Článek
Už osm let se pracuje na obnově kostnice v kostele Všech svatých v Sedleci u Kutné Hory. Rekonstrukce je hrazena výhradně ze vstupného. Po propadu turistického ruchu během pandemie se musela zpomalit, protože chybí příjmy.
Sedlec patří k významným turistickým cílům. Návštěvníci mohou v podzemní kapli vidět unikátní výzdobu složenou z kostí pocházejících z asi 40 tisíc zesnulých.
„Před pandemií sem přijelo půl milionu lidí ročně, vloni to bylo asi 120 tisíc návštěvníků,“ říká ředitelka organizační složky farnosti Sedlec Radka Krejčí. Až 75% procent tvořili cizinci.
Rekonstrukce kostnice měla být dokončena v roce 2027, ale kvůli zpomalení prací se nyní počítá spíš s rokem 2030.
Římskokatolická farnost Kutná Hora, která je správcem kostela Všech svatých s kostnicí, už investovala do obnovy kolem 80 milionů korun.
Farnost je jediným investorem oprav. Kostnice je kulturní památka, ale ne národní kulturní památka - tím pádem nedosáhne na dotační granty.
Jedním z významných kroků v rekonstrukci je obnova čtyř kostních pyramid, které se pod vlastní tíhou hroutí.
„V roce 2019 byla jedna z pyramid rozebrána, kosti byly očištěny a konzervovány a nyní se plánuje jejich návrat do zrestaurovaného klenebního pole v dolní kapli kostnice,“ říká ředitelka Radka Krejčí.
Takhle vypadá prostor připravený pro návrat kostní pyramidy. Pyramida z kostí se začne skládat během letošního jara. Rekonstrukce jedné pyramidy vyjde na 20 milionů korun.
„Jsme závislí na návštěvnících, kteří zde mají příležitost vidět něco, co už možná nikdy neuvidí. Nabízíme jim možnost vidět rekonstrukci kostní pyramidy, která proti zvyklostem nebude ukryta za plentou, ale bude probíhat před očima veřejnosti,“ říká ředitelka Krejčí.
Většina kostí pochází ze sedleckého hřbitova, kde bylo po morové ráně roku 1318 pochováno 30 tisíc zesnulých. Dalších 10 tisíc ostatků pojal hřbitov během husitských válek.
Na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.
Primární zdobení začal Santini na začátku 18. století.
Kosti v roce 1870 využil k výzdobě podzemní kaple stavební mistr František Rint z České Skalice, který je vybělil chlorovým vápnem. „Dnes se ke konzervaci používá stejná metoda,“ říká ředitelka Krejčí.
