Článek
Studie, jejíž výsledky zveřejnil jeden z prestižních lékařských časopisů The New England Journal of Medicine, se zaměřila na to, aby děti zapojené do výzkumu obdržely již používanou vakcínu proti malárii spolu s preventivními léky. To všechno v době, kdy je riziko nákazy nejvyšší, tedy v období dešťů, kdy se množí komáři.
Malárie
Jde o horečnaté onemocnění přenášené z člověka na člověka kousnutím infikované samičky komára rodu Anopheles. Tito komáři obvykle útočí od soumraku do úsvitu.
Poté, co se infekce dostane do lidského těla, cestuje do jater, kde se množí a proniká do červených krvinek. Uvnitř červených krvinek se parazité množí, dokud krvinky neprasknou, čímž se do krevního toku uvolní ještě více parazitů.
Výzkum se odehrál v afrických státech Burkina Faso a Mali a trval celkem tři roky. Zapojilo se do něj více než 6000 dětí ve věkovém rozmezí od pěti do sedmnácti měsíců a řada z nich obdržela několik dávek vakcíny společnosti GlaxoSmithKline i léky v rámci takzvané chemoprevence.
„Fungovalo to lépe, než jsme si mysleli,“ cituje web BBC profesora Briana Greenwooda z britské školy London School of Hygiene & Tropical Medicine, která za studií stojí. „Byl nižší počet hospitalizací a v obou zemích byl menší i počet úmrtí, což jsme opravdu nečekali.“
Účinnost dané kombinace látek dosáhla necelých 63 % v případě klinické malárie a téměř 71% ochranu nabídla proti hospitalizaci s těžkou malárií. Skoro 73% účinnost pak látky vykázaly v případě ochrany proti úmrtí způsobené malárií.
Sezónně se běžně využívají vakcíny proti chřipce, a to vždy před zimou a již po mnoho let. U malárie byl však tento přístup testován jen zřídka. Během studie se nevyskytly žádné vedlejší účinky a zapojené děti budou i nadále ve výzkumu pokračovat, přičemž další sadu výsledků by odborníci měli poskytnout příští rok.
Malárie si každoročně připisuje téměř půl milionu obětí. Jen za rok 2019 podle Světové zdravotnické organizace (WHO) usmrtila zhruba 409 000 lidí a téměř 229 milionů se jí nakazilo. Velkým problémem je zejména v subsaharské Africe, a to převážně v případě malých dětí. Vyskytuje se však v téměř všech tropických oblastech od Etiopie a Sierra Leone po Kambodžu a Myanmar, informuje web Lékařů bez hranic.
Nejefektivnější léčbou malárie je momentálně artemisinová kombinovaná terapie (ACT). Léky ACT jsou jen mírně toxické, mají málo vedlejších účinků a proti parazitovi účinkují velice rychle. Na mnoha místech, kde však právě i Lékaři bez hranic působí, jsou léky ACT jen obtížně dostupné.
Třídenní terapie antimalariky pro jedno dítě může stát přibližně 7 Kč, tvrdí Lékaři bez hranic. Důležitým způsobem kontroly malárie jsou také moskytiéry postříkané dlouhodobě účinkujícími insekticidy. V oblastech, kde je nemoc endemická, jsou moskytiéry distribuovány hlavně těhotným ženám a dětem do pěti let, které jsou k těžké malárii nejnáchylnější.
Pozitivní obrat by v budoucnu mohla změnit také vakcína týmu z Jennerova institutu při Oxfordské univerzitě v Anglii, jehož odborníci spolupracovali s firmou AstraZeneca také na vzniku vakcíny proti koronaviru. Studie, o které jsme již informovali a kterou daný tým provedl v africké zemi Burkina Faso s pomocí 450 dětí, totiž ukázala až 77% účinnost poskytované ochrany před nákazou malárií.
Za století výzkumu dosud není žádná z vakcín proti malárii plně licencována. „Přeprat“ malárii pomocí vakcíny je obtížné částečně proto, že jde o parazita, a to mnohokrát většího, než je virus. Když člověk porazí infekci, jeho imunitní systém si ukládá protilátky, které mohou rozpoznat a napadnout ten samý patogen, pokud udeří znovu. U parazitů malárie to ale vždy nefunguje; mohou totiž měnit bílkoviny vyskytující se na jejich povrchu a tím se i maskovat.
