Hlavní obsah

Odklad letní olympiády mohl drtit Prahu, a ne Tokio

Foto: ČTK, ČTK

Předseda ČOV Milan Jirásek a primátor Pavel Bém právě podepsali přihlášku na pořádání olympijských her v roce 2016. Ta však nevyšla a úsilí o pořádání her v roce 2020 zhatila hospodářská krize.

Reklama

27. 3. 2020 6:05

O pořádání letních olympijských her v roce 2020 usilovala i česká metropole. Byla by to pro ni boží spása, lituje někdejší primátor Pavel Bém. Exministr financí Miroslav Kalousek zase mluví o chystané lumpárně a mafiánech.

Článek

Do hlavního města už směřuje z Řecka olympijský oheň, sportoviště jsou nachystána, stovky miliard utraceny, fanoušci natěšeni. A v tom přijde velká rána. Kvůli celosvětové pandemii se olympiáda odkládá…

Krutý příběh, který teď zažívá japonské Tokio, se mohl odehrát v Praze. Právě česká metropole kdysi toužila po uspořádání letních olympijských her v roce 2020. Centrum olympiády s ceremoniálním stadionem pro 60 tisíc diváků mělo vyrůst v pražských Letňanech, olympijská vesnička v Bubnech a třeba velké plavecké centrum na Maninách.

Další sportoviště se podle tehdejších plánů měla stavět nejen v Praze, ale i na dalších místech republiky. Počítalo se například s novými stadiony pro 30 tisíc diváků v Brně a Ostravě.

První přihláška Prahy sice směřovala k pořádání her v roce 2016, kdy nakonec uspělo brazilské Rio de Janeiro, ale všichni, kdo o olympiádu v Česku usilovali, brali tento termín jen jako zkoušku nanečisto. Dát o Praze vědět.

Natvrdo do bojů o největší sportovní a společenský svátek světa chtělo jít české hlavní město až s termínem 2020. A to s konceptem „krásných her v malém krásném městě“.

I ekonomická a marketingová studie, kterou v roce 2004 vypracovala poradenská firma PricewaterhouseCoopers, uvažovala pro Prahu s termíny 2016 a 2020. „Rok 2016 je vysoce nepravděpodobný termín, neboť čtyři roky předtím je olympiáda v Londýně. Rok 2020 vnímám jako mimořádnou šanci,“ řekl v roce 2007 v jednom z rozhovorů někdejší pražský primátor Pavel Bém.

Všechny plány vzaly za své v červnu roku 2009, kdy pražská městská rada kvůli ekonomické recesi přípravné práce zastavila, byť do té doby už různé studie a marketingové výdaje spolykaly přes 70 milionů korun.

„Náš názor na to, že Praha je schopná uspořádat olympiádu, se nemění. Recese ale ovlivnila reálné možnosti. Projekt je proto v této chvíli nereálný. Toto doporučení se týká roku 2020,“ uvedl tehdy primátor Bém.

Foto: Archiv

Jedna z alternativ uvažovala i s vybudováním ceremoniálního stadionu na Strahově.

Celý olympijský sen začal už v únoru roku 2001, kdy Český olympijský výbor (ČOV) a magistrát podepsaly dohodu o tom, že budou společně vytvářet podmínky pro možnou kandidaturu Prahy na pořádání letních olympijských her v horizontu 16 až 20 let.

Další důležitý moment se odehrál v září 2007, kdy pražský primátor a předseda Českého olympijského výboru slavnostně podepsali uchazečský dopis o pořádání OH 2016, který byl zaslán Mezinárodnímu olympijskému výboru.

Mezi finální čtveřici kandidátských měst se česká metropole dle očekávání nedostala. O termín 2020 ale i potom lidé v hlavním městě usilovat nepřestali. Nebýt krize, vše by možná dopadlo jinak.

Až budu umírat

Olympiáda měla několik let poměrně výraznou podporu mezi pražskými zastupiteli, avšak na centrální úrovni nikoliv. Vláda nebyla ochotna poskytnout hlavnímu městu finanční garance.

Proti byl tehdejší premiér a šéf ODS Mirek Topolánek, který s ambiciózním pražským primátorem Bémem, místopředsedou vlastní strany, válčil o mocenské pozice.

Investovat do mamutí sportovní akce odmítal i ministr financí Miroslav Kalousek (tehdy KDU-ČSL, později TOP 09). Dodnes je přesvědčen, že za zdánlivě vzletnou myšlenkou byla jen ziskuchtivost některých pražských podnikatelů, kteří stáli v pozadí za politiky i sportovními funkcionáři.

„Byla to lumpárna od samého začátku a já bych byl vždycky proti, bez ohledu na ekonomickou krizi. Občané by na tom prodělali desítky miliard a napakovali by se na tom různí pražští mafiáni,“ tvrdí Kalousek, aniž by kohokoliv jmenoval.

„Až budu jednou umírat, jeden z dobrých skutků, který budu pánu bohu předkládat, je právě to, že jsem té olympiádě pomohl zabránit,“ prohlásil také Kalousek pro Seznam Zprávy. Cení si prý hlavně odvahy Mirka Topolánka, který byl ochoten jít proti vlastním lidem.

Pamětníci si ale vzpomínají i na to, že debatu o pořádání her výrazně ovlivnilo nezvládnuté mistrovství světa v klasickém lyžování, které na začátku roku 2009 hostil Liberec. Po pořadatelích zůstaly stamilionové dluhy a téměř nevyužívaný areál ve Vesci na okraji severočeského města. Podpora veřejnosti pro akce tohoto typu výrazně klesla.

25 miliard v plusu?

Tváří v tvář nynější krizi způsobené pandemií nemoci COVID-19 se nakonec jeví jako vlastně velké štěstí, že Praha s olympijskou kandidaturou neuspěla.

Nevelká země uprostřed Evropy by teď musela vedle obrovských nákladů souvisejících s obnovou zaseknuté ekonomiky řešit také, co dál s velmi nákladným sportovním podnikem. A hledat zdroje k uhrazení vícenákladů.

Přímé náklady na olympiádu byly pro rok 2020 propočítány na 132 miliard korun (ovšem v cenách z roku 2004). Ve studii PricewaterhouseCoopers se přitom kalkulovalo s tím, že by výnosy mohly být o 25 miliard vyšší, a olympiáda by tak skončila v plusu. Šlo jen o teorii, která už mnohokrát v minulosti na jiných olympiádách nevyšla.

Vedle zmíněných přímých nákladů mělo směřovat kolem půl bilionu korun i na vybudování nutné infrastruktury, hlavně dopravní.

Mělo jít o nové linky pražského metra (C, D), vnitřní a vnější městský okruh, radiály, rychlodráhu na letiště v Ruzyni, další příměstské železniční tratě, rozšíření letiště. Nebo také o dostavbu dálnice D3 až k rakouským hranicím, aby bylo spojení na jih Čech, kde se počítalo se soutěží v jachtingu na lipenské přehradě.

Tyto náklady se do přímých nepočítaly, protože by měly být vynaloženy bez ohledu na olympiádu. Nicméně vše zůstalo do dnešních dnů z velké části jen na papíře. A otázkou zůstává, co by bylo jinak, kdyby zde existoval nůž na krku v podobě pevně stanoveného termínu začátku her.

Foto: Archiv

Hlavní stadion pro pražskou olympiádu měl vyrůst v areálu výstaviště v Letňanech. Pojmout měl 60 tisíc diváků, po olympiádě by byl částečně demontován.

Boží spása

Redakce Seznam Zpráv chtěla o neuskutečněné pražské olympiádě mluvit s dvěma zastánci původní myšlenky, exprimátorem Bémem a šéfem Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem. Ten druhý projekt podporoval společně s tehdejším předsedou olympijského výboru Milanem Jiráskem.

„Při vší úctě, pane redaktore, psát v čase koronavirové epidemie o olympiádě není dobrý nápad. Až opadne panika, rád rozhovor poskytnu. Protože jsem si naprosto jistý, že pro Prahu by to byla ‚boží spása‘. Dnes by bylo město úplně někde jinde. Bohužel je to přesně naopak. Dnes je Praha totálně v pr…“ vytečkoval ve své SMS zprávě expresivní dovětek Pavel Bém.

Současný šéf olympijského výboru Jiří Kejval na otázky ohledně uvažované pražské olympiády vůbec neodpověděl. Krátké vyjádření nakonec poslala mluvčí olympioniků Barbora Žehanová.

Podobné debaty označila za bezpředmětné. „Nikdy neexistovala reálná varianta, že by Praha hostila olympijské hry v roce 2020,“ tvrdí mluvčí.

Český olympijský výbor teď hlavně věří v úspěšnou olympiádu v Tokiu, byť má být o rok později. „Japonští organizátoři jsou skvělí a i přes posunutí konání olympijských her věříme, že se jejich pořádání zhostí perfektně. Držíme jim – i nám všem – v této náročně době pěsti,“ uvedla také mluvčí Žehanová.

Všichni jsme v národním týmu: Pamatujete na olympijskou kampaň?

+1

Nemáme žádné ambice

Přes veškeré úšklebky o tom, že olympijský sen byl od začátku nereálný, existují vedle Béma i další lidé, kteří se k původní myšlence nebojí veřejně přihlásit.

Třeba Miroslav Singer, pozdější guvernér centrální banky, jehož tým v PricewaterhouseCoopers vypracoval již uvedenou ekonomickou a marketingovou studii k olympiádě.

„Olympiáda je pro každé město vždycky obrovský impuls. Umožní udělat strašnou spoustu věcí, které ta města potřebují pro svůj rozvoj,“ vidí Singer podobný velkopodnik i jako velkou příležitost k modernizaci, k níž bohužel nedošlo.

Myslí si, že po krachu olympijského projektu ztratilo české hlavní město jakékoliv ambice, což se projevuje celkovou stagnací. „S těmi našimi ambicemi to jde od desíti k pěti,“ tvrdí též bývalý guvernér ČNB a dává za příklad akčnější Poláky.

V nastalé situaci už další šanci pro olympiádu v Praze ani nevidí. I proto, že česká metropole mezitím přišla o některá rozvojová území na dosah centra, kde měla vyrůst olympijská infrastruktura. Třeba Bubny.

Jako na bláhový prý od počátku na plán s pražskou olympiádou pohlížel šéf České unie sportu Miroslav Jansta. „Abychom vůbec mohli o něco takového usilovat, je třeba mít nejen vybudovaná sportoviště, infrastrukturu, ale také mít ve sportu odpovídající výsledky a mít tady lidi, kteří jsou schopni podobné podniky organizovat,“ poukazuje na slabiny Česka Jansta, který je i předsedou České basketbalové federace.

Jako po všech stránkách velmi úspěšnou akci, úměrnou naší zemi, pak Jansta hodnotí basketbalové mistrovství světa žen v roce 2010, kdy Češky vybojovaly stříbro.

I někdejší ministr financí Miroslav Kalousek si myslí, že by se Česko mělo držet při zemi a s ambicemi to nepřehánět. A v této souvislosti vzpomněl na čestného předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga, který prý rád cituje svou matku Antonii, kněžnu, s jejím oblíbeným příslovím.

„Člověk by neměl prděti výše, než má prdel,“ trval Kalousek na uvedení doslovné citace.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované