Hlavní obsah

Paralyzovaná země. K vojenské nadvládě se přidal covid a hlad

Foto: Profimedia.cz

Mezi prvními stávkujícími po převratu 1. února byli lékaři a zdravotní sestry.

Reklama

2. 6. 13:25

Po převratu měla armáda v Myanmaru nastolit řád. Přesně čtyři měsíce poté je však země v rozkladu – lékaři riskují životy v ulicích, z Indie se šíří agresivní mutace a o nemocné se nemá kdo starat. Milionům lidí navíc hrozí hlad.

Článek

S horečkou, problémy s dýcháním a bez potřebného kyslíku, který by je pomohl udržet naživu. Nákaza šířící se z Indie zasáhla další zemi. Nemoc v kombinaci s přesně čtyři měsíce trvajícím vojenským pučem v Myanmaru zvyšuje nejen hrozbu kolapsu zdravotního systému. Kvůli prudkému zdražení cen a problémům s infrastrukturou milionům lidí hrozí naprostá ztráta příjmů a hladovění.

Hlavní sestra Lun Za En, která v nemocnici poblíž indických hranic Cikha pomáhá ošetřovat pacienty nakažené covidem-19, má k ruce jednoho laboratorního technika a lékárnického asistenta. Jediné, čím mohou nemocným ulevit, je vlídné slovo a paracetamol. „Nemáme dostatek kyslíku, dostatek lékařského vybavení, dostatek elektřiny, dostatek lékařů nebo sanitek,“ řekla pro SCMP 45letá Lun Za En ze zhruba desetitisícového města. „Pracujeme se třemi zaměstnanci místo 11.“

Jakékoli snahy o pandemickou osvětu v Myanmaru ztroskotaly 1. února, kdy se moci chopila armáda a junta svrhla zvolenou vůdkyni Su Ťij. Na začátku pandemie se její vládě dařilo zefektivnit systém testování, karantény i nemocniční péče. S demonstracemi na denním pořádku však z nemocnic začali mizet lékaři i zdravotní sestry – stávky lékařů jsou součástí Hnutí občanské neposlušnosti stojící proti vojenské vládě. Jiní se namísto prvních linií v nemocnicí staví do čela krvavě potlačovaných demonstrací.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace bylo při 179 útocích na zdravotnické pracovníky a jejich zařízení zavražděno třináct lékařů. Jde přitom o polovinu všech obdobných útoků po celém světě, uvedl zástupce WHO v Myanmaru Stephan Paul Jost. Asi 150 zdravotnických pracovníků bylo zatčeno. Po dalších stovkách lékařů obviněných z podněcování ke vzpouře se pátrá.

Junta, která původně stanovila boj proti pandemii jako jednu ze svých priorit, opakovaně vyzvala lékaře, aby se vrátili do práce. Vyslyšena však nebyla.

+5

Pracovník jednoho karanténního střediska v největším městě Myanmaru, Rangúnu, uvedl, že se k Hnutí připojili všichni tamní zdravotničtí specialisté. „Už ani nepřijímáme nové pacienty, protože v covidových střediscích není personál, který by mohl testy provádět,“ řekl pracovník, který ze strachu z odplaty odmítl uvést své jméno.

V týdnu před převratem bylo týdně testováno okolo 17 tisíc lidí. Během sedmi dnů po převratu číslo kleslo na 1200. Myanmar hlásil více než 3200 úmrtí z více než 140 000 případů, avšak děravé a pochybné statistiky a nedostatečné testování budí obavy, že se množství nových případů od převratu značně navýšilo. Už tak ohrožený zdravotní systém je v nebezpečí o to více kvůli šíření nových variant z Indie, Thajska a dalších zemí.

Zdravotníci v nemocnici Cikha, která leží jen šest kilometrů od Indie, navíc pro nedostatek prostředků nejsou schopní rozeznat, zda jsou noví pacienti nakažení vysoce infekčním kmenem B.1.617.2. „Je velmi znepokojivé, že testování, léčba a očkování proti covidu-19 jsou v Myanmaru extrémně omezené, protože je ohroženo více životů s novými, nebezpečnějšími variantami,“ uvedl Luis Sfeir-Younis, provozní manažer Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že se snaží oslovit úřady a další skupiny v této oblasti, které by mohly poskytnout pomoc. „Není jasné, jak to bude vyřešeno, pokud nebude přijato usnesení na politické úrovni, které by řešilo politický konflikt,“ řekl Jost.

Nemocnice poblíž indických hranic se tak snaží dělat zázraky s nebulizátory, stroji, které mění kapalinu na mlhu a zmírňují obtíže s dýcháním. Některým pacientům pomáhají koncentrátory kyslíku – ty však pro nedostatek elektřiny fungují pouze dvě hodiny denně. Lun Za En patří mezi ty zdravotníky, kteří se rozhodli zůstat s pacienty a do stávek se nezapojovat. „Junta se o naše nemocné nestará,“ řekla.

Skupiny stávkujících lékařů po celém Myanmaru zřizují undergroundové kliniky. Když dobrovolníci z myanmarského Červeného kříže založili tři kliniky v okolí Rangúnu, okamžitě měli plné ruce práce s desítkami pacientů. I v tom nejlepším případě jim však mohou poskytnout pouze základní péči.

„Osmdesát procent nemocnic spadá pod veřejné zdravotnictví,“ uvedl Marjan Besuijen, vedoucí mise Lékařů bez hranic. Přestože byly vojenské nemocnice otevřeny pro veřejnost, mnoho lidí se do nich bojí jít nebo to odmítají z principu. Stagnuje tak i očkovací kampaň, kterou vláda spustila před převratem. „Mám velké obavy, že se tyto nové infekce rozšíří po celé zemi,“ řekla Lun Za En. „Pokud se infekce rozšíří do přeplněných měst, může to být nekontrolovatelné.“

A zdravotnický systém není to jediné, co se pod nadvládou vojenské junty hroutí.

Bez peněz a hladoví

Aye Mar sedí se svými sedmi dětmi ve své rangúnské kuchyni a přemýšlí, jak dlouho jejich hlad zvládne konejšit to jediné, co si v Myanmaru může dovolit sehnat – rýže a zelenina. Armádní puč paralyzoval také celostátní hospodářství a bankovní systém. Po stávkách a uzavření továren vzhůru vystřelily i ceny pohonných hmot. Ti šťastnější, kteří mají na svých účtech nějaké úspory, stojí celodenní fronty před bankomaty.

Bezpečnostní riziko představují také snahy místních najít jakoukoli práci venku a vydělat si na živobytí. Podle monitorovacích skupin bylo při brutálních zásazích proti disentu zabito více než 800 civilistů.

Světový potravinový program (WFP) varoval, že v zemi, která za normálních okolností vyváží rýži, fazole a ovoce, budou v příštích měsících hladovět miliony lidí. „Musíme krmit naše děti, aby nehladověly,“ říká Aye Mar, která je sama nezaměstnaná. Její manžel přijímá jakékoli drobnější práce – včetně kopání septiků.

Prodejkyně potravin, 37letá Wah Wah, si stěžuje, že si lidé po převratu nemohou dovolit ani mísu se sušenými rybami. „Nemohu to prodat, protože zákazníci si to nemohou dovolit koupit. I když to prodávám za 500 kyatů (asi šest korun) za misku,“ řekla. „Každý teď musí utrácet peníze s rozvahou, protože nikdo nemá práci. Žijeme ve strachu, protože nevíme, co se stane.“

Šestadvacetiletý otec tří dětí Win Naing Tun zase pro AFP uvedl, že ti, kteří si dříve mohli dovolit pravidelně jíst maso, nyní skončili na rybí pastě a zelenině. A ti, kteří na této skromné stravě přežívali už dříve, „nyní jí pouze bílou rýži se solí“.

Zvyšování cen obzvláště zasáhlo odlehlé oblasti – blízko čínských hranic ve státě Kachin je podle WFP rýže téměř o 50 procent dražší. Kvůli prudkému zvýšení cen pohonných hmot také vystřelily náklady na přepravu produktů z farem do měst.

WFP odhaduje, že během příštích šesti měsíců bude v Myanmaru hladovět až o 3,4 milionu lidí více. Je tak připraven ztrojnásobit svou nouzovou potravinovou pomoc.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované