Hlavní obsah

Pandemická věrnost končí. Evropané ztrácí trpělivost se svými vůdci

Foto: CNC / Profimedia, Profimedia.cz

Evropané ztrácejí s vůdci trpělivost. Babiš a Merkelová nejsou výjimkou. (Snímek z návštěvy Angely Merkelové v Praze v roce 2018).

Reklama

Rozhodný boj s koronavirem zvýšil popularitu takřka všech evropských premiérů, kancléřů a prezidentů. Po roce však už Evropané ztrácejí s vůdci z pandemických časů trpělivost. Předseda české vlády Andrej Babiš není výjimkou.

Článek

Německá CDU stojí před jednou z nejhorších porážek. Předpokládá to alespoň reportérka deníku Welt Susanne Gaschkeová, která má na starost nadcházející volby ve třetí a šesté největší spolkové zemi, tedy v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci.

Volby proběhnou už v neděli, avšak obliba CDU se v posledních týdnech propadla. V obou zemích se drží poblíž 25 procent a to může znamenat nejen historicky nejhorší výsledek, ale také opakovanou porážku v souboji se Zelenými v Bádensku-Württembersku a se sociálními demokraty v Porýní.

Ještě počátkem ledna všechno vypadalo úplně jinak.

Křesťanskodemokratická unie kancléřky Angely Merkelové se v průzkumech těšila vysoké míře důvěry, za kterou vděčila právě ráznému boji s koronavirem. Pak ovšem začaly preference rychle klesat.

Poznali to na předvolební bilanci nejen regionální lídři, ale také sama kancléřka. S její prací bylo počátkem ledna podle týdeníku Der Spiegel spokojeno 60 procent dotázaných Němců, o dva měsíce později jich už bylo o 14 procent méně.

Podle reportérky Weltu není jediným důvodem aktuální selhání spolkové vlády při organizaci očkování a testů, případně korupce při nákupech respirátorů, ale také okolnost, že kancléřka dosud nenabídla východisko z dlouhodobého lockdownu.

„Angela Merkelová se mezitím stala zátěží pro CDU i pro svou zemi,“ míní reportérka Gaschkeová.

Před volbami, které proběhnou od příštího pondělka do středy, čelí stejným potížím i dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte.

Také jeho pravicově liberální strana VVD získala na popularitě během pandemické krize, ale také její bonus se začal počátkem roku rozplývat. Důvody jsou podobné jako v Německu. Holanďané příliš dlouho otáleli s očkováním a premiér Rutte místo toho vyhlásil v polovině ledna dosud nejpřísnější lockdown.

Od té doby už nic není jako dřív. „Koronavirová krize téměř úplně ztišila politickou debatu a vzala z politiky veškerou energii. Nevznikají žádná dominantní témata, vidíme jen málo skutečných kampaní,“ popsal britskému deníku The Guardian poměry před volbami politolog Pepijn Bergsen.

Během takového bezvětří se těžko objeví vážný soupeř pro dominantního premiéra, voliči však nejsilnější stranu Holandska pomalu opouštějí a své hlasy jakoby náhodně rozdělují ostatním.

Podpora VVD se sice dosud drží poblíž 25 procent hlasů, což bude na roztříštěné politické scéně stačit k vítězství, konkurenti však dosavadní podporu neztrácejí a jejich vážnost relativně roste.

Dlouholetý premiér to bude mít se sestavením své čtvrté vlády těžší, než se počátkem roku zdálo. Dokonce nejde vyloučit překvapení, že ve funkci skončí.

Posílení hlavní vládní strany po příchodu koronaviru, vysoká míra důvěry během dalších krizových měsíců a náhlá ztráta podpory, když lidé ztratí s pandemií trpělivost. Tento scénář ukazuje, jak se může veřejnost vypořádat s partají, která zklame očekávání. Už za pár dnů se uvidí, jak se naplní v Nizozemsku nebo dvou spolkových zemích Německa.

Reklama

Doporučované