Nezastupuji jen Babiše, ale celou zemi, říká nová vlivná Češka v EU

Až se bude příště sestavovat žebříček nejvlivnějších Češek, neobejde se bez Edity Hrdé.

Její jméno možná nezní povědomě, avšak málokterý český diplomat zanechal v posledních letech takovou stopu ve vysokých patrech světového dění jako ona.

Až teď ale sedmapadesátiletou diplomatku čeká zřejmě životní úkol – zastupovat v těžkých časech Česko v Bruselu a připravit reparát českého předsednictví Evropské unii v roce 2022. A také najít své místo v citlivém terénu česko-unijních vztahů, které ovlivňuje i napětí mezi premiérem Andrejem Babišem a evropskými institucemi kvůli otázce střetu zájmů.

Edita Hrdá Seznam Zprávám poskytla svůj první rozhovor v nové roli.

Jmenování Edity Hrdé do funkce velvyslankyně při EU loni na podzim předcházely politické turbulence. Velvyslanec Jakub Dürr skončil na postu předčasně kvůli neshodám právě s premiérem Babišem.

Sama Edita Hrdá se však označení „Babišův člověk“ brání. I když premiér jindy nemá ve zvyku vkládat se do jmenování nových velvyslanců, výměnu na tomto vlivném postu si však na ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi vymínil.

„Za dobu svého působení v české diplomacii jsem byla vlastně velvyslankyní tří prezidentů a šesti vlád. Nicméně se po celou tuto dobu řídím slovy Václava Havla, která mi řekl, když mi předával mé první pověřovací listiny: Nejste velvyslankyní mou, ani této vlády. Jste velvyslankyní této země a podle toho jednejte,“ říká Edita Hrdá.

To se psal rok 1999 a diplomatka vyjížděla na svou první velvyslaneckou misi do Argentiny.

V minulosti byla pak blízkou spolupracovnicí jiného - dnes opozičního - politika. V časech vlády Mirka Topolánka byla ředitelkou kabinetu ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09).

Zastupování Česka při EU je ale přece jen specifická disciplína. Diplomat členské země není v Bruselu v cizí zemi, ale v podstatě na „domácím“ hřišti. Nicméně musí za zájmy své země bojovat s partnery z evropské sedmadvacítky.

Velvyslankyně Hrdá tak zejména předjednává klíčová politická rozhodnutí, která si hlavy států a vlád - za Česko tedy momentálně premiér Babiš - stvrzují na unijních summitech. A tím samozřejmě výrazně ovlivňují životy ve všech členských zemích.

„Je to práce, při které potřebujete mít dennodenně expertní podporu většiny resortů vlády,“ dodává Edita Hrdá.

Ta sama v Bruselu řídí malé „ministerstvo“. Tamní ambasáda je totiž s asi stovkou zaměstnanců největším českým úřadem v zahraničí. A v jednom její jmenování „babišovský“ rukopis rozhodně má – český premiér do unijních vod vysílá zpravidla ženy. Ať už jde o eurokomisařku Věru Jourovou, státní tajemnici pro EU Milenu Hrdinkovou, či o to, že ženám svěřil první místa na kandidátkách ANO do Evropského parlamentu.

Premiérovi se zjevně spolupráce s ženami osvědčila v byznyse, tak si ji přinesl i do politiky. V případě EU to má i pragmatickou logiku – bruselské prostředí je příznivě nakloněné narovnávání kariérních příležitostí pro muže a ženy. Ženy jsou tam zkrátka profesně v kurzu.

Do funkce nastoupila Edita Hrdá loni v září, tedy v době, kdy začínalo být jasné, že jarní koronavirová krize nebude rychle uzavřenou kapitolou roku 2020. Klíčové téma tak v posledních měsících bylo jasné - jak pro sedmadvacítku sehnat vakcíny proti covidu-19.

Prvotní optimismus po Novém roce vystřídala frustrace, když výrobci vakcíny Pfizer a AstraZeneca ohlásili zpomalení a omezení dodávek. Vyjednávání s nimi měla na starost Evropská komise. A podle řady vlivných evropských médií, jak je citovala britská BBC, hrozí kvůli problémům s dodávkami vakcín krize důvěry v EU a její instituce napříč starým kontinentem.

V Německu se například objevují hlasy, že za zpomalením dodávek je nízká cena, kterou Komise na výrobcích vyjednala po tlaku právě z tzv. nových členských zemí, včetně Česka.

Podle Edity Hrdé byl společný postup pro členské státy EU výhodný. „Zaručil, že i menší státy dostanou vakcíny velmi záhy po jejich uvedení na trh a za příznivou cenu. Ekonomicky silné země, jako například Německo, byly s velkou pravděpodobností schopny vyjednat si očkovací látky samy, ale převážil jednotný přístup a pocit sounáležitosti,“ vysvětluje diplomatka.

V Bruselu zná každý kout, pět let tam strávila na vysoké funkci v unijní diplomacii, tedy v Evropské službě pro vnější akci. Byla její ředitelkou pro americké kontinenty. Předtím dosáhla v české diplomacii na jeden z nejprestižnějších postů – v letech 2011–2015 byla českou velvyslankyní při OSN. Podle dobových článků místo „vyfoukla“ bývalému ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi, který o něj usiloval.

Během svého působení v New Yorku například z rozhodnutí české vlády hlasovala v roce 2012 proti povýšení statusu Palestinské autonomie v OSN. Tehdy se Česko s odvoláním na nepřípustnost jednostranných kroků, které by hatily mírový proces na Blízkém východě, v jednoznačném postoji připojilo k USA a Kanadě. Zatímco většina evropských zemí se hlasování zdržela a Palestina se stala pozorovatelským státem.

Svůj dosavadní profesní vrchol ale vidí Edita Hrdá jinde.

„Asi si pořád nejvíce vážím jednoho momentu z mých diplomatických začátků, a sice když mi po úspěšném dojednání Česko-německé deklarace tehdejší pan ministr Zieleniec dal důvěru, abych za Českou republiku vedla vyjednávání o vzniku Fondu budoucnosti, který se podílel na odškodnění českých obětí nacismu,“ říká Hrdá.

Klíčovou postavou těchto jednání s Německem v 90. letech byl Rudolf Jindrák, muž, který dnes patří k velmi vlivným postavám na současné politické mapě Česka – řídí diplomacii na Pražském hradě a zároveň je zahraničněpolitickým poradcem premiéra.

Každopádně všechna tato absolutoria z vyjednávání se budou Editě Hrdé hodit při přípravách českého předsednictví EU. Právě neshody kvůli nízkému rozpočtu na český reparát v čele EU vedly k odvolání předchůdce Hrdé, Jakuba Dürra.

Vláda Andreje Babiše na akci, která bude probíhat v druhém pololetí roku 2022, vyčlenila zatím třetinový rozpočet oproti roku 2009, kdy Češi stáli v čele EU historicky poprvé. A o předsednictví se měl premiér vyjádřit, že jde jen o „žvanírnu s chlebíčkama“.

„Přede mnou se tak pan premiér nikdy nevyjádřil a spolupráci s ním považuji za nanejvýš korektní a profesionální,“ říká Hrdá.

Nicméně právě na českou ambasádu v Bruselu utažený rozpočet dopadá nejsilněji. Ministerstvo zahraničí například požadovalo téměř o stovku lidí více na přípravy předsednictví. Šéf diplomacie Tomáš Petříček ostatně s kolegy ministry z ČSSD na vládě v roce 2019 pro skromný rozpočet nehlasovali s tím, že jde téměř o poloviční sumu oproti předsednickým rozpočtům podobně velkých členských zemí EU z poslední doby.

Hrdá stávající parametry příprav předsednictví hájí. Debata, že základní problém českého předsednictví jsou peníze, je jí prý „cizí“.

„Byla předsednictví, která disponovala o mnoho více penězi a nedopadla úplně dobře. Byla předsednictví, která měla ohromné ambice, a korona krize tyto ambice prostě nepřipustila. Samozřejmě, bude třeba na základě okolností zvážit, kolik je rozumné, ale za současné situace hlavně možné, investovat,“ odpovídá velvyslankyně na dotaz, zda bude u premiéra či příští vlády lobbovat za zvýšení rozpočtu.

Premiér „zařízl“ také plán jejího předchůdce pořídit v Bruselu zbrusu nové diplomatické sídlo, kam by se sestěhovaly české úřady a které by pojmulo předsednické posily. Nakonec se pořídily dočasné kanceláře.

Jako země proexportně orientovaná bude Česko podle diplomatky Hrdé prosazovat během předsednictví prohlubování jednotného vnitřního trhu EU, rozvoj digitální agendy či posilování kybernetické bezpečnosti. Silné české téma v Evropě je pak politika sousedství a rozšíření sedmadvacítky či naplňování dlouhodobé nízkoemisní strategie.

„Myslím si ale, že žijeme v době, kdy ještě nejsou vysloveny všechny otázky, na které se naše předsednictví bude muset snažit hledat odpověď,“ dodává Hrdá.

Podle ní si Evropa stále pamatuje krach prvního českého předsednictví kvůli pádu vlády Mirka Topolánka, který přišel v polovině českého mandátu.

„Nebyli jsme ani první ani poslední. Ale celkový dojem z našeho předsednictví to ovlivnilo. Já se teď snažím rozvzpomenout na všechny ty věci, kterých by bylo dobré se vyvarovat. Už jen proto, že všichni máme tendenci si zpětně fandit,“ říká také velvyslankyně.

Česko je ale v Bruselu také známé aktuálními kontroverzemi českého premiéra. Závěry auditu Evropské komise potvrzují jeho střet zájmů. Podle unie Andrej Babiš zároveň ze své funkce rozhoduje o dotacích, a přitom nadále ovládá koncern Agrofert.

Všechny dokumenty, ať už výtky ze strany EU, či obhajoba české vlády, jdou právě přes českou ambasádu v Bruselu. Edita Hrdá se tak ocitá uprostřed těchto sporů. Sama ale tvrdí, že tato záležitost se jí v rozhovorech v Bruselu vyhýbá.

„Tomuto problému jsem doposud nemusela věnovat ani minutu, nikdo se mne na něj neptal. Mí partneři a kolegové z ostatních členských států se zajímají o pozice České republiky v agendách, které řešíme ve Výboru stálých představitelů. Evropská komise má své procedury a procesy, kterými problematická témata řeší. A pokud tyto procesy probíhají, od určité úrovně se o nich nepolemizuje,“ uvedla Hrdá.