Hlavní obsah

Neznámá cholera a násilí na vzestupu. Následky zemětřesení jsou stále citelné

Foto: Julie Remy/Lékaři bez hranic

Lékaři na Haiti museli po zemětřesení vytvořit několik provizorních ošetřoven přímo na ulici.

Reklama

12. 1. 2020 11:21

Zemětřesení na Haiti si přesně před deseti lety vyžádalo přes dvě stě tisíc obětí a víc jak milion lidí připravilo o střechu nad hlavou.

Článek

Karibský ostrovní stát Haiti zasáhlo 12. ledna 2010 zemětřesení o síle 7 stupňů Richterovy škály. Epicentrum se nacházelo poblíž hlavního města Port-au-Prince. Následkem otřesů se ve městě a jeho okolí zřítily stovky vládních a administrativních budov, nemocnic, obchodů, škol a rodinných domů. Na místě v době neštěstí byl i ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber, tehdy s humanitární organizací Charita ČR. „Šedesát procent veškeré zdravotnické infrastruktury utrpělo škody a téměř deset procent zdravotnického personálu celé země zahynulo,” vzpomíná na tehdejší situaci.

Zasahující lékaři se po zemětřesení potýkali s nedostatkem léků, krve či kyslíku, ale i personálu, jelikož počty zraněných se vyšplhaly ke statisícům. Zbývající funkční zařízení, která zemětřesení nepoškodilo, tak museli podle ředitele udělat takzvanou triáž, tedy jakési roztřídění pacientů podle závažnosti zdravotního stavu. Těm pacientům, kteří již neměli šanci na přežití, se snažili alespoň ulevit, aby umírali bez bolestí.

Zemětřesení si nevybírá

„Lékaři bez hranic měli svým způsobem určitou výhodu, jelikož v zemi už tehdy působili devatenáctým rokem. To nám umožnilo ošetřit první pacienty už pět až deset minut po katastrofě. Tito pacienti měli především fraktury a poranění lebky,” řekl Gruber v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Zemětřesení ale poničilo i budovy nemocnic, lékaři si tak proto museli vybudovat provizorní ošetřovny přímo na ulici. „Stavěli jsme improvizované stany, potom vznikl operační sál v kontejneru, nakonec jsme tam přivezli nafukovací nemocnici,” vyjmenoval ředitel. „Celé to vedlo k jedné z největších logistických výzev a operací, kterou jsme kdy dělali.”

Značně poškozená byla i místní infrastruktura. Samotná doprava tedy podle Grubera byla náročná – ujet například šedesátikilometrovou trasu mezi hlavním městem Port-au-Prince a vesnicí Léogâne trvalo pět hodin. „Zemětřesení si nevybírá – stejně jako zasáhne domy, tak zasáhne i zdravotnická zařízení a infrastrukturu, konstatoval Pavel Gruber.

Největší strach ale zdravotníci měli z cholery, se kterou se Haiti nikdy dřív nepotýkalo. Tu však do oblasti zavlekly mírové sbory OSN, které organizace do země povolala z mise v Nepálu. OSN tuto skutečnost podle deníku The Guardian přiznala až v roce 2016. Vlivem nedostatku vody a špatného stavu odpadových systémů cholera zasáhla Haiti po deseti měsících od ničivého zemětřesení.

„Jelikož byla cholera do té doby na Haiti neznámé onemocnění, mělo to bohužel dvojí neblahý efekt – zaprvé zdravotnictví na to nebylo připravené a zadruhé lidé tu nemoc neznali. Z toho důvodu první epidemie zasáhla milion lidí a více než deset tisíc z nich na ni zemřelo,” vysvětlil bývalý předseda správní rady Českého fóra pro rozvojovou spolupráci.

Podle Pavla Grubera se po zemětřesení navýšil počet zasahujících Lékařů bez hranic z osmi set lidí na tři a půl tisíce. Dohromady na Haiti působili ve dvaceti šesti nemocnicích. Humanitární organizace na ostrovním státě působí dodnes. „Když se člověk podívá zpětně po deseti letech, vidí tam zlepšení v tom, že plno lidí má bydlení a plno nemocnic je opravených. Na druhou stranu ale vidíte spoustu významných budov v hlavním městě, které dodnes nejsou opravené, pořád jsou lidi, kteří žijí pod stanem. Je potřeba vzít v potaz, že tu nedošlo jen k velkému zemětřesení, po epidemii cholery na Haiti opakovaně přicházely hurikány,” připomněl ředitel Lékařů bez hranic.

Foto: Jeanty Junior Augustin/Lékaři bez hranic
Foto: Jeanty Junior Augustin/Lékaři bez hranic

Demonstrace a neklid

Situace na Haiti se podle Grubera na chvíli zlepšila a země na svém území vystavěla nemocnice odolné vůči zemětřesení. Pak se ale poměry začaly opět zhoršovat, a to především v letech 2018 a 2019. V ulicích přibývá násilí a demonstrací, dramaticky rostou ceny potravin, léků a pohonných hmot. „To všechno vede k tomu, že přístup ke zdravotnické péči a vůbec fungování nemocnic je strašně omezené. Řada z nich musí zavírat, nemají kyslík, krev, pohonné hmoty, nemají na výplaty. Plno lidí nemá peníze na to, aby si za ošetření zaplatila. Znám i případy lidí, kteří dokonce nemají ani na to, aby se dopravili do naší nemocnice, kde už je ta péče bezplatná,” uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Demonstranti podle Grubera staví v ulicích barikády, čímž blokují cesty projíždějícím sanitkám nebo lidem mířícím do nemocnic. „Z pohledu zdravotnictví zůstává otázkou, zda se země z toho nejhoršího vůbec vyhrabala a jak vůbec posoudit, co je to nejhorší,” polemizoval ředitel české pobočky Lékařů bez hranic.

Foto: Leonora Baumann/Lékaři bez hranic
Foto: Leonora Baumann/Lékaři bez hranic
Foto: Leonora Baumann/Lékaři bez hranic
Foto: Caroline Frechard/Lékaři bez hranic

37 tisíc přihlášek na 300 pozic

Jelikož v posledních letech eskaluje na Haiti politická a ekonomická krize, počet zdravotníků působících v zemi je podle Grubera potřeba opět navyšovat. Lékaři bez hranic kvůli tomu loni na podzim znovu otevřeli traumacentrum ve městě Tabarre, městské části Port-au-Prince, které předtím postupně uzavřeli na konci roku 2018. „Míra násilí, které je populace vystavená, se dá dobře ukázat na tom, že přes 60 procent pacientů v tomto znovu otevřeném traumacentru má střelná poranění,” uvedl. Zoufalost situace se podle ředitele dá ilustrovat i faktem, že když Lékaři traumacentrum loni znovu otvírali, potřebovali najmout zhruba 300 nových zaměstnanců. Na tento počet pozic se ale přihlásilo neuvěřitelných 37 tisíc lidí.

Lékaři bez hranic na Haiti během přírodní katastrofy přišli o dvanáct lékařů. Za prvních deset měsíců od zemětřesení ošetřili více než 350 tisíc lidí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené