Hlavní obsah

Obézních pacientů v Česku přibývá. Vzniká pro ně první XXL nemocnice

Foto: Profimedia.cz

Nadváhou a obezitou trpí 57 % dospělých v Česku, z toho 2 % představují obezitu třetího stupně. (Ilustrační fotografie)

Reklama

3. 9. 2020 16:41

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze vznikne první XXL centrum pro extrémně obézní pacienty.

Článek

Za dvacet let se významně zvýšil počet pacientů, kteří trpí obezitou. V dospělé populaci se dokonce nachází zhruba 150 000 lidí, kteří trpí obezitou třetího stupně. Nejméně desítka Čechů a Češek pak váží přes 250 kilo.

Vzhledem k tomu, že extrémně obézních pacientů přibývá, rozhodla se Všeobecná fakultní nemocnice v Praze založit první XXL centrum v Česku pro péči o obézní pacienty.

„Za dvacet let, kdy se věnuji obezitologii, jsme se v České republice posunuli o jednu až dvě hmotnostní kategorie výš. Dřív bylo za váhový extrém považováno sto sedmdesát až sto osmdesát kilogramů, dnes se setkáváme s pacienty s hmotností dvě stě padesát kilogramů a víc,“ vysvětluje lékař z kliniky endokrinologie a metabolismu VFN Martin Matoulek v tiskové zprávě.

Takto obézní lidi ale není snadné ošetřit - ať už po stránce interní, chirurgické nebo zubní. Běžná zařízení nejsou na vysokou váhu pacientů připravena. Podle Matoulka tak mohou být obézní lidé diskriminováni a zažívat psychické problémy. Nadváhou nebo obezitou v Česku přitom trpí dokonce 57 % dospělých lidí.

K léčbě obezity je potřeba celý tým lidí. „Do péče vstupují internisté, chirurgové, anesteziologové, endokrinologové, ale i psychiatři, nutriční specialisté, psychologové, fyzioterapeuti a řada dalších odborností,“ vysvětluje Matoulek.

Krom personálu je nezbytné i vhodné vybavení nemocnice uzpůsobené pro nadměrnou váhu pacienta. Mezi vybavení patří například postele s nosností nad 250 kilogramů, kdy jeden kus se dá pořídit za stovky tisíc korun. Dále pak zvedáky na postel, převozový vozík, různé přístroje pro nadměrnou váhu a také XXL sanitky. Neméně důležité jsou i stavební úpravy pro lepší manipulaci s pacienty.

„Řádově se pohybujeme okolo 200 až 300 milionů korun, záleží kolik věcí se bude pořizovat. Chceme určitě přístrojovou techniku pro těžké pacienty, ale důležitá je i sanitka s takovou nosností,“ vypočítává ředitel VFN David Feltl cenu nutného vybavení pro nové XXL centrum na tiskové konferenci.

„Není reálné, aby každá nemocnice nebo zubní ordinace měla operační stoly a křesla pro sto padesát nebo až tři sta kilogramů těžké pacienty. Takové vybavení je o miliony korun dražší,“ říká Martin Matoulek. Všeobecná fakultní nemocnice, která má dlouhodobé zkušenosti s péčí o obézní i extrémně obézní pacienty, se do projektu zapojila jako první.

„Potřebujeme pouze v rámci projektu dovybavit a stavebně upravit klíčové kliniky VFN, posílit vyškolený personál pro manipulaci s pacienty a komplexní péče o extrémně obézní pacienty pod jednou střechou může odstartovat,“ vysvětluje Matoulek.

Konkrétně III. interní klinika se věnuje léčbě obézních pacientů už 75 let. Specialisté se zde zabývají jak léčbou vzácných onemocnění, tak častým metabolickým chorobám, jako je cukrovka, poruchy metabolismu krevních tuků nebo arteriální hypertenze. „Ze vzácných onemocnění v endokrinologii se specializujeme na onemocnění nadledvin a podvěsku mozkového, například na akromegalii či Cushingův syndrom,“ uvádí přednosta kliniky Michal Kršek.

Obézní kvůli nádoru na mozku

Jedním z pacientů, který se na klinice léčil, je i dvacetiletý Miloš. „Jako dítě ve školce jsem byl nejhubenější kluk. Co jsem přešel do základní školy, tak to ještě šlo, ale při přestupu z druhé do třetí třídy jsem začal hodně přibírat,“ vypráví svůj příběh Miloš.

Po vyšetření v nemocnici v místě jeho bydliště ho poslali do Prahy do nemocnice v Motole. „Tam se díky magnetické rezonanci ukázalo, že mám nádor na mozku,“ pokračuje. „Po odebrání vzorku zjistili, že není zhoubný, ale vyoperovat ho nemohli, protože je blízko zrakovým nervům, takže by bylo velké riziko, že bych přitom oslepl.“

Problém ale byl, že umístění nádoru způsobovalo, že měl Miloš velkou chuť k jídlu. „V některé chvíle to bylo hrozné. Jako by za vámi někdo chodil a říkal: ,Dej si, vem si‘. A to prostě nešlo,“ vysvětluje.

V lednu tak podstoupil operaci na III. interní klinice v Praze, která ho chuti k jídlu zbavila. „V půlce ledna jsem měl 187 kg a dneska mám 119 kg a do budoucna bych se chtěl dostat na 100 kilogramů,“ říká Miloš.

Po operaci necítí vůbec hlad a nemá chuť k jídlu, je ale rád, že do toho šel. Musí si však hlídat, kdy je čas jídla, aby se najedl.

Zkušenost s vysokou hmotností má i lékař Štěpán Budka, který v jednu chvíli dosáhl 197 kg. „Trápila mě neustálá únava, přitom jsem špatně spal, byl jsem totálně bez energie. Zaměstnání jsem zvládal s maximálním vypětím, ale na malého syna a ženu mi už síla nezbývala vůbec,“ vzpomíná Štěpán Budka. „Naštěstí jsem nemusel být hospitalizován a včas jsem se začal léčit u docenta Matoulka. Kombinací operace žaludku, vůle a obrovského úsilí jsem se dostal na osmdesát kilogramů, které už nechci nikdy opustit,“ říká.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované