Hlavní obsah

Pět pater a dost. Co se skrývá v novém stavebním zákonu

Foto: Seznam.cz

Jak bydlet rychleji? Rozhodne se ve sněmovně v bitvě o novou podobu stavebního zákona.

Reklama

2. 9. 2020 15:52

Do sněmovny přichází zákon desetiletí proti všem, kdo nechtějí stavět. Komu a jak pomohou nové stavební předpisy?

Článek

Bude se stavět víc bytů, Česko však musí něco obětovat. „Největší změna stavebního práva za posledních více než deset let“, jak označuje svůj nový stavební zákon ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, spočívá v tom, že skoro znemožní obyvatelům měst, aby podávali námitky proti jakékoli výstavbě v sousedství.

Vláda pustila stavební zákon do sněmovny jako polotovar. Ministryně normu doladí během podzimu s poslanci a jejich prostřednictvím se zájmovými skupinami.

Na jedné straně se zapojí Hospodářská komora, které mluví také jménem developerů. „Zákon by měl výrazně urychlit proces povolování nových staveb. Nová legislativa obsahuje několik pozitivních principů, které pomohou českému stavebnictví,“ očekává Evžen Korec, generální ředitel Ekospolu, jednoho z protagonistů bytové výstavby. Na druhé straně není možné ignorovat požadavky obcí, jejichž roli při stavebním řízení chtěla ministryně nejdřív úplně potlačit. Starostové však donutili Dostálovou, aby na jaře sepsala druhou verzi, podle níž budou obecní stavební úřady schvalovat aspoň menší projekty, například obytné budovy do výše pěti pater. Ministryně chce stavební řízení zrychlit i tím, že omezí pravomoc úředníků zodpovědných za kvalitu životního prostředí. Ekology může uklidnit, že Agentura ochrany přírody a krajiny i správy národních parků udrží vliv v chráněných oblastech, které pokrývají osmnáct procent republiky. K dohodě poslanců a ministryně může dojít během podzimu, i když bude nutné zákon znovu přepsat.

Kdo má zkušenosti s tím, jak se při stavebním řízení povolují nové stavby, tomu je zřejmé, proč chce ministryně tak složitou cestu podniknout a proč má mezi stavebníky trvalou podporu. Přebujelou byrokracii reforma nezmenší. Minulou verzi stavebního zákona, která ze stavebního řízení vyhnala ekologické a jiné spolky, vypracovala před rokem 2017 ministryně Karla Šlechtová, přitom jí oproti nástupkyni stačila polovina paragrafů a o čtvrtinu méně stránek. Norma Kláry Dostálové však dokáže víc. Dokonce obyvatelům dané lokality skoro znemožní, aby se účinně bránili proti nevhodné stavbě v sousedství, ať půjde o továrnu nebo bytovku namísto parku.

345 dní místo pěti let

Hlavní komplikací pro stavebníky není byrokracie, protože jim rozhodnutí stavebních úřadů zpravidla vycházejí vstříc. Potíž jsou místní obyvatelé, kteří mají proti těmto rozhodnutím námitky. Nejdříve se mohou obrátit na krajský úřad, pak žádat o přezkum ministerstvo pro místní rozvoj a k tomu se ještě soudit. Ještě důležitější jsou jemnější nástroje. Lidé si mohou stěžovat na rozhodnutí stavebního úřadu u tzv. dotčených orgánů státní správy - na nadměrný hluk u hygienické stanice, u různých úřadů pro ochranu přírody na ohrožení čistoty vzduchu a podzemních vod, u hasičů na riziko požáru, u dopravního odboru, že nebude kde parkovat, u urbanistů, že záměr porušuje územní plán, u památkářů na zničení cenné architektury. Oslovené „dotčené orgány“ musí vydat závazné stanovisko, tím se stavební řízení zdržuje, a tak není divu, že se v případě velké stavby protáhne na pět let, jak uvádí ministryně Dostálová.

S tím bude napříště konec podle pravidla „jedna žádost, jedno razítko“. Většinu agendy dotčených orgánů převezme i s jejich pracovníky centralizovaný stavební úřad, jehož pražskému ústředí budou podléhat pobočky na úrovni krajů a obcí. Nový superúřad pak zhodnotí také všechny otázky spojené třeba s územním plánováním či životním prostředím. Hasiči a hygienici sice udrží nezávislost, budou však vydávat jen stanoviska, ke kterým stavební úřad nemusí přihlížet. Napříště tedy nespokojený soused podá námitky stavebnímu úřadu na obecní úrovni, ten je do 30, maximálně 60 dnů vypořádá. Soused se odvolá u krajské instance stejného úřadu a pokud i tentokrát prohraje, zbývá už jenom žádost o přezkum u pražské centrály, která nemá odkladný účinek. Poslední možností zůstane správní soud.

Velké stavby, které se chystají v Praze - podívejte se:

+14

Soudní proces ve dvou instancích prodlužuje stavební řízení obvykle o 2-3 roky, proto se zdá být příliš optimistickým tvrzení ministryně, že namísto pěti let „bude povolení stavby trvat 345 dní“. Očividně však počítá s tím, že málokterý z občanů má volných sto tisíc korun na soudní výlohy. Pokud se sousedé přesto budou soudit, pak je blíže pravdě hodnocení RIA, ve kterém vládní úředníci počítají „s ročním zkrácením povolovacího procesu“.

Ve jménu centralizace

Oslabit roli dotčených orgánů a vyrazit tak obyvatelstvu z ruky zbraně proti nevhodným stavbám za humny je hlavním účelem zákona. To potvrdil na dotaz Seznam Zpráv také advokát Petr Svoboda, který se na stavební řízení specializuje. Potlačovat práva obyvatel znamená politické riziko pro centrální vládu, která nedotaženou normu do Poslanecké sněmovny propustila, ovšem také Babišův kabinet má na jejím prosazení evidentní zájem. Vedení Nejvyššího stavebního úřadu podle něj jmenuje vláda. Premiér a ministři tím dostanou možnost přímo zasahovat do územních plánů měst a prosadit v nich projekty typu úřednického městečka v Praze-Letňanech.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované