Hlavní obsah

Věděli, že zastavují život v Česku nezákonnou kličkou. Tady je důkaz

Foto: Seznam Zprávy

Řada obchodů a služeb byla fakticky zavřená na základě nezákonné kličky – ministerstvo zdravotnictví omezovalo provoz tak, že zakazovalo přítomnost veřejnosti (ilustrační snímek).

Reklama

28. 5. 6:00

Redakce Seznam Zpráv má k dispozici interní dokument, který odhaluje, že na ministerstvu zdravotnictví od počátku věděli, že překračují zákon, když v mimořádných opatřeních vydávali plošné zákazy.

Článek

Klíčoví lidé z ministerstva zdravotnictví mají už od konce února k dispozici varování od svého vysoce postaveného úředníka, že podle pandemického zákona nemohou plošně nařizovat uzavření restaurací a dalších služeb a že pokud to udělají, tak se vystavují hrozbě, že opatření zruší soud a po ministerstvu budou požadované náhrady škod.

„Narazil jsem na, alespoň podle mého názoru, velký problém,“ upozorňuje úředník v e-mailu z 24. února. Adresovaný je nyní už bývalé hlavní hygieničce Jarmile Rážové a v kopii je mimo jiné náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu a právo Radek Policar.

Redakce jméno úředníka zná, ale nezveřejňuje ho, protože není pro podstatu zprávy důležité. V e-mailu varuje, že jakmile skončil nouzový stav a začal platit pandemický zákon, je možné vybrané služby pouze omezovat, ale ne zcela zakazovat.

Foto: Seznam Zprávy

Vážení, narazil jsem na velký problém, informuje v první větě své nadřízené úředník na ministerstvu zdravotnictví. Nejsou uvedena jména všech příjemců dopisu.

Ministerstvo zdravotnictví se přesto rozhodlo plošné zákazy opřít právě o pandemický zákon. A skutečně s tím opakovaně narazilo u Nejvyššího správního soudu, naposledy minulý týden v pátek, kdy soudní senát ve zdůvodnění označil způsob zákazu stravovacích služeb za „obcházení zákona“.

Jde například o obchody nebo výrobu, holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry nebo solária. Ale i umělá koupaliště nebo sauny, které jsou stále uzavřené. Stravovací služby pak dle soudu nelze podle pandemického zákona ani omezovat, protože je zákon vůbec nezmiňuje.

„Domnívám se tedy, že nemůžeme postupovat například tak, že omezíme provoz tak, že ho zakážeme, či tak, že omezíme provoz způsobem, který se bude fakticky rovnat zákazu,“ stojí v e-mailovém varování.

Ministerstvo na varování nedalo

Začátkem dubna, kdy se blížil konec nouzového stavu, vydalo ministerstvo zdravotnictví první ze série mimořádných opatření. Formulovalo ho ale způsobem, na který bylo předem upozorněno, že je za hranou zákona:

„S účinností ode dne 12. dubna 2021 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření se: 1. omezuje činnost obchodní nebo výrobní provozovny nebo provozu obchodního centra tak, že se zakazuje přítomnost veřejnosti,“ stojí hned v úvodu opatření.

Ještě ten stejný měsíc se Nejvyšší správní soud ve svém verdiktu (odstavec 59), kterým ruší některá mimořádná opatření, ohrazuje proti tomu, aby takto ministerstvo obcházelo znění zákona. „Není přípustné, aby odpůrce (tedy ministerstvo zdravotnictví) absenci zmocnění pro vydání omezení či zákazu určité činnosti obcházel stanovením takových podmínek, které v důsledku způsobí nemožnost danou činnost vykonávat,“ stojí v rozsudku.

A aktuálně minulý týden svůj názor Nejvyšší správní soud opět potvrdil a dodal: „Odpůrce si již napříště musí být vědom toho, že vydává opatření zjevně nezákonná, jež zřejmě působí jeho adresátům škodu a újmu na základních právech,“ zmiňuje už otevřeně soudní senát ve vypracovaném písemném rozsudku.

Ministerstvo: přijmeme opatření v souladu se zákonem

Redakce Seznam Zpráv se snažila získat reakci ministerstva zdravotnictví, proč nadále pokračuje ve vydávání mimořádných opatření obsahujících pasáže, u kterých si je vědomo, jak ze soudních rozsudků, tak i z interních upozornění, že představují obcházení zákona.

Mluvčí Jana Schillerová pouze reagovala, že se ministerstvo zdravotnictví momentálně s rozsudkem Nejvyššího správního soudu seznamuje a „přijme opatření v souladu se zákonem“.

Náměstek Radek Policar se omluvil, že je na zahraniční pracovní cestě, a vyžádal si otázky poslat písemně, ovšem do uzávěrky článku na ně nereagoval.

Mimořádná opatření vydávali bývalí ministři zdravotnictví – nejdříve Jan Blatný, následně na něj navázal Petr Arenberger.

„Já jen mohu říct, že zákon byl koncipovaný s tím, že omezovat bude méně než krizový. Jak pak byla koncipována jednotlivá opatření, je věc druhá. Nebylo záměrem postupovat nelegálně,“ reagoval Jan Blatný na dotaz Seznam Zpráv a dodal, že neměl informaci, že by byl postup nelegální. Zároveň ovšem dodal, že mimořádná opatření musí schvalovat, a tedy i potvrzovat vláda. Petr Arenberger na dotaz Seznam Zpráv nereagoval.

Během svého středečního jmenování na post ministra zdravotnictví se problému dotkl i Adam Vojtěch (ANO). Z jeho vyjádření ovšem vyplývá, že s hloubkou problému zatím není zcela obeznámený.

„Určitě není dobrou vizitkou ministerstva zdravotnictví, pokud soudy, potažmo Nejvyšší správní soud opakovaně ruší mimořádná opatření z důvodů nedostatečného zdůvodnění,“ uvedl ministr s poukazem na to, že to bude chtít řešit právě s náměstkem pro legislativu Radkem Policarem.

Změna by mohla nastat už v pátek ráno. Vláda by se totiž měla mimo jiné zabývat tím, že restaurace a hospody musí mít nadále zavřené vnitřní prostory. Premiér Andrej Babiš už dříve avizoval, že by se mohly otevřít od 14. června. S ohledem na rozsudky by ale vláda mohla vše uspíšit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované