Hlavní obsah

Nové záběry, z kterých mrazí. Vyšetřovatelé pracují s hypotézou, že za zřícení janovského mostu může prasklé lano

18. 8. 2018

Záběry hasičů, jak zajišťují oblast okolo mostu. (Video: AP)

Vyšetřovatelé se snaží zjistit, jestli za pádem mostu v Janově stojí konstruktérská chyba, nebo špatná údržba. Jedna z hypotéz, s níž pracují, je přetržené lano. Naopak vyloučili, že by za katastrofou stál úder blesku do konstrukce či nadměrné zatížení.

Článek

Pád mostu v Janově mohlo spustit prasknutí ocelového nosného lana. Za „hodnověrnou pracovní hypotézu” to v pátek před novináři označil architekt Antonio Brencich, který je členem komise vyšetřující neštěstí. Informoval o tom deník La Repubblica.

„Říká se, že zřícení (mostu) spustilo prasknutí nosného lana. Existují svědectví a videozáznam, které tomu nasvědčují,” řekl dále Brencich, který učí na janovské univerzitě.

Podle architekta ale ke zhroucení konstrukce nepřispělo nadměrné zatížení. „Déšť, blesky, nadměrné zatížení - to jsou všechno fantaskní hypotézy, které (komise) ani nebere v úvahu,” dodal.

Lana na pylonech janovského mostu jsou zakrytá betonem, který je měl chránit před korozí. Brencich ihned po neštěstí v televizi RaiNews 24 uvedl, že kvůli zakrytí lan betonem se jejich stav těžko monitoroval.

Šestičlennou komisi ustavilo ministerstvo dopravy ve čtvrtek. Vede souběžné vyšetřování příčin neštěstí. Pokud se zjistí, kdo je za chybu zodpovědný, chce prokuratura viníka obvinit z vícenásobného usmrcení z nedbalosti, zavinění katastrofy a z ohrožení bezpečnosti dopravy.

Místní deník Genova Quotidiano sdílel video natočené dva dny před pádem mostu. U pylonu, který se v úterý zhroutil, je na záznamu vidět podélná prasklina ve vozovce.

(Video: Daniel Andrisák, Youtube.com)

Kvůli podpěrám byly okolním domům vybourány části střech 

Italská média v týdnu upozornila na nedostatky projektu mostu v Janově. Ten, zdá se, původně nepočítal s okolními budovami. Při jeho výstavbě mezi lety 1963 a 1967 museli dělníci do okolních staveb zasáhnout.

Domům, z nichž řada byla postavena už ve dvacátých letech minulého století, tak byly vybourány části střech nebo stěn. „Pro každého, kdo alespoň jednou prošel ulicí Waltera Fillaka, nejsou výřezy v domech pro podpěry mostu překvapením,“ komentuje v reportáži italská La Repubblica.

Most vybudovaný podle návrhu kdysi oslavovaného architekta Riccarda Morandiho byl problematický už od samého počátku, tvrdí inženýr Antonio Brencich. První údržbu musela konstrukce podstoupit už po dvaceti letech od zprovoznění.

U stavby se od samého začátku projevovalo rychlé chátrání použitého materiálu - předpjatého železobetonu. Most byl „špatně koncipován, špatně navržen a patrně i špatně postaven“, řekl Brencich serveru Rai News24.

Podle deníku La Stampa probíhala údržba mostu nepřetržitě od samého počátku. Už v roce 1968, deset měsíců od dokončení stavby, byly vyčleněny peníze na „opravu vozovky a strukturální výztuž“.

Doporučujeme