Hlavní obsah

Ochránci hor po deseti letech použili v lese chemii. Donutil je k tomu rychle se šířící kůrovec

Kvůli rychle se šířícímu kůrovci museli správci Krkonošského národního parku přistoupit k nepopulárnímu kroku: postříkat napadené dřevo chemií. Šíření brouka nahrává sucho.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Do popadaných stromů, které v Krkonoších zůstaly po loňských podzimních a zimních vichřicích, se začal ve velkém pouštět kůrovec. Aby ho udrželi na uzdě, rozhodli se správci Krkonošského národního parku, že po deseti letech opět sáhnou po chemii. Použili však novou metodu, která by měla být k přírodě citlivější.

Článek

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti uveřejnil použitou metodu teprve v letošním roce. Lesníci z KRNAPu ji použijí na vytipované skládky dřeva, které jsou v bezpečné vzdálenosti od vodních zdrojů.

„Od klasických chemických ošetření je tato metoda rozdílná tím, že chemického postřiku se použije méně a takto ošetřené kmeny se zakryjí speciální netkanou textilií, jež zamezí v přístupu dalším organismům. Zejména hmyzím a ptačím predátorům kůrovce, kteří by mohli po pozření mrtvého brouka být ohroženi,” vysvětluje Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park.

Lesníci chemikálii nestříkají na porosty, ale opravdu jen na vytěžené kůrovcové dřevo. V běžné situaci by se toto dřevo z lesa odvezlo, kvůli přetlaku na trhu s dřívím však kmeny v lesích zůstávají složené mnohem déle a hrozí, že by se z nich mohl parazitický brouk šířit do dalších porostů. Právě proto KRNAP sáhl pro chemii, byť se k ní staví dlouhodobě negativně.

„K pololetí letošního roku jsme zpracovali 30 tisíc plnometrů kalamitního dřeva, což činí přes 70 procent naší veškeré letošní těžby,” říká vedoucí péče o lesní ekosystémy Zdeněk Čermák a dodává, že pro lýkožrouta smrkového je kalamitní dřevo velmi atraktivní a téměř všechno bylo broukem napadeno. „Lýkožrout se nám letos přemnožuje i proto, že je velké sucho a stromy jsou oslabené, což je pro kůrovce opět atraktivní,” dodává Čermák.

Toto ošetření lesníci používají ve 3. zóně národního parku, té první, nejvíce chráněné se to nedotkne. „V ní necháváme probíhat nerušené přírodní procesy,” dodává Jansa. Ve čtvrtek metodu poprvé použili v lesích nad Strážným.

Skládky zůstanou textilií překryté až do odvozu dříví z lesa. Lesníci na ně umístili výstražné cedule, na nichž prosí návštěvníky, aby po hromadách dřeva nelezli a raději se jich ani nedotýkali.

V lesích Krkonošského národního parku do poloviny letošního roku zatím vytěžili 17,9 tisíce metrů krychlových kůrovcového dříví, což je stejný objem jako za celý rok 2015. Například za celý loňský rok vytěžili pouze 5,5 tisíce kubíků napadeného dřeva.

Reklama

Doporučované