Hlavní obsah

Od krádeží aut k daňovým podvodům, studie popsala, jak se v Česku od roku 1989 změnila mafie

Foto: Shutterstock

Ilustrační foto

Reklama

21. 9. 2019 9:09

K ruským a ukrajinským skupinám, které v ČR působí v podstatě již od sametové revoluce, přibyly záhy české a po roce 2000 i albánské a vietnamské gangy.

Článek

Organizovaný zločin v České republice se za posledních 30 let posunul od krádeží aut, prostituce a drog k ekonomické trestné činnosti. Mafie se nyní vedle tradiční kriminality zabývají zejména praním špinavých peněz, daňovými podvody, zneužíváním dotací, zakládáním fiktivních firem či manipulacím s tendry, řekl ČTK ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) Miroslav Scheinost. K ruským a ukrajinským skupinám, které v ČR působí podle institutu v podstatě již od sametové revoluce, přibyly záhy české a po roce 2000 i albánské a vietnamské gangy.

„Organizovaný zločin je živý fenomén, který se vyvíjí a reaguje na společenské, politické, ekonomické a další podmínky,“ uvedl Scheinost. Podle údajů z publikací institutu zveřejněných na jeho webových stránkách patřily mezi naprosto nejrozšířenější mafiánské aktivity v devadesátých letech krádeže aut a organizování prostituce. V polovině dekády se k nim přidala výroba a distribuce drog, která se drží na špici dodnes, v roce 1998 pak nelegální migrace. V posledních letech připojil organizovaný zločin trestné činy jako praní špinavých peněz, korupce či daňové, úvěrové a pojišťovací podvody. „Samozřejmě také více využívá moderní informační a komunikační technologie,“ dodal ředitel IKSP.

Také Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) ve své výroční zprávě za rok 2018 uvedla, že se mafie v současnosti orientuje na hospodářskou trestnou činnost. Projevy násilí spojené s nájemnými vraždami, vydíráním nebo únosy podnikatelů mají klesající tendenci. Riziko vzniku organizované kriminality vidí NCOZ mimo jiné v nelegálním zaměstnávání cizinců v Česku. Podle institutu by pak v příštích letech mohly nabýt na významu fiktivní sňatky kvůli legalizaci pobytu nebo nezákonný obchod s chráněnými živočichy a planě rostoucími rostlinami.

Podle Martina Cejpa pronikl organizovaný zločin do Československa až po revoluci, před rokem 1989 se ve významnějším rozsahu a rozvinutější podobě nevyskytoval. „Zprvu byl prvkem vneseným ze zahraničí – od roku 1990 do roku 1992 zde operovaly téměř výhradně mezinárodní skupiny,“ uvedl v publikaci zveřejněné na stránkách institutu. Následně se připojili Češi a vznikly smíšené i ryze české mafiánské skupiny.

Od devadesátých let se ale podle Cejpa poměr mezinárodního a domácího prvku v podstatě nemění. Cizích a domácích mafií je zhruba stejně, mezi nimi pak operují také smíšené gangy. Z cizinců působí v ČR od počátku Rusové a Ukrajinci. „Po roce 2000 se k nim připojili Vietnamci a Albánci (většinou kosovští). V roce 2017 byly stále s převahou zastoupeny zmíněné čtyři státy,“ uvedl Schejnost.

Jednotlivé zahraniční skupiny se zabývají různou trestnou činností. Například Vietnamci se podle posledních údajů institutu zabývali nejvíce drogami a daňovými podvody, Ukrajinci násilnou trestnou činností a nelegální migrací, Rusové páchali kromě násilí a vydírání také daňové podvody a korupci a Albánci se soustředili na drogy a prostituci.

Počty skupin a jejich členů lze podle institutu odhadovat pouze orientačně. Na přelomu tisíciletí podle údajů policejního prezidia operovalo v Česku asi 75 skupin, které měly celkem 2000 členů. „Pokud jde o hierarchii, jeví se určitý posun od centrálně řízených organizací k síťové struktuře, postavené na kooperaci jednotlivých článků, nicméně samozřejmě autorita a subordinace v ve zločineckých organizacích trvají,“ uzavřel ředitel IKSP.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované