Hlavní obsah

Pandemie ovzduší pomohla, změny jsou ale podle vědců zanedbatelné

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

10. 8. 10:50

Pomocí dat technologických gigantů získali vědci představu, jak pandemie napomohla ke snížení emisí v ovzduší. Odborníci ale varují, že koronavirová krize bude mít na oteplování planety pouze zanedbatelný dopad.

Článek

Studie zveřejněná v časopise Nature Climate Change zjistila, že ačkoli přísná opatření zaváděná po celém světě kvůli pandemii koronaviru vedla k prudkému poklesu vyprodukovaných emisí uhlíku, budou mít tyto změny z hlediska klimatické krize pouze „zanedbatelný“ dopad. Na průměrnou teplotu, jejíž nárůst se svět snaží do roku 2030 udržet pod hranicí 1,5 stupně, bude mít tento „výpadek“ pouze nepatrný vliv, a to pokles o 0,01 stupně Celsia.

Výzkum je založen především na nově dostupných mobilních datech dvou technologických společností Google a Apple. Data poskytují informace o cestování a pracovních návycích, odborníci si tak na jejich základě mohou udělat představu o úrovni emisí v ovzduší. Zkoumané údaje pochází ze 123 zemí, které společně produkují 99 % emisí z fosilních paliv. Vědci zjistili, že globální emise oxidu uhličitého v dubnu 2020 klesly o více než 25 % a množství oxidů dusíku (NOx) o 30 %.

Propady v množství emisí v ovzduší podle vědců ukazují, že rychlé a razantní změny v lidském chování mohou mít v krátkodobém horizontu velký dopad, dlouhodobě ale zásadní vliv nemají. Pro přeměnu ekonomiky na hospodářství, které pokud možno co nejméně zatěžuje životní prostředí, jsou potřeba především změny ze strany vlád jednotlivých států.

„Přímý účinek pandemie bude zanedbatelný,“ cituje autory studie v čele s profesorem leedské univerzity Piersem Forsterem deník The Guardian. „Pokud se světové ekonomiky po svém znovunastartování přikloní k zelenějšímu fungování a snížení investic do fosilních paliv, je možné snížit oteplování planety o 0,3 °C do roku 2050,“ dodal Forster.

Celosvětová průměrná teplota v roce 2019 byla 1,1 stupně nad dlouhodobým průměrem. I přes současné snahy o snižování emisí má ale průměrná teplota planety Země do roku 2050 vzrůst o dalších 0,6 stupně. Pro lidstvo je teď podle Forstera pomyslným bodem zlomu nárůst o 1,5 stupně Celsia.

Pokud teplota planety poroste rychleji, čekají Zemi podle odborníků z Mezivládního panelu pro změny klimatu OSN „závažné krize“. „Je tu teď příležitost, kdy se z generace na generaci může změnit směřování společnosti. Nemusíme se vracet tam, kde jsme byli předtím, časy krize jsou také časem na změnu, “ řekl deníku The Guardian Forster.

„Studie ukazuje, že krátkodobé snížení emisí má na globální změny klimatu pouze malý vliv,“ řekl deníku profesor Keith Shine z univerzity v Readingu. „Pouze prostřednictvím trvalých a radikálních změn ve způsobu, jakým používáme fosilní paliva, můžeme doufat, že splníme cíle Pařížské dohody,“ dodal profesor.

Vědci také zkoumali scénáře zotavení světové ekonomiky. Pokud se bude opakovat situace po ekonomické krizi v roce 2008, která zahrnovala velkou podporu fosilních paliv, celosvětová teplota vzroste do roku 2050 o více než 1,5 °C. Podle výzkumníků je tak potřeba od začátku investovat do „zelených technologií“, to se ale zatím děje pouze částečně. Forster uvádí, že aktuálně dochází k podpoře jak „zelené ekonomiky“, tak i fosilních paliv. „Stále je to na obě strany. Je potřeba se vyvarovat všeho, co jen nepatrně přispívá k nárůstu teploty,“ varuje Forster.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené