Hlavní obsah

Odkryté karty u Pirátů: Případ „šikanujícího“ Michálka ukazuje, že straníci potřebují trochu vodit za ruku

Pirátská strana bude rozhodovat o budoucnosti Jakuba Michálka v čele strany.

1. 11. 6:00

Strana „rebelů z internetu“ stojí před hlasováním o tom, jestli ze svého vedení vyhodit člověka, jehož odchod si ve skutečnosti nikdo nepřeje.

Článek

V úterý v podvečer už sice na chodbách Poslanecké sněmovny převládá tma, v prostorách pirátského poslaneckého klubu je ale živo jako obvykle. Ačkoliv je výborový týden a Sněmovna nezasedá, tady to znát není. Kulaté stoly v chodbě před širokou papírovou stěnou s logem Pirátské strany jsou zaplněné lidmi zabranými do debat.

„Jaké si dáte? Velké, malé, nebo nejmenší? Bohužel to tu umí jenom jeden typ kafe,“ sděluje mi smutně poslanec Tomáš Vymazal, když vcházíme do úzké kuchyňky. Vzápětí to ale vynahrazuje možnostmi kávu si dochutit – a na stole vedle všeho ostatního nechybí ani dva kartony sójového mléka.

Nálada tady – jako kdykoliv dříve – není vůbec napjatá. Ačkoliv zvenku už několik dní zaznívají hlasy o zásadní krizi, poslanci uvnitř Poslanecké sněmovny zůstávají ledově klidní.

Je to už týden, co se na Pirátském fóru rozběhla mohutná diskuse o budoucnosti Jakuba Michálka ve vedení strany.

Vedoucí personálního odboru na magistrátu Jana Koláříková tehdy v otevřeném vlákně na jeho konto promluvila o šikaně, o bossingu jeho podřízených i o tom, že se jí před jednáním s předsedou poslaneckého klubu Pirátské strany pravidelně zvedá žaludek.

Po vyčerpávající debatě v médiích, parlamentu i tisících příspěvků na internetu bude tisícovka pirátských členů od pátku první čtyři dny v listopadu hlasovat o tom, jestli Jakub Michálek zůstane místopředsedou strany.

Volební období mu ale končí za dva měsíce. A jelikož oznámil, že post místopředsedy znovu obhajovat nebude, ze strany Pirátů v hlasování půjde pouze o symbolické gesto.

„Je to hlasování formálního typu. Jakuba Michálka tady nikdo neohrožuje – vždyť jeho pokračování ve vedení klubu si přejeme jednohlasně všichni,“ vylíčí Vymazal poté, co zaklesne do židle na balkoně ve vnitrobloku.

Právě on přitom v klubu patří k jeho pravidelným názorovým oponentům. Na otázku, jestli šikanuje podřízené, ale odpovídá stejně jako jeho další spolustraníci: „Jakub je tvrdý a zaměřený na výsledky. Do střetu se ve Sněmovně dostáváme často, ale vždycky si to vyříkáme a život jde bez problému dál.“

Na údajnou aroganci nebo nevybíravé vystupování ze strany Michálka si ale Piráti stěžují častěji. Proto debaty o jeho místě v čele strany proběhly už několikrát v minulosti. Piráti je ale považují za standardní proces uvnitř transparentní strany.

„Je to daň, která přichází s tím, že otevřeně mluvíme úplně o všem. Situace s Jakubem Michálkem se opakuje. Rozdíl je jen v tom, že když to Jana zvedla tentokrát, už jsme známí a média to zajímá,“ uzavírá Vymazal.

V čem je tedy problém? Podle oslovených Pirátů prostě v komunikaci uvnitř strany. „Jakub je tvrdý přesně tak, jak je potřeba směrem k ostatním stranám. Uvnitř té vlastní ale lidé potřebují spíše pečovatelský přístup a vodění za ručičku. A proto by tam svoje místo měl spíše přenechat někomu jinému,“ tvrdí jeden z nich.

„Je to fajn navenek, ale ne dovnitř. Vnitrostranická politika prostě potřebuje méně rozkazování a tvrdých řečí,“ přidává se další.

Jak ale pirátské hlasování dopadne, nikdo odhadovat nechce. Anketa mezi 600 členy na internetovém fóru jasně ukázala, že diskutovat o tom Piráti chtějí – odvolání Jakuba Michálka ale nemusí být tak jisté, jak na první pohled vypadá.

„Je tu výrazná mlčící většina, která by ve světle hlasitých úvah o všem možném nakonec mohla převážit. Zároveň je to jen symbolika – Jakubovi v čele strany zbývají už jen dva měsíce. Důležité hlasování to ale bude. Piráti totiž o odvolání nehlasují příliš často,“ líčí straníci.

Pirátská strana je už od svého vzniku v roce 2009 založena zejména na svobodě a otevřenosti. Právě na to její členové paradoxně občas „dojedou“ – kromě posledního incidentu s veřejným propíráním Michálkova přístupu se terčem kritiky stali i jiní výrazní členové strany.

Například pražský primátor Zdeněk Hřib čas od času rozvíří politické vody ráznými kroky v boji proti čínské politice. Terčem posměchu se v minulosti stal i transparentní přístup magistrátu k pracovním jednáním – Piráti na webu do speciální sekce všechny z nich poctivě zapisují, kromě obsahu jednání navíc zmiňují i přijaté a odevzdané výhody, včetně úsměvu nebo nabídnutého pytlíčku cukru do kávy.

A právě tato preciznost pražských zastupitelů letos v říjnu stála místo šéfku jejich zastupitelského klubu – a přítelkyni Michálka – Michaelu Krausovou.

Kvůli evidenci lobbistických kontaktů na internetu totiž musela odstoupit. Neuvedla do ní svoje schůzky se zástupci firmy JCDecaux – a to i přesto, že firma čelí obžalobě v kauze umístění několika reklamních poutačů do východu z metra. Místo ní Piráti v říjnu zvolili do čela svého třináctičlenného klubu Viktora Mahrika.

Jestli to bude i případ Jakuba Michálka, na tom se Piráti zatím neshodnou. Vědí ale jedno – s interním systémem strany, tak jak je nastavený, problém nemají.

„Je to vedlejší důsledek toho, že do politiky chodíme s rozkrytými kartami. A tak s tím občas vyplave na povrch i debata, která by v jiných stranách zůstala za dveřmi. I když se ale pohádáme nebo uvnitř strany vyměníme pozice, jednoznačně u nás převažuje vyšší zájem. A tím i přes některé přešlapy zůstává dělat dobře naši politiku,“ uzavřel Vymazal.

Doporučené