úřední postup nebo nesprávné úřední rozhodnutí. Podle tohoto právního předpisu je nutné se obrátit na Ministerstvo zdravotnictví. Podobně by postupoval i Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu.

Při žádosti o odškodnění za mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, která nejsou zrušená soudem, je ovšem třeba žádat podle pandemického zákona Ministerstvo financí.

Třetí možností jsou odškodnění podle krizového zákona a tam odpovědnost míří přímo za vládou.

„Tím, jak ten stát se do toho zamotal, tak si na sebe ušil strašně moc bičů a je na advokátech těch poškozených, aby jim co nejlépe poradili, která ta cesta bude nejefektivnější, v kontextu toho jestli ta opatření byla zrušená, vydaná podle pandemického zákona nebo v rámci krizového stavu vlády,“ vysvětluje advokát Michal Staněk a dodává, že u soudem nezrušených opatření je třeba nejdříve formálně poslat žádost o náhradu škody, než se mohou žadatelé začít soudit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované