Hlavní obsah

O Solejmáního smrt se postaral dron řízený z Nevady

Foto: US Air Force, af.mil

Americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper.

Americká armáda zabila šéfa íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního pomocí raketového útoku, který vykonal bezpilotní letoun Reaper ovládaný z daleké Nevady. Informoval o tom web The Times.

Článek

Když ve čtvrtek pozdě v noci Solejmání letěl z Damašku do Bagdádu, nepoužil tajnou vojenskou leteckou základnu. Letěl svým osobním letadlem na hlavní mezinárodní letiště v Bagdádu. Jak jistě věděl, letiště není jen každodenní trasou pro místní i zahraniční civilisty a vojáky, ale také sousedí s vojenskou základnou sdílenou iráckou protiteroristickou službou a americkými silami.

Po přistání se podle The Times setkal se sedmi muži včetně zástupce velitele Lidových mobilizačních sil (PMF) Abú Mahdího Muhandise. Všech sedm mužů poté ve dvou vozidlech vyrazilo z letiště po hlavní silnici.

Útok podle The Times provedly dva americké drony MQ-9 Reaper, které Amerika vyslala z vojenské a letecké základny al-Udeid v Kataru. Operátoři, kteří dron ovládali z americké základny Creech v Nevadě, použili pouze dvě rakety, jednu pro každé ze dvou vozidel.

Útok vyvolal rozhořčenou reakci a hrozby ze strany Íránu a jeho spojenců. Nejvyšší představitelé Íránu prezident Hasan Rúhání a duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí slíbili za Solejmáního smrt odvetnou akci. Davy se shromáždily v Solejmáního domovském městě Kerman a v Mašhadu, jednom ze základních míst podpory íránského režimu.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo naopak řekl, že Solejmání mohl ohrozit životy až stovek Američanů a zásah byl učiněn v důsledku bezprostřední hrozby ze strany Íránu.

Útok provedený za pomoci bezpilotního letounu byl dalším z projevů rostoucího napětí mezi Íránem a USA, které se vyostřilo v roce 2018, kdy Spojené státy odstoupily od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, pokračovalo incidenty v Perském zálivu a vyvrcholilo minulý týden útoky v Iráku.

Drony útočí už skoro dvacet let

Američané začali používat ozbrojené drony záhy po 11. září 2001. Během prezidentství Baracka Obamy se jejich využití rozšířilo a zdá se, že pod Trumpovým velením dále roste. Nelze to ale říct s jistotou, protože v březnu 2019 Trump zrušil Obamovo nařízení, které vyžadovalo, aby zpravodajští úředníci zveřejňovali počet lidí zabitých při zásahu dronů mimo válečné zóny.

Drony Predator a Reaper USA využívají v rámci „války proti terorismu“ v Afghánistánu, Pákistánu, Iráku, Somálsku, Jemenu, Libyi a Sýrii. Podle Guardianu jsou schopné v konfliktní zóně aktivně působit po dobu asi 16 až 20 hodin – a teoreticky mohou zasáhnout cíl o velikosti běžného okna.

Obamova administrativa v ojediněle zveřejněném dokumentu uvedla, že mezi lednem 2009 a prosincem 2015 provedla proti cílům mimo Afghánistán, Irák a Sýrii 473 útoků (jak z dronů, tak z letadel – data nejsou oddělena). Uznala, že v důsledku těchto útoků zemřelo až 116 civilistů, což jsou zhruba čtyři procenta nahlášených obětí.

Velká Británie podle Guardianu tvrdí, že v rámci útoků jejích bezpilotních letadel v Sýrii a Iráku v období od září 2014 do ledna 2019 zemřel pouze jeden civilista. Při stejných útocích Británie měla zabít 4315 bojovníků.

Nejméně 30 civilistů však prokazatelně zahynulo a 40 dalších utrpělo zranění například při zářijovém útoku bezpilotního letounu americké armády v Afghánistánu. Terčem náletu byla podle nich skrýš členů teroristické organizace Islámský stát (IS), omylem byli ale zasaženi místní rolníci.

Výzkum provedený společností Reprieve v roce 2014 „zjistil, že při pokusech o zabití 41 jedinců USA zneškodnily až 1147 dalších lidí“. Podle webu The Bureau Investigates americké bezpilotní drony od ledna 2004 provedly minimálně 6786 útoků, v rámci nichž zabily 8–12 000 lidí, z toho 750–1500 civilistů.

Poprvé do akce (v Mali) nasadila drony v prosinci také francouzská armáda. Podle agentury AFP se tak připojila ke skupině asi deseti zemí, jež používají ozbrojené drony mimo své území. Patří k nim USA, Británie, Izrael, Turecko a také Írán.

Spojené státy mají ale ve využití vyzbrojených dronů jasně navrch. Americká armáda vlastní přes 1000 dronů, druhá Čína jich podle dat společnosti Jane’s Markets má pouze 68.

Související témata:

Doporučované